44 C 263/2023-55 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení úvěrové pohledávky ze smlouvy o úvěru, uzavřené mezi účastníky dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná úvěrová pohledávka ve výši 10 745 Kč představuje neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 7 499 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 594 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 294 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti v celkové výši 479 Kč, účelně vynaložené náklady v celkové výši 900 Kč a smluvní pokutu ve výši 450 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 70,66 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 745 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tedy projednal věc v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru ze dne [datum] byla uzavřena elektronicky na webovém portálu [webová adresa], kde žalovaná vyplnila své osobní údaje, požadovanou výši úvěru a uvedla informace o svých poměrech. Totožnost žalované a vlastnictví k účtu byly ověřeny prostřednictvím tzv. bank ID. Jakmile byl žalované úvěr schválen, systém vygeneroval návrh smlouvy, který žalovaná odsouhlasila zasláním SMS kódu, který jí byl zaslán na jí sdělené telefonní číslo. 4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaná projevila zájem o úvěr ve výši 10 000 Kč od žalobkyně a vyplnila své identifikační údaje včetně čísla občanského průkazu. Z fotografie občanského průkazu vyplývá, že žalovaná dodala žalobkyni fotografii svého dokladu totožnosti. 5. Z potvrzení o provedené platbě založené na č.l. 33 vyplývá, že žalovaná dne [datum] učinila ze svého bankovního účtu na účet žalobkyně č. [bankovní účet] tzv. notifikační platbu ve výši 1 Kč. 6. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil obsah ujednání mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně se zavázala poskytnout hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, splatný dne [datum] včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč v celkové částce 10 330 Kč. Roční úroková sazba činila 0 %, roční procentní sazba nákladů 48,3 %. Úvěr měl být poskytnut převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] Smlouva byla podepsána elektronicky. Žalovaná v 11:34 hodin připojila [příjmení] [číslo]. Součástí výše specifikované úvěrové smlouvy byl učiněn také sazebník s uvedenými poplatky za (mimo jiné) účelně vynaložené náklady, výše smluvní pokuty a expres výplatu úvěru (viz Sazebník platný od [datum]). 7. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že žalované byla [datum] na její účet číslo [bankovní účet] připsána platba ve výši 10 000 Kč od žalobkyně (viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 34 spisu). 8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] vč. podacího archu byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky 10 745 Kč do 30 dnů ode dne vyhotovení této výzvy, tato byla žalované odeslána dne [datum] (viz předžalobní výzva ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum]). 9. [právnická osoba], ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalované byla připsána na účet uvedený žalovanou ve smlouvě o úvěru částka 10 000 Kč dne [datum] (viz sdělení [právnická osoba]). 10. Žalovaná žalobkyni na smluvní závazek uhradila částku 5 472 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad). 11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že s žalovanou sjednala písemnou smlouvu o úvěru. Přestože smlouva byla sjednána elektronicky na dálku, byl zachycen její obsah a identifikovány jednající osoby. Žalovaná zasláním SMS kódu ze svého telefonního čísla projevila svou vůli být vázána úvěrovou smlouvou. <i>12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>13. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>16. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 17. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že u žalované vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 33 000 Kč, čistého měsíčního příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 20 000 Kč, měsíčních výdajů domácnosti ve výši 10 000 Kč, splátek jiných úvěrů mimo úvěry uzavřené s žalobkyní ve výši 12 663 Kč, splátky úvěrů vedených u žalobkyně ve výši 4 000 Kč. Minimální výdaje na bydlení činily částku 15 137 Kč. Dále byla provedena lustrace v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž dotaz do registru [příjmení] byl proveden s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru [příjmení] a ISIR byly provedeny s výsledkem – v registru nenalezen. Dle úvěrové zprávy měla žalovaná celkem 3 splátkové zatížení a 2 kreditní karty, přičemž ukončeno bylo celkem 45 splátkových operací. Celkové měsíční finanční splátkové zatížení žalované činilo částku ve výši 15 531 Kč a splátky z kreditních karet ve variabilní výši (viz potvrzení o provedení ověření bonity klienta, úvěrová zpráva). 18. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaná si ujednaly dne [datum] v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet sdělený žalovanou v úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do [datum]. Žalobkyně svůj závazek splnila, když žalované poskytla dne [datum] jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč, žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplatila, když se dostala do prodlení s úhradou úvěru a dlužnou částku neuhradila ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. 19. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být Smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně vycházela z informací poskytnutých jí žalovanou, aniž by tyto ověřila. Nevyžádala si od žalované žádné listiny prokazující výši příjmu, výši výdajů na bydlení, nezabývala se podrobněji dalšími závazky žalované, které zjistila lustrací v registrech. Nadto finanční zatížení žalované bylo enormní a bez potvrzené výše příjmu je nemyslitelné, že by žalovaná byla schopna hradit další finanční závazek. Za dané situace pak nelze než uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, aniž by byla patrná snaha o posouzení reálné majetkové situace žalované a její reálné možnosti úvěr splácet. 20. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném pří