4 C 150/2020-97 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 8. 7. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 13.904 Kč (z toho 13.019,27 Kč jistina, 885 Kč smluvní pokuty) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15.789 Kč ve výši 10 % ročně od 14. 1. 2020 do 13. 2. 2020 ve výši 131,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13.904 Kč ve výši 10 % ročně od 14. 2. 2020 do zaplacení, částku ve výši 2.439,80 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 87,38 % p. a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 14. 1. 2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 87,38 % p. a. z částky 13.938,96 Kč od 14. 1. 2020 do 13. 2. 2020 ve výši 999,44 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 87,38 % p. a. z částky 13.019,27 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 14. 1. 2020 dosáhne částky 108.576 Kč. K odůvodnění uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kdy žalovaná smlouvu podepsala dne [datum], na základě které byl žalované poskytnut na účet úvěr ve výši 25.000 Kč, kdy k vyplacená došlo 31. 8. 2016 žalovaná se zavázala úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 132,44 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1.885 Kč počínaje 12. 10. 2016, dle splátkového kalendáře. Schopnost žalovaného byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází SOLUS a NRKI a jiných zdrojů, kdy zjistil dostatečnost volných zdrojů ke splácení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy, do data zesplatnění uhradila 34 splátek po 1.885 Kč, tj. celkem 59.925 Kč. Žalobce dále uplatňuje právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 885 Kč, kdy v souladu se smlouvou uplatňuje právo na 1x smluvní pokutu ve výši 150,80 Kč při prodlení se splátkou o délce 15 dnů, a 3x 245,05 Kč při prodlení se splátkou o délce 30 dnů. K zesplatnění došlo ke dni 12. 1. 2020, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky o délce 60 dnů, u splátky č. 38 splatné dne 12. 11. 2019. Ke dni zesplatnění se novou jistinou úvěru stala dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené smluvní úroky, nová jistina činila 16.789,27 Kč. Po zesplatnění žalovaná uhradila další dvě splátky po 1.885 Kč dne 13. 1. 2020 a 13. 2. 2020. Žalobce dále uplatňuje úhradu vzniklé povinnosti na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (kdy ze smlouvy lze uplatnit 0,25 % denně) z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s úhradou, od 14. 1. 2020 do zaplacení. Ke dni podání žaloby tak žalobce po žalované požaduje částku aktuální nové jistiny úvěru ve výši 13.019,27 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 885 Kč, smluvní pokutu kapitalizovanou ve výši 2.349,80 Kč (tj. 0,1 % z nové dlužné jistiny od 14. 1. 2020 pouze do data vyhotovení žaloby, tj. z částky 14.904,27 Kč pro období 14. 1. 2020 do 13. 2. 2020 ve výši 461,90 Kč a z částky 13.019,27 Kč od 14. 2. 2020 do vyhotovení žaloby). Dále žalobce požaduje úrok ze zbývající dlužné jistiny úvěru od 14. 1. 2020 do zaplacení, tj. úrok z částky 13.938,96 Kč od 14. 1. 2020 do 13. 2. 2020 ve výši 999,44 Kč a úrok z částky 13.019,27 Kč od 14. 2. 2020 do zaplacení, kdy tento úrok požaduje v nominální roční úrokové sazbě 87,38 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, kdy úrok uplatňuje do limitu 120 % z celkové částky, tj. do částky 108.576 Kč. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, žalovaná dlužné částky ani přes výzvu neuhradila. 2. Žalovaná uvedla, že si jako osoba práva neznalá nebyla vědoma neplatnosti ujednání o úroku ve výši 87,38 %, po rozhodnutí soudu však své stanovisko přehodnotila. Žalovaná se nadále nebrání uzavření soudního smíru s tím, že ustanovení o úroku za poskytnutí úvěru ve výši 87,38 % bude z dohody vypuštěno. Samotné označení úrok za poskytnutí úvěru implikuje, že se jedná o požadavek žalobce v rozporu se zákonem a s dobrými mravy, který jde k újmě spotřebitele. Zákonodárce navíc takový druh úroku vůbec nezná, kdy existuje pouze smluvní úrok, který typicky představuje kompenzaci věřitele za dobu, po kterou má dlužník jistinu k dispozici, a úrok z prodlení, který představuje sankci za nevrácení jistiny. S požadavkem žalobce na zaplacení úroku za poskytnutí úvěru tedy žalovaná nesouhlasí. Nadto uvedla, že od 9. 