38 C 72/2023-89 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 214 032,72 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 913,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 741 Kč za dobu od 25. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 162 443,65 Kč za dobu od 25. 5. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru číslo [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 220 598 Kč za účelem financování osobního automobilu Volkswagen Touareg, [VIN kód]. V souladu s úvěrovou smlouvou zaslala žalobkyně úvěr přímo dodavateli předmětu financování. Uzavřením smlouvy došlo současně mezi stranami k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva s rozvazovací podmínkou, jejímž obsahem byl převod vlastnického práva svědčícího žalovanému k předmětu financování ve prospěch žalobkyně do doby úplné úhrady úvěru žalovaným. Žalovaný byl povinen splácet úvěr spolu s úrokem ve výši 19,14 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 741 Kč vždy k 6. dni v měsíci, když první splátka byla splatná dne 6. 12. 2019. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, od splátky splatné dne 6. 12. 2021 neuhradil ničeho. V důsledku prodlení žalovaného došlo ke dni 7. 4. 2022 k zesplatnění. Ke dni podání žaloby zůstal žalovanému dluh ve výši 214 032,72 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 139 479,65 Kč, z dlužných splátek do zesplatnění ve výši 28 705 Kč, z dlužných poplatků za odeslání upomínek ve výši 450 Kč, z účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč, smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 1 819,90 Kč vyčíslená jako 0,1 % denně z dlužných splátek 28 705 Kč za dobu od 7. 12. 2021 do 1. 5. 2022 a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 43 378,17 Kč vyčíslená jako 0,1 % denně z dlužné částky 139 479,65 Kč za dobu od 25. 5. 2022 do 31. 3. 2023. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 913,45 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 168 184,65 Kč za dobu od 25. 5. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla na formuláři žalobkyně dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru číslo [anonymizováno], jejíž součástí byly podmínky [číslo] ze dne [datum]. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v celkové výši 220 598 Kč za účelem financování motorového vozidla, přičemž žalovaný souhlasil, že úvěr bude čerpán tak, že celá výše úvěru bude po uzavření smlouvy o úvěru na koupi zboží převedena na účet určený prodejcem nebo dodavatelem (bod 9.1 ÚP). K zajištění úplné úhrady veškerých dlužných částek byla uzavřením smlouvy o úvěru na koupi zboží uzavřena také dohoda o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které žalovaný na žalobkyni převedl vlastnické právo ke zboží včetně všech jeho součástí a příslušenství s tím, že prodejem zboží nedochází k zániku dlužných částek (bod 2.1 a 2.2 ÚP). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 145 962 Kč (smlouva o úvěru číslo [anonymizováno], podmínky [číslo] ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne 19. 6. 2023přehled plateb pro smlouvu č. [anonymizováno]). 4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. Současně provedla kontrolu žalovaného v bankovních a nebankovních registrech NRKI a NIP, registru SOLUS a ostatních registrech a databázích (interní platební morálka, interní [příjmení] [příjmení] žalobkyně, ISIR, neplatné doklady MVČR, evidence adres obecních/městských úřadů, registr hledaných osob), přičemž dotaz do NRKI byl proveden s výsledkem – nemá žádné další dluhy mimo žalobkyni, dotaz do registru NIP byl proveden s výsledkem – nezjištěny žádné negativní informace, dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem – žalovaný nemá žádné další dluhy mimo žalobkyni. Žalovaný dále neměl platební historii u žalobkyně, v explicitních listech žalobkyně nezjistila o žalovaném žádné negativní informace, proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, žalovaným předložený doklad totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů, trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu a žalovaný nebyl nalezen v seznamu hledaných osob. V úvěrové smlouvě č. [anonymizováno] bylo vyplněno, že žalovaný je svobodný, nevyživuje žádnou osobu a je podnikatel. Měsíční příjem domácnosti činí 70 000 Kč, čistý měsíční příjem činí 40 000 Kč. Výdaje na bydlení jsou uvedeny částkou 5 000 Kč, u splátek ostatních úvěrů je uvedena nula, ostatní měsíční výdaje jsou uvedeny částkou 1 000 Kč. Žádné relevantní listiny, jimž by prokázala, že se úvěruschopností žalovaného zabývala, označeny a předloženy nebyly. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z příjmu 40 000 Kč a výdajů 14 344 Kč (náklady na bydlení 5 000 Kč + splátky dalších úvěrů 4 944 Kč + ostatní výdaje 1 000 Kč + životní minimum 3 400 Kč), započetla rezervu ve výši 10 % z uvedeného čistého příjmu žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky ve výši 21 656 Kč a je úvěrovatelný. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. 11. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. 12. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatn