39 C 13/2025-345 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se svou žalobou proti žalované domáhal nahrazení projevu vůle žalované ohledně uzavření smlouvy o převodu pozemků k uspokojení jeho dosud nevypořádaného restitučního nároku ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen jako „zákon o půdě“). Žalobce je držitelem dosud nevypořádaného restitučního nároku, který mu vyplývá z rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města , jméno FO, ze dne 10. 10. 2000, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, a ze dne 26. 3. 2001, č. j. , Anonymizováno, , jimiž bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem pozemků v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, – dle PK p. č. , Anonymizováno, , role o výměře 4 781 m2, dle PK část p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 11 829 m2 a dle PK část p. č. , Anonymizováno, – role o výměře 388 m2 a že za tyto nevydané pozemky náleží žalobci náhrada. Žalovaná však eviduje restituční nárok žalobce v nesprávné výši 127 485 Kč, kterou byl oceněn výše uvedenými rozhodnutími. Žalobce uzavřel s žalovanou, resp. jejím právní předchůdcem smlouvy o převodu pozemku č. , spisová značka, ze dne 17. 1. 2003 a smlouvu o převodu pozemku č. , spisová značka, ze dne 17. 12. 2018, kterými byl restituční nárok žalobce částečně vypořádán. Žalobce se rovněž domáhal uspokojení svého nevypořádaného restitučního nároku prostřednictvím účasti ve veřejných nabídkách žalovaného v letech 2002-2009, 2011-2013, 2018 a 2023, kdy se ucházel o 93 pozemků, přičemž úspěšný byl pouze v 5 případech a s žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem pak uzavřel další dvě smlouvy č. , hodnota, ze dne 24. 8. 2006 a č. , hodnota, ze dne 29. 6. 2011, na jejichž základě byly do vlastnictví žalobce převedeny další 3 náhradní pozemky, čímž měl být restituční nárok žalobce zcela vypořádán. Žalobce upozornil žalovanou na skutečnost, že dlouhodobě porušuje svou zákonnou povinnost evidovat nároky restituentů ve správné výši navzdory již ustálené judikatuře ohledně stavební povahy odňatých a nevydaných pozemků a vyzval žalovanou k zaevidování jeho nároku ve správné výši. Zároveň se opětovně přihlásil do veřejných nabídek o náhradní pozemky za účelem uspokojení svého nároku. Žalovaná však přihlášky žalobce zneplatnila z důvodu nedostatečné výše nároku a přecenění restitučního nároku žalobce odmítla z důvodu jeho vypořádání.2. Žalobce dále uvedl, že k řádnému uspokojení restitučního nároku musí být tento nejprve správně kvantifikován. Není-li restituční nárok řádně oceněn, nemůže v případě přijetí jeho částečného vypořádání dojít k jeho zániku. Je přitom zákonnou povinnosti žalované restituční nároky řádně ocenit a vypořádat. Podle judikatury Nejvyššího soudu je stát povinen zjistit správnou výši nároku každé oprávněné osoby, a nikoliv pasivně vyčkávat u každé oprávněné osoby na její žádost o přecenění, nýbrž sám využít poznatků ke správnému ocenění restitučního nároku. Pozemky nevydané výše uvedenými rozhodnutími Pozemkového úřadu byly již přede dnem jejich odnětí určeny tehdy platnou a účinnou územně plánovací dokumentací k zastavění, a proto měly být správně oceněny jako pozemky stavební. Skutečnost, že výstavba na těchto pozemcích byla realizována až po jejich odnětí není pro určení jejich charakteru v době odnětí rozhodná, což rovněž vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu. Ve snaze docílit nápravy léta trvajícího nezákonného stavu žalobce nahradil činnost žalované a nechal zpracovat znalecký posudek č. , hodnota, -, č. účtu, , tituly před jménem, , jméno FO, , podle jehož závěrů měly být pozemky nevydané výše uvedenými rozhodnutími Pozemkového úřadu oceněny jako stavební, protože v době odnětí byly určeny dobovou územně plánovací dokumentací k zastavění výrobními areály. Skutečnost, že na těchto pozemcích skutečně došlo k výstavě vyplývá i přímo z rozhodnutí Pozemkového úřadu. Hodnota těchto nevydaných pozemků při zohlednění jejich stavebního charakteru činí 4 249 500 Kč. Po započtení částečného plnění, které žalobce v minulosti na restituční nároky obdržel, činí nevypořádaná výše restitučního nároku žalobce částku 4 122 015 Kč. Vzhledem k liknavému a svévolnému postupu žalované při vypořádání restitučního nároku, žalobci nezbývá jiná možnost, než se uspokojení svého pravomocně přiznaného restitučního nároku a plnění zákonné povinnosti žalované správně ocenit jeho restituční nárok a v takto stanovené výši jej i uspokojit, prostřednictvím této žaloby. Žalobce si vybral jako náhradní pozemek p. č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , jehož cena byla znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne 25. 