8 C 112/2024-57 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala jistinu zápůjčky společně s poplatkem ve výši , částka, vrátit žalobkyni do , datum, , avšak své povinnosti nedostála, když doposud uhradila pouze , částka, . V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, který žalobkyně požaduje za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši , částka, za 5 odeslaných upomínek. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřila prostřednictvím jí sdělených údajů, kdy si vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované případně nahlédnutím do relevantních databází. Konkrétní informace ale k ověření úvěruschopnosti odmítla sdělit s tím, že počítá s tím, že soud jí přizná jen bezdůvodné obohacení. Souhlasila též se splácením ve splátkách navrhovaných žalovanou.2. Žalovaná uvedla, že si od žalobkyně půjčila , částka, a uhradila , částka, , jak žalobkyně uvedla. Svůj závazek se snažila řešit a žádala o splátkový kalendář, ale žalobkyně se domluvit nechtěla. Uvedla, že by se dlužná částka měla ponížit a přepočítat, jelikož splátky by se neměly odečítat od smluvních pokut. Dále požádala o možnost uhrazení dlužné částky ve splátkách v maximální výši , částka, , a to vzhledem k její tíživé finanční situaci, kdy její výdaje na bydlení činí , částka, , zálohy na energie , částka, a plyn , částka, , rozhlasové a televizní poplatky, a to čtvrtletně , částka, a , částka, , úvěr na bydlení u , právnická osoba, . , částka, měsíčně, internet , částka, a půjčku u společnosti , právnická osoba, ., nadto se stará o syna, který má vážné zrakové problémy a její příjem ze zaměstnání činí , částka, a příjem na základě dohody o pracovní činnosti , částka, .3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.4. Soud z jemu dostupných listin zjistil:5. Dne , datum, si žalobkyně a žalovaná ujednaly Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zápůjčku společně s poplatkem ve výši , částka, nejpozději do , datum, (viz Smlouva, výpis z běžného účtu, shodná tvrzení stran). Žalovaná uhradila pouze částku , částka, (viz v podstatě shodná tvrzení stran). Výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, , zaslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě částky , částka, a náklady právního zastoupení ve výši , částka, s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva před podáním žaloby na č. l. 27 vč. podacího lístku č. l. 28). Žalovaná však ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).6. Soud věc posoudil následovně:7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněným bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Pokud jde o uzavření Smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy jak vyplývá z § 2 odst. 1 uvedeného zákona, tento zákon se vztahuje i na zápůjčky. Žalobkyně uvedla, že splnila svou zákonnou povinnost, když prověřila úvěruschopnost žalované, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, která byla dotazována na své rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované případně nahlédnutím do relevantních databází. Na základě získaných informací dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , aby žalobkyně doplnila, na základě jakých konkrétních údajů ověřila úvěruschopnost žalované, reagovala žalobkyně tak, že k prověření úvěruschopnosti nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. Soud tedy vycházel z toho, že nic více už ohledně úvěruschopnosti žalobkyně netvrdí.13. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo, resp. žalobkyně odmítla toto specifikovat, tedy lze na základě toho učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla.14. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.15. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 z. č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.16. S ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.17. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenými smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).18. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.19. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku , částka, náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaná poskytla žalobkyni , částka, .20. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové