36 C 372/2022-66 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši žalované částky, která představuje náklady vynaložené za stavební dozor a koordinaci stavby jejího administrativního a skladovacího objektu v době, kdy tuto práci nemohl vykonávat její jednatel a společník [jméno] [příjmení], protože byl zraněn při dopravní nehodě, k níž došlo [datum], když zaměstnanec žalované [jméno] [příjmení] vjížděl z louky na pozemní komunikaci, aniž by dal přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci, které řídil [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaná a vedlejší účastník, který na její podporu v řízení vystupoval, odpovědnost za žalovanou újmu odmítli pro absenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a tvrzenou újmou, protože tato újma nebyla v době protiprávního jednání objektivně předvídatelná. 3. Žalobkyně se domáhala náhrady žalované újmy z titulu odpovědnosti řidiče za škodu způsobenou porušením zákonné povinnosti dle § 2910 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). 4. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 5. Občanský zákoník v § 2910 vymezuje dva typy protiprávního jednání, se kterým spojuje právo na náhradu škody. V obou případech je odpovědnost spojena s porušením zákonné povinnosti. Dle první věty § 2910 o. z. je protiprávním jednáním porušení zákonné povinnosti zasahující do absolutního práva a dle druhé věty § [číslo] musí být jednání, aby ho bylo možné považovat za protiprávní, porušením zákonné povinnosti zasahujícím do relativního práva a současně musí porušovat i ochranný účel právní normy, z níž povinnost vyplývá. Další předpoklady odpovědnosti za újmu jsou již pro obě skutkové podstaty stejné: a) vznik újmy b) příčinná souvislost c) zavinění, přičemž § 2911 o. z. zakládá vyvratitelnou právní domněnku nedbalostního zavinění. 6. Mezi účastníky nebylo sporu, že [jméno] [příjmení] utrpěl újmu na zdraví při dopravní nehodě, kterou způsobil řidič traktoru [jméno] [příjmení] - zaměstnanec žalované -, a to při výkonu pracovní činnosti pro žalovanou spočívající ve svážení sena a slámy, když při vjíždění z louky na pozemní komunikaci nedal přednost v jízdě vozidlu jedoucímu po pozemní komunikaci řízenému [jméno] [příjmení]. 7. Dle § 2914 o. z. odpovídá za škodu způsobenou třetí osobě zaměstnancem při výkonu pracovní činnosti jeho zaměstnavatel. Za škodu způsobenou při dopravní nehodě [jméno] [příjmení] tak odpovídá žalovaná jako zaměstnavatel. 8. Škoda, kterou žalobkyně uplatnila k náhradě, představuje podle žaloby odměnu ve výši 594 000 Kč, kterou vyplatila ing. arch. [jméno] [příjmení], který pro ni v období od [datum] do [datum] koordinoval stavbu jejího sídla namísto zraněného [jméno] [příjmení]. Dále škoda představuje navýšení odměny pro [právnická osoba] o 10 000 Kč měsíčně za výkon stavebního dozoru v měsících říjen a listopad 2020 namísto zraněného [jméno] [příjmení]. Podle žalobkyně [jméno] [příjmení] vykonával koordinátora stavby a stavební dozor jako její jednatel v rámci obchodního vedení. Na řádném zhotovení díla měl zájem i jako většinový společník žalobkyně. Při stavbě sídla komunikoval s dodavateli, dohlížel na řádné provedení díla a koordinoval stavební činnost tak, aby byla provedena v termínu stanoveném pro čerpání úvěrů na výstavbu sídla. 9. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je jedním ze dvou jednatelů žalobkyně a jedním ze čtyřech společníků s 60% obchodním podílem. 10. Řidič, který vjel na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, aniž by dal přednost v jízdě vozidlu řízenému [jméno] [příjmení] jedoucímu po pozemní komunikaci, porušil svou povinnost upravenou v § 23 odst. 1 z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tedy zákonnou povinnost vyplývající z právní normy, jejímž předmětem je úprava pravidel provozu na pozemních komunikacích a stanovení práv a povinností účastníků provozu (§ 1 z. č. 361/2000 Sb.) s cílem zajistit na pozemních komunikacích bezpečný provoz tak, aby nedocházelo k újmě na životě, zdraví a majetku. 11. Žalobkyně u jednání tvrdila, že řidič porušil ještě další povinnosti, když vjel na pozemní komunikaci, aniž by měl kvůli adaptéru na nakládání balíků slámy a sena dostatečný rozhled a vzhledem k charakteru vozidla měl být při jízdě na pozemní komunikaci doprovázen vozidlem s majákem. 