38 C 48/2023-99 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 144 166,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným dne 31. 10. 2021 uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 145 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 27,88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76 % z úvěrového rámce. Žalovaný uhradil pouze částku 28 290 Kč a následně se dostal s úhradou splátek do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila úvěr ke dni [datum] za splatný. Ke dni sepsání žaloby žalovanému ze smlouvy zůstal dluh v celkové výši 144 166,20 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok kapitalizovaný za dobu od 11. 11. 2022 do 13. 2. 2023 ve výši 24 887,52 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný za dobu od 25. 11. 2022 do 13. 2. 2023 ve výši 4 783,34 Kč. Za navazující období jdoucí od 14. 2. 2023 do zaplacení požadovala úrok ve výši 15 % ročně z částky 141 197,66 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 144 166,20 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 31. 10. 2021 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] (žalovaný návrh smlouvy akceptoval tím, že uhradil dle smlouvy 7 splátek), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 100 000 Kč s tím, že úvěrový rámec byl následně navýšen na 145 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem 27,88 % ročně měsíčními splátkami ve výši 2,76 % z úvěrového rámce, vždy k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] s kódem [anonymizováno] (dále úvěrové podmínky), podle kterých v případě, že bude žalovaný dlužit 2 a více splátek nebo nezaplatí splátku déle než tři měsíce, může žalobkyně úvěr zesplatnit (úvěrová smlouva ze dne 31. 10. 2021, výpis čerpání, splátek a úhrad, úvěrové podmínky [anonymizováno]). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěru [číslo] žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru (výzva k zaplacení celého úvěru včetně poštovního podacího archu). 4. Na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 100 000 Kč a dne [datum] připsána částka 42 758 Kč. Dále bylo dne [datum] bankovním převodem načerpáno 1 100 Kč (potvrzení o provedených platbách, sdělení [právnická osoba], sdělení [právnická osoba]). Žalovaný uhradil částku 28 290 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla výpočet MLS klienta, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 27 000 Kč odečetla částky životních minim klienta (3 550 Kč) a eventuelně jím vyživovaných dětí (1 210 Kč), spolu se splátkovou zátěží klienta (9 994 Kč) včetně splátky schváleného úvěru (2 760 Kč) a dále MLS domácnosti, kdy od příjmu klienta z žádosti ve výši 27 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 10 000 Kč odečetla kromě splátky schváleného úvěru (2 760 Kč) také minimální uvěřitelné výdaje domácnosti (součet životních minim členů domácnosti – 9 170 Kč, splátky žadatele - 9 994 Kč a očekávané minimální náklady na bydlení – 5 763 Kč). Současně provedla kontrolu žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, ISIR a CEE, přičemž dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru SOLUS, CEE a ISIR byly provedeny s výsledkem – nenalezen v registrech. V tomto směru předložila pouze úvěrovou zprávu z NRKI, ze které vyplývá, že žalovaný má 3 úvěry v celkové výši 829 367 Kč s celkovou měsíční splátkou 9 524 Kč. V úvěrové smlouvě bylo vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný od 04/2018 u [právnická osoba], a.s. a jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 10 000 Kč. Výdaje nebyly uvedeny žádné. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, má 1 dítě a vlastní dům/byt. Žalobkyně dále předložila částečný výpis z účtu žalovaného za měsíc září 2021 a za únor 2022, který je ovšem až z období po uzavření úvěrové smlouvy. Z částečného výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2021 vyplývá, že počáteční zůstatek v tomto období činil – 29 501,07 Kč a dne 20. 9. 2021 obdržel žalovaný mzdu ve výši 20 037 Kč. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly. <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. 12. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. 13. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 14. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splác