7 Cmo 167/2020-88 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. zamítl návrh na přerušení řízení. Výrokem II. jmenoval opatrovníkem společnosti , Anonymizováno, , IČO , IČO advokátky, , sídlem , adresa, advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , sídlem , adresa, . Výrokem III. jmenovanému opatrovníkovi uložil, aby s odbornou péčí usiloval o řádné obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO advokátky, . Ve IV. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Navrhovatel se, jako společník společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO advokátky, , nyní , adresa, (dále jen „společnost“), svým návrhem domáhal jmenování opatrovníka společnosti podle § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) z důvodu, že společnost nemá aktuálně statutární orgán, když v důsledku rozporů panujících mezi společníky společnosti, kteří bývali současně jednatelé společnosti, došlo k odvolání obou jednatelů společnosti z těchto funkcí.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že v případě společnosti se jedná o společnost dvoučlennou, jejímiž společníky jsou navrhovatel a Tomáš Holík, každý z nich s obchodním podílem odpovídajícím 50% na základním kapitálu společnosti, to, že prokuristou společnosti je , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jakož i to, že navrhovatel i Tomáš Holík jsou stále v obchodním rejstříku zapsáni jako jednatelé společnosti. Dále, že předmětem řízení, vedených u téhož soudu pod spisovými značkami 79 Cm 88/2018 a 79 Cm 99/2018, která nejsou dosud pravomocně skončena, je posuzování otázek, zda rozhodnutí přijatá na valných hromadách společnosti konaných dne 22. 3. 2018 a 13. 4. 2018, kterými došlo k odvolání obou jednatelů společnosti (navrhovatele i , Anonymizováno, ) jsou platná či nikoliv. Dle soudu prvního stupně tak v daném případě, s ohledem na domněnku platnosti usnesení valných hromad, dle které nebyla-li neplatnost usnesení valných hromad vyslovena soudním rozhodnutím, je zásadně nutné na tato usnesení hledět jako na platná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1659/2016 či ze dne 21. 3. 2018 sp. zn. 27 Cdo 3347/2017), nastala situace, kdy společnost nemá aktuálně žádného jednatele. Návrh na přerušení řízení do skončení dovolacího řízení vedeného u Nejvyššího soudu České republiky pod spisovou značkou 27 Cdo 4439/2018, v němž soud bude řešit zamítnutí návrhů na výmaz bývalých jednatelů společnosti z obchodního rejstříku, soud zamítl, neboť výsledek řízení nemůže mít vliv na řízení o jmenování opatrovníka, jelikož zápis stran vzniku a zániku funkce statutárního orgánu do obchodního rejstříku je zápisem pouze deklaratorním. Soud jsouce si vědom, že jmenování opatrovníka právnické osobě je krajní řešení a že neslouží k řešení sporů mezi společníky, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, dospěl k závěru, že byly naplněny všechny zákonné předpoklady pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti dle § 165 odst. 1 o. z., neboť společnost nemá obsazen statutární orgán a nemůže se s nastalou situací vypořádat sama. Soud dále uvedl, že prokurista společnosti je pouhým zmocněncem oprávněný pouze k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu společnosti, zatímco hmotněprávnímu opatrovníkovi společnosti náleží obdobