7 C 206/2019-280 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 21. 1. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 182.323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně ode dne 8. 12. 2018 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že účastníci řízení jsou bývalí manželé, manželství bylo rozvedeno v roce [rok], po dvou letech od rozvodu účastníci obnovili partnerský vztah, naskytla se jim nabídka na koupi nemovitosti, konkrétně pozemku parcela číslo st. [číslo ], jehož součástí byla stavba, budova číslo popisné [číslo ] v obci a k. ú. [obec], zapsané na LV [číslo] v katastru nemovitostí, vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Účastníci předmětné nemovitosti koupili a stali se podílovými spoluvlastníky, každý byl vlastníkem podílu o velikosti ½. Žalovaný navázal vztah se svoji současnou manželkou, partnerský vztah účastníků se rozpadl, žalovaný nabízel žalobkyni společné bydlení v nemovitosti s ním a jeho novou partnerkou. Předmětný dům měl dvě nadzemní podlaží, žalovaný navrhoval, že by užíval spodní patro a žalovaná by obývala první nadzemní podlaží, žalovaný navrhoval, že by došlo k zahrazení chodby s horním vstupem tak, aby sloužila jen jako vstup na schodiště a do prvního patra, do přízemí by se vcházelo ze dvora, jeden pokoj v prvním patře by se předělal s tím, že náklady na přístavbu by hradila žalobkyně. Návrh žalovaného odmítla, neboť varianta společného soužití s jeho novou partnerkou ve společné nemovitosti a se společnými partnery pro ni byla naprosto neakceptovatelná. Opačné řešení, přenechání celé nemovitosti do užívání žalobkyně, v té době vůbec nebylo předmětem úvah. Žalobkyně se v únoru 2013 odstěhovala z nemovitosti k dceři [jméno] [příjmení], žalovaný následně na jaře 2013 dceru požádal, aby si veškeré své osobní věci a nábytek z nemovitosti odstěhovala. Žalovaný odmítal variantu jeho výlučného vlastnictví a vyplacení adekvátního finančního vypořádání i prodej nemovitosti s rozdělením výtěžku rovným dílem, žalobkyně byla vyloučena z užívání nemovitostí a užitku, proto přistoupila k soudnímu vypořádání spoluvlastnictví, věc byla vedena u [název soudu] pod spisovou značkou [spisová značka] Nová partnerka žalovaného se do předmětných nemovitostí přestěhovala, další společné soužití účastníků bylo nereálné. Žalobkyně se odstěhovala přechodně ke své dceři, později bydlela u své sestry a následně si zakoupila vlastní byt v [obec]. Žalovaný předmětné nemovitosti v období od února 2013 do března 2018 užíval spolu s jeho současnou manželkou a jejími dvěma dcerami, užívání nemovitostí žalobkyní nebylo fakticky možné. V březnu 2018 došlo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobkyně prodala svůj podíl žalovanému za kupní cenu 850.000 Kč, právní účinky zápisu do katastru nastaly ke dni 22. 3. 2018. Od února 2013 do března 2018 byly předmětné nemovitosti ve výlučném držení a užívání žalovaného, žalobkyně neměla možnost dát předmětné nemovitosti do užívání za úplatu třetí osobě, žalovaný nemovitosti užíval nad rámec jeho spoluvlastnického podílu a byl povinen poskytovat žalobkyni náhradu za užívání v rozsahu jejich spoluvlastnického podílu. Žalovaný žádné plnění žalobkyni neposkytoval, tím se bezdůvodně obohatil, žalobkyně požadovala přiznání částky 182.323 Kč, což je obohacení žalovaného za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu za období od ledna 2016 do 22. 3. 2018 ve výši rovnající se místě a čase obvyklému nájemnému, podle sdělení realitní kanceláře za rok 2016 činila obvyklá výše cen užívání 13.000 Kč měsíčně, v roce 2017 částku 14.000 Kč měsíčně a v roce 2018 částku 15.000 Kč měsíčně. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení cen užívání, avšak žalovaný náhradu nezaplatil, přípisem z 3. 1. 2019 nárok odmítl s tím, že žalobkyni nebránil v užívání, se svou manželkou neužíval první patro nemovitosti, z nemovitosti si žalobkyně odnesla podstatnou část společného vybavení a zařízení domu, žalobkyně popřela, že by ji žalovaný nabídl přestavbu prvního podlaží v nemovitosti na jeho náklady, při místním šetření v roce 2014 bylo zřejmé, že horní patro domu bylo užíváno žalovaným, jeho manželkou a dvěma dcerami manželky žalovaného, pouze jeden pokoj byl využit k uskladnění starého obývacího nábytku. Žalovaný po jejím odstěhování nesdělil potřebu oprav, úprav či údržby nemovitostí, pokud žalovaný takové náklady vynaložil, nemohla se na nich podílet z důvodu, že o nich nevěděla, jako spoluvlastník nedala k takovým nákladům souhlas. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a žádal její zamítnutí v celém rozsahu. Žalobkyni žádný nárok nevznikl a neexistuje, žalobkyně nikdy nebyla vyloučena z užívání předmětných nemovitostí. Žalovaný potvrdil, že účastníci předmětné nemovitosti koupili do podílového spoluvlastnictví v době, kdy již byli rozvedeni, žalobkyně mohla nemovitosti užívat, žalovaný užívání nebránil, žalovaný nabídl řešení věci úpravou 1. patra, nabídl stavebně-technické řešení se vznikem dvou samostatných bytových jednotek se samostatnými vstupy na své náklady, žalobkyně na jeho nabídku reflektovala, sama o své vůli v únoru 2013 dům trvale opustila, nic jí nebránilo, aby v domě zůstala a aby byl dům rozdělen na dvě samostatné jednotky. Žalovaný se svou partnerkou užívali přízemí, žalobkyně mohla do domu kdykoliv vstoupit a v rozsahu spoluvlastnického podílu dům užívat, žalobkyně měla k dispozici klíče od vstupních dveří, žalovaný nevyměnil zámek, toto řešení nabízel v rámci probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně v únoru 2013 dům opustila, vzala si s sebou i podstatnou část společného vybavení a zařízení, žalobkyně věděla o potřebách údržby a investic do nemovitosti, věděla, jaký byl stav domu a měla se starat, o jeho údržbu, zhodnocení domu provedl žalovaný, žalobkyně využila zhodnocení vyšší ceny, kterou od žalovaného získala v rámci vypořádání. Dcera [jméno] [příjmení] již rok před únorem 2013 bydlela ve společné domácnosti se svým přítelem v [obec], kde spolu měli nový byt, žalovaný žádal zamítnutí žaloby a nesouhlasil s výší a způsobem výpočtu uplatněného peněžitého nároku. 3. Soud nařídil účastníkům první setkání s podepsaným mediátorem, mediační proces nebyl úspěšný. 4. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částky 4.559 Kč s příslušenstvím s ohledem na závěry vypracování znaleckého posudku, žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, proto řízení bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno dle § 96 odstavec 2 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Z připojeného spisu [název soudu], spisová značka [spisová značka] bylo prokázáno, že žalobou podanou dne 7. 1. 2014 bylo zahájeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, žalobkyně navrhla přikázání nemovitostí do vlastnictví žalovaného a vyplacení spoluvlastnického podílu. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav ke dni [datum] LV [číslo] pro k. ú. a [územní celek] bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti byly v podílovém spoluvlastnictví účastníků, každý z účastníků byl vlastníkem podílu 1/2, nemovitosti účastníci nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni 30. 12. 1999. Žalovaný v průběhu řízení měl zájem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, preferoval dohodu mezi účastníky, pro účely řízení uváděl možnost vymezení dvou samostatných bytových jednotek se spoluvlastnickým podílem pozemku a společných částech s tím, že jedna jednotka by měla vstup z ulice [ulice] a druhá jednotka by měla vstup ze dvora z obecní komunikace, žalovaný navrhoval zrušení podílového spoluvlastnictví a vypořádání rozdělením formou vymezení jednotek nebo nařízení prodeje ve veřejné dražbě. Předmětné nemovitosti byly v době zahájení řízení zatíženy zástavním právem smluvním k zajištění budoucích pohledávek zástavního věřitele [právnická osoba] vyplývajících ze smlouvy o úvěru, registrační [číslo] na jistinu v částce 400.000 Kč s příslušenstvím s konečnou splatností dne 25. 8. 2023. Ve věci byla nařízena opakovaně jednání u soudu, která byla bez projednání odročována k žádostem účastníků, kteří provedli ocenění předmětných nemovitostí znaleckým posudkem ze dne 7. 10. 2015, pro nesouhlas žalovaného byl objednán nástin revizního znaleckého posudku, byla projednávána možnost prodeje nemovitostí prostřednictvím realitní kanceláře [právnická osoba] a řízení bylo skončeno zpětvzetím žaloby před zahájením jednání ve věci samé, zpětvzetí bylo učiněno 17. 7. 2018, usnesením soudu ze dne [datum] číslo jednací [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] bylo řízení staveno, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a bylo rozhodnuto o vrácení částky zaplaceného soudního poplatku. V připojeném spise bylo vyžádáno stanovisko příslušného stavebního úřadu [stát. instituce], odboru stavebního a životního prostředí, který soudu dne 17. 11. 2017 sdělil, že předmětný rodinný dům nelze stavebně rozdělit na dvě samostatné b