4. 2025 určena ve výši 30 577,58 Kč. Tento pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako trvalý travní porost a je součástí zemědělského půdního fondu. Pozemek není dotčen zákonnou překážkou vydání podle § 11 zákona o půdě či podle § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“). Dle platného územního plánu obce , adresa, není pozemek dotčen veřejně prospěšnou stavbou ani stavbou dopravní infrastruktury a je proto vhodný k vydání žalobci.3. Žalobce dále doplnil, že proti žalované vede celkem , hodnota, soudních řízení, v nichž uplatňuje nároky ze stejných restitučních titulů jako v tomto řízení, a to u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu , adresa, -jih pod sp. zn. , spisová značka, , Okresního soudu , adresa, -, Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, a Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V soudním řízení před Okresním soudem v , Anonymizováno, , vedeným pod sp. zn. , spisová značka, bylo žalobci pravomocně vyhověno. Nepravomocně bylo žalobci vyhověno v soudních řízeních, vedených u Okresního soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, a Okresního soudu , adresa, -jih pod sp. zn. , spisová značka, . Výslech znalkyně , jméno FO, , která vypracovala předmětný znalecký posudek na ocenění žalobci nevydaných pozemků, byl proveden ve výše uvedených řízeních, vedených u Okresních soudů v , Anonymizováno, , , adresa, .4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobce již nedisponuje žádným restitučním nárokem, neboť jeho nárok již byl vypořádán převáděním pozemků z veřejné nabídky. Proto na straně žalované nedošlo k žádné liknavosti nebo svévoli a nelze se tak podle konstantní judikatury ani domáhat u soudu nahrazení projevu vůle, neboť tento postup je postupem čistě výjimečným a nastupujícím pouze v případě liknavosti a svévole na straně žalované. Liknavost lze však spatřovat na straně žalobce, když přecenění pozemku začal řešit až řadu let po vydání rozhodnutí Pozemkového úřadu. Z judikatury předstírané žalobcem neplyne, aby se pozemky, které nebyly přímo označeny jako stavební, avšak vyvstala myšlenka jejich možné zastavitelnosti, považovaly bez dalšího za stavební. K odnětí pozemků nedošlo pro účely výstavby, ale přešly do vlastnictví Československého státu přešly jako příděl podle § 10 odst. 1 zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě, když tato pozemková reforma představovala snahu o novou, sociálně spravedlivější úpravu pozemkového vlastnictví. V době odnětí byly předmětné pozemky zemědělskými, přičemž není žádného důvodu na tyto pozemky nahlížet jako na pozemky stavební, když i podle judikatury Nejvyššího soudu, pokud byl odebrán zemědělský pozemek, náleží náhrada za pozemek odpovídající jeho tehdejšímu charakteru. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , vypracovaný na žádost zástupce žalobce, chybně ohodnocuje odňaté pozemky jako stavební, neboť pomíjí skutečnost, že dotčené pozemky byly ještě do roku 1966 fakticky nezastavěné a byly tedy stále zemědělskými. Tyto pozemky přešly na stát nikoli z důvodu výstavby, ale dle revize první pozemkové reformy. Závěr znalkyně o neshledání důvodu pro aplikaci srážek dle přílohy č. , hodnota, vyhlášky č. 182/1988 Sb. je nepodložený, neodůvodněný a nepřezkoumatelný. Znalkyně měla uplatnit srážku 60 % dle položky č. , hodnota, (jde-li o samostatné sídlo nebo část obce, která není s obcí stavebně srostlá) a srážky 5 % a 7 % dle položky 3. a 4. (není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci). Z dostupné archivní ortofoto mapy z roku 1953 vyplývá, že předmětné nevydané pozemky byly k datu přechodu na stát umístěny v části obce , adresa, , která však nebyla s kmenovou obcí spojena souvislou zástavbou a nacházely se i mimo souvislý intravilán , adresa, . Znalkyně se místo posuzování možností uplatnění konkrétních srážek uchýlila k hodnocení právních otázek, ač ve znaleckém posudku sama uved