Okresní soud ve Znojmě 14 C 257/2025-55 – Náklady řízení

Žalobou podanou soudu dne 19. 12. 2025 požaduje žalobce po žalované uhrazení částky ve výši 114 650 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že od listopadu 2022 do května 2024 poskytl žalobce žalované finanční částky, a to na základě ústních dohod. Převodem na bankovní účet poskytl žalobce žalované celkem částku ve výši 50 650 Kč, v hotovosti poskytl žalobce žalované částku v celkové výši 64 000 Kč. Žalobce několikrát žalovanou vyzval k vrácení, ta písemně přislíbila, že půjčené peníze vrátí, nikdy k tomu však nedošlo. Žalobce se také obrátil na PČR, neboť měl za to, že ho žalovaná povedla. Žalobce se pokusil věc vyřešit smírnou cestou prostřednictvím své právní zástupkyně, žalovaná se vak na sjednané schůzky nedostavila.2. K dotazu soudu ohledně nesrovnalosti v žalovaných částkách žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně uvedl dne , datum, , že celkem žalobce poskytl žalované bankovním převodem částku v celkové výši 49 650 Kč a žalobu vzal částečně, v rozsahu částky ve výši 1 000 Kč včetně příslušenství zpět.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.4. Z detailu transakcí (č. l. 5-9) je zřejmé, že z účtu žalobce byly na účet žalované zaslány tyto částky: dne 28. 11. 2022 částka ve výši 3 000 Kč, 7. 12. 2022 částka ve výši 2 000 Kč, 11. 12. 2022 částka ve výši 6 000 Kč, 12. 12. 2022 částka ve výši 3 000 Kč, 14. 12. 2022 částka ve výši 4 000 Kč, 21. 12. 2022 částka ve výši 500 Kč, 4. 1. 2023 částka ve výši 900 Kč, 11. 1. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 12. 1. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 16. 1. 2023 částka ve výši 3 000 Kč, 22. 1. 2023 částka ve výši 400 Kč, 25. 1. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 27. 1. 2023 částka ve výši 1 100 Kč, 29. 1. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 31. 1. 2023 částka ve výši 1 200 Kč, 2. 2. 2023 částka ve výši 500 Kč, 5. 2. 2023 částka ve výši 2 000 Kč, 10. 2. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 15. 2. 2023 částka ve výši 3 000 Kč, 3. 3. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 11. 8. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 7. 10. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 9. 11. 2023 částka ve výši 1 000 Kč, 12. 11. 2023 částka ve výši 1 300 Kč, 15. 11. 2023 částka ve výši 2 000 Kč, 2. 1. 2024 částka ve výši 500 Kč, 20. 1. 2024 částka ve výši 800 Kč, 2. 4. 2024 částka ve výši 2 500 Kč, 3. 4. 2024 částka ve výši 550 Kč, 10. 4. 2024 částka ve výši 1 000 Kč, 28. 4. 2024 částka ve výši 300 Kč, 29. 4. 2024 částka ve výši 300 Kč, 3. 5. 2024 částka ve výši 800 Kč.5. Z WhatsApp komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalobce žalovanou několikrát vyzýval k uhrazení dlužných částek. Žalovaná mu v květnu 2024 odpověděla na otázku, jestli vrátí všechno: „Ano, no 100 tisíc a zbytek na víckrát“.6. Předžalobní upomínkou ze dne 13. 11. 2025 byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby.7. Podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. S ohledem na částečně zpětvzetí, soud řízení ohledně částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 1 000 Kč od 22. 11. 2025 do zaplacení, zastavil.10. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli ústní smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Na základě těchto smluv pak poskytl žalobce žalované finanční prostředky specifikované v žalobě. Žalovaná je řádně nevrátila v dohodnuté době, dluží žalobci částku 113 650 Kč. Včasným neuhrazením se žalovaná dostala s úhradou do prodlení, žalobci tak vznikl nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná žádným způsobem nárok žalobce nezpochybnila ani nevyvrátila, ze společné komunikace naopak vyplývá, že žalovaná si byla svého závazku vůči žalobci vědoma, kdy sama uvedla, že finanční částky žalobci vrátí, což se však nestalo, proto jí k této povinnosti zavázal soud rozsudkem. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 255,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 683 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 650 Kč sestávající z částky 5 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 440 Kč ve výši 5 132,40 Kč.