12. Z usnesení Okresního státního zastupitelství ve [obec] [číslo jednací], kterým byl podmíněně odložen návrh na potrestání řidiče traktoru, vyplývá, že [jméno] [příjmení] se doznal, že při vjíždění na pozemní komunikaci nedal přednost, protože se nesoustředil a vozidlo řízené [jméno] [příjmení] přehlédl. 13. Pokud by řidič neměl při vjíždění na pozemní komunikaci dostatečný přehled, byl povinen si dle § 23 odst. 2 z. č. 361/2000 Sb. zajistit bezpečné vjetí pomocí třetí osoby. Bližší skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na povinnost být doprovázen vozidlem s majákem, žalobkyně neuvedla. Jednalo by se však o porušení další povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích a na závěrech soudu by to nic nezměnilo, proto se soud těmito skutečnostmi blíže nezabýval. 14. Mezi účastníky nebylo sporu, že řidič porušením své zákonné povinnosti způsobil [jméno] [příjmení] újmu na zdraví, tedy zasáhl do jeho absolutního práva (1. věta § 2910 o. z.). 15. Jakou majetkovou újmu lze nahradit v souvislosti s újmou na zdraví, upravuje občanský zákoník v § 2960 až § 2965 o. z. Většinově tyto náhrady přísluší poškozenému, který utrpěl újmu na zdraví. Výjimkou je náhrada újmy, kterou předpokládá § 2965 o. z. 16. Dle § 2965 o. z. konal-li poškozený bezplatně práci pro jiného v jeho domácnosti nebo závodu, nahradí škůdce této jiné osobě peněžitým důchodem, oč přišla. 17. Občanský zákoník v § 2965 o. z. zakládá právo na finanční odškodnění sekundárních obětí, tedy osob, které nebyly přímo poškozeny protiprávním jednáním, ale újma jim vzniká sekundárně v důsledku újmy na zdraví poškozeného, protože pro ně nemůže bezplatně konat práci. Toto ustanovení zakládá právo na náhradu nákladů za práci, kterou poškozený vykonával bezplatně nikoliv na trhu práce, ale v rodině či v občanské společnosti, přičemž v důsledku újmy na zdraví ji vykonávat nemůže. 18. Byť § 2965 o. z. zmiňuje nejen práce v domácnosti, ale i v závodě, nelze toto ustanovení aplikovat v projednávaném případě, přestože žalobkyně tvrdila, že [jméno] [příjmení] za samotné dozorování a koordinaci stavby sídla žádnou zvláštní odměnu nepobíral a byl nadále jako doposud odměňován pouze mzdou, která činila do [datum] [částka] a od [datum] [částka] měsíčně (viz mzdové výměry a mzdové listy [jméno] [příjmení]). Uvedené však neznamená, že [jméno] [příjmení] pracoval pro žalobkyni bezúplatně, tj. bez nároku na protiplnění. [jméno] [příjmení] se v žalobkyni majetkově účastní a vykonává její podnikatelskou činnost, ať již v obchodním vztahu jako jednatel či společník (viz obchodní rejstřík) nebo v pracovním vztahu jako obchodní manager (viz pracovní smlouva a její dodatek z [datum]). Za odvedenou práci pobírá mzdu a podílí se na zisku žalobkyně. Jeho práce není bezúplatná, a proto za ni nepřísluší náhrada dle § 2965 o. z., nemohl-li ji [jméno] [příjmení] v důsledku újmy na zdraví vykonávat. Vztah žalobkyně a [jméno] [příjmení] má obchodní povahu a je založen na vytváření zisku, z něhož profitují oba. Na uvedeném nic nemění ani to, že [jméno] [příjmení] podle žalobkyně neměl za dozorování a koordinaci stavby jejího sídla výslovně dohodnutu zvláštní odměnu. 19. Ekonomická škoda, která žalobkyni vznikla tím, že splnila svoji smluvní povinnost a vyplatila odměnu třetím osobám konajícím práci namísto zraněného [jméno] [příjmení], není újmou na absolutním právu a nemohla být nahrazena v rámci první skutkové podstaty upravené v první větě § 2910 o. z. Druhá věta § 2910 o. z. sice předpokládá i náhradu újmy na jiném právu (relativním právu), ale pouze za předpokladu, že účelem normy, která byla porušena, je takové újmě zabránit. Jak již bylo konstatováno výše, škůdce porušil zákon č. 361/2000 Sb., jehož cílem je zabránit újmě na životě, zdraví a vlastnictví, nikoliv prosté ekonomické škodě, kterou vyplacená odměna za práci při koordinaci a dozorování stavby je. 20. Porušení zákonné povinnosti vyplývající ze zákona č. 361/2000 Sb. tak nezakládá právo na náhradu újmy tvrzené žalobkyní, neboť není dán předpoklad protiprávnosti tak, jak ho vymezuje § 2910 o. z. Jelikož nebyl naplněn ani první předpoklad odpovědnosti žalované za žalovanou újmu, nebylo možné žalobě vyhovět. 21. Pro úplnost odůvodnění soud uvádí, že nebyl dán ani druhý z předpokladů odpovědnosti za tvrzenou újmu, a to příčinná souvislost mezi vytýkaným jednáním řidiče, který způsobil dopravní nehodu, a tvrzenou újmou. 22. O vztah příčinné souvislosti se j