12 C 19/2022-45 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 24. 1. 2022 se žalobci domáhají ochrany rušené držby se zdůvodněním, že žalovaný je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] - orná půda o výměře [číslo] m² pozemku [parcelní číslo] - orná půda o výměře [výměra] m², zapsáno na LV [číslo] pro obec a katastrální území Šatov ve prospěch žalovaného. K odůvodnění uvedli, že mezi žalobci a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dne [datum], na jejímž základě žalovaný žalobcům pronajal předmětné pozemky na dobu určitou do 31. 12. 2015. Po uplynutí tohoto data žalobci nadále na pozemcích hospodařili. Žalobcům tak vzniklo užívací právo založené na základě nájemního vztahu, který vznikl podle § 2345 odst. 2 občanského zákoníku, kdy tento nájemní vztah nebyl ukončen. Nájemní vztah vznikl konkludentně. Žalovaný se přípisem ze dne 30. 4. 2021 obrátil na žalobce a vyzval k vyklizení pozemku a předání žalovanému. Žalovaní toto neakceptovali, mají za to, že jsou nadále oprávněni na pozemcích hospodařit. Nadále pokračují v užívání pozemku. Přípisem ze dne 28. 12. 2021 pak žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce žalobcům sdělil, že se ujímá užívání předmětných pozemků. Žalobci jsou tak vystaveni situaci, kdy poslední pokojnou držbou je stav, kdy na předmětných pozemcích hospodaří, přičemž je jim vyhrožováno svémocným faktickým jednáním žalovaného a kterým bude tato jejich držba zmařena či mařena bez toho, že by o oprávněnosti rozhodl soud. Držba práva na pozemcích je ze strany žalobců držbou pravou, řádnou, poctivou, jde o poslední pokojný stav. Ke zpochybnění držby žalobců došlo až přípisem zástupce žalovaného ze dne 30. 4. 2021 a 28. 12. 2021. Žaloba na vyklizení pozemků žalovaným nebyla podána. Podle žalobce je tak výhrůžka žalovaného, že se dopustí násilného odejmutí pozemků žalobcům, výhrůžkou bezprávnou, žalovaný vyhrožuje žalobcům svévolným jednáním, i když nemá jakýkoliv exekuční titul, který by ho opravňoval domáhat se násilného odejmutí držby žalobců. V případě, že by žalovaný přistoupil fakticky ke krokům směřujícím k násilnému převzetí držby pozemků, znamenalo by to, že žalobci již nebudou moci užívat pozemky včetně vinohradu jimi zbudovaného. Žalobci mají za to, že hrozba ze strany žalovaného je zpochybněním a narušením jejich práva držby k předmětným pozemkům, s ohledem na možné následky splnění výhrůžky ze strany žalovaného pak toto zakládá právo žalobců domáhat se žalobou z rušené držby. Posledním pokojným stavem je stav, když žalobci vykonávají držbu práva v podobě užívání předmětných pozemků. To je patrné za výše uvedených skutečností i z doložené registrace vinice ze dne 12. 12. 2003. I bezprávná výhrůžka je rušení držby, k rušení držby může dojít i přípisem zakazujícím další výkon práva. Smyslem žaloby je pak zamezení svémoci. Žaloba podána ve lhůtě podle § 1018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když tato začala běžet nejdříve 28. 12. 2021, kdy byl přípis žalovaného doručen žalobcům. Na základě uvedeného žalobci navrhli, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet jakéhokoliv jednání, kterým by došlo k zásahu do práva žalobců užívat a hospodařit na předmětných pozemcích. 2. Soudu byl předložen informativní výpis z katastru nemovitostí, z něhož soud zjistil, že předmětné pozemky jsou zapsány na LV [číslo] pro [katastrální uzemí] jako vlastnictví žalovaného. Dále byla soudu předložena nájemní smlouva uzavřená mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem A) jako nájemcem dne [datum]. Z této nájemní smlouvy soud zjistil, že pronajímatel pronajal žalobci A) pozemky p. [číslo] zapsané na LV [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen sporné pozemky), a to na dobu určitou od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2015. Pronajímatel pronajímá nájemci předmětné pozemky za účelem zemědělské výroby – pěstování vinohradu. 3. Z dopisu ze dne 30. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný vyzval žalobce A) k odevzdání sporných pozemků se zdůvodněním, že žalovaný je výlučným vlastníkem těchto pozemků, mezi žalovaným a žalobcem A) byla uzavřena nájemní smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2015, doba nájmu již uplynula, předmětné pozemky žalobce užívá bez právního důvodu. Žalobce A) byl vyzván k předání pozemků do 31. 10. 2021. 4. Z dopisu ze dne 28. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce oznámil žalobci A), že se ujímá s okamžitou platností užívání předmětných pozemků. 5. Z oznámení o přidělení registračního čísla vinice ze dne 12. 12. 2003 soud zjistil, že [ústav] [anonymizováno 5 slov] oznámila žalobci A), že mu bylo přiděleno registrační číslo vinice, a to na parc. číslech pozemků [číslo] kat. ú. [obec] o výměře [výměra] [anonymizováno] s datem registrace k 31. 1. 2001 a [číslo] kat. ú. [obec] o výměře [číslo] m² s datem registrace [datum]. 6. Z přípisu ze dne 5. 1. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobce dopisem adresovaným právnímu zástupci žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] sdělil, že žalobci nesouhlasí s vyklizením pozemků, mají za to, že užívací právo je založeno na stále existujícím nájemním vztahu. 7. Z lustrace v evidenčním systému ISAS bylo zjištěno, že mezi účastníky není vedena žaloba o vyklizení pozemku, či jiný spor, v němž by se zkoumala otázka oprávněnosti držby a existence případného právního titulu, na jehož základě by žalobci byli oprávněni užívat sporné pozemky. Faktem však zůstává, že aktuálně vykonávají držbu na těchto pozemcích. 8. Podle § 176 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. 9. Podle § 177 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 180 o.s.ř ve věci samé rozhoduje soud usnesením. 10. Dle § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. 11. Dle § 1007 odstavec 1 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. 12. Dle § 1007 odstavec 2 o. z. vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání. 13. Dle § 1008 odstavec 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 14. Co se týká lhůty pro podání této žaloby, v tomto ohledu je soud vázán názorem [název soudu], který ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] dospěl k závěru, že se oba žalobci dozvěděli o svém právu i o osobě, která jejich držbu ruší, až z dopisu ze dne 28. 12. 2021, neboť teprve v něm žalovaný uvedl, že se ujímá s okamžitou platností zpět užívání předmětných pozemků a dal tím najevo svůj úmysl narušit držbu svémocně. Naproti tomu výzva k odevzdání pozemků ze dne 30. 4. 2021, spojená s návrhem na uzavření smlouvy, která by řešila způsob a termín jejich odevzdání, podle odvolacího soudu není rušebním činem, neboť neobsahuje výhrůžku svémocným jednáním. Pokud žalobci podali žalobu u Okresního soudu ve Znojmě dne 24. 1. 2022, učinili tak v šestitýdenní lhůtě vyplývající z ustanovení § 1008 o.z. 15. Soud se proto v daném případě dle § 178 o. s. ř. omezil na zjištění poslední držby a jeho svémocného rušení. Žalobci v řízení nebyli povinni prokázat, zda se jedná o držbu řádnou, poctivou nebo pravou, jsou však povinni prokázat, že jsou držiteli práva a že toto právo bylo žalovaným rušené. 16. Z podání ze dne 7. 6. 2022 pak soud zjistil, že předmětné pozemky jsou nyní v držení a užívání žalobců, kteří na nich hospodaří. Žalobci předmětné pozemky užívají od roku 1984, kdy tyto pozemky žalobkyně dostala jako záhumenku od JZD. Na rozdíl od žalobců pak podáním ze dne 8. 6.2022 sdělil zástupce žalovaného, že sporné pozemky drží a užívá žalovaný spolu se svými dětmi. Následně pak obě strany sdělily, že pozemky užívají žalobci. Na základě uvedeného pak soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalobci jsou držiteli práva a z korespondence lze dovodit úmysl žalovaného toto právo rušit. Aniž by se soud proto zabýval tím, zda bez ohledu na to, zda se u žalobců jedná o držbu řádnou, poctivou nebo pravou, poslední pokojný stav je ten, že žalobci drží a užívají pozemky a tomuto byla soudem dána ochrana. 17. Celkové náklady řízení představuje odměna právního zástupce žalobců za zastoupení dvou osob za použití § 9 odst. 1, § 7. bod 4., a § 12 odst. 4) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 2.400 Kč (1.500 Kč jako odměna z punkta 10.000 Kč, sníženo o 20 % dle § 12/4 AT krát d