6. 2021 hradí splátky úvěru po 1.000 Kč, provedla úhrady dne 9. 6. 2021 a 9. 7. 2021. Při jednání dne 22. 11. 2021 pak vzhledem k tomu, že žaloba nebyla podána důvodně, minimálně částečně, vzhledem na nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti, navrhuje zamítnutí návrhu, ev. pokud by soud dospěl k závěru, že by smlouva byla uzavřena platně, pak navrhuje přiznání nároku pouze co do jistiny a zákonného úroku z prodlení, žalované pak poskytnout pro případ plnění splátkový kalendář. Závěrem poukázala na to, že žaloba nebyla podána důvodně, minimálně částečně, pokud by soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána nedůvodně s ohledem na nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované, tak navrhuje zamítnutí návrhu v celém rozsahu, v případě, že by dospěl k závěru, že by smlouva byla uzavřena platně, pak navrhuje s ohledem na písemné vyjádření žalované ve věci, aby nárok byl přiznán pouze co do jistiny a zákonného úroku z prodlení a ve zbytku byl pak zamítnut a aby byly žalované pro případ plnění poskytnut splátkový kalendář. Náklady řízení žalované nevznikly. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru z [datum] [číslo] oznámení o schválení úvěru z [datum], splátkového kalendáře z [datum], podepsaného smluvního ujednání z [datum] a předsmluvního formuláře z [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč, s výpůjční úrokovou sazbou 132,44 % ročně, RPSN 126,97 %, kdy mezi účastníky bylo ujednáno, že úvěr bude splácen ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1.885 Kč, počínaje 12. dnem kalendářního měsíce, základní celkovou splatnou částkou je 90.480 Kč. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a jistiny v poměru dle splátkového kalendáře, první splátka k 12. 10. 2016, poslední splátka k 12. 9. 2020. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta dle bodu 12 smluvních ujednání za každou splátku v prodlení více než 15 dnů 8 % z dlužné splátky, v prodlení více než 30 dnů ve výši 13 % dlužné splátky a pro případ zesplatnění při prodlení s úhradou nové jistiny ve výši 25 % z této částky, a dále 0,25 % z nové jistiny za každý den prodlení. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala žalobci úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1.885 Kč, s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a jistinu. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že úvěrová částka 25.000 Kč byla vyplacena na účet žalované dne 31. 8. 2016. Z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru z 12. 11. 2018 má soud za prokázané upomenutí žalované ve vztahu k prodlení se splátkou č. 25 a 26 a vzniku povinnosti uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 395 Kč, dle shodné výzvy z 12. 2. 2019 ve vztahu ke splátce č. 28 a 29 žalobce nárokoval smluvní pokutu ve výši 640 Kč, dle shodné výzvy z 13. 12. 2019 ve vztahu ke splátce č. 38 a 39 nárokoval smluvní pokutu ve výši 885 Kč. Z předžalobní výzvy z 18. 6. 2020 má soud za prokázané upomenutí žalované o úhradu dluhu před podáním žaloby. 4. K prokázání zkoumání úvěru schopnosti žalované předložil žalobce kartu hodnocení klienta, kde v rámci analýzy bonity uvádí čistý měsíční příjem úvěrované 10.500 Kč, výdaje 3.800 Kč, nájemné, inkaso, doprava a ostatní 2.500 Kč, celkem výdaje 6.300 Kč, volné zdroje tak činí 4.200 Kč. Forma bydlení vlastní, schopnost splácet úvěr je schválena. Dle k tomu přiloženého oznámení České správy sociálního zabezpečení z 1. 1. 2015 částka k výplatě činí 8.830 Kč, dle příjmového ústřižku částka ve výši 8.793 Kč. Současně žalobce předložil prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího z 24. 8. 2016, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) se skórem nevyplněným, a kódem příznaku 16, což značí, že klientova smlouva je hodnocená jako špatná (negativní příznak), výpis záznamů z registru SOLUS z 30. 8. 2016 je bez záznamu. 5. Další důkazy navržené a doložené žalobcem neshledal soud pro rozhodnutí ve věci potřebnými, nečinil z nich další závěry, protože skutkový stav pro právní posouzení věci měl za zjištěný dostatečně, další důkazy již soud neprovedl. 6. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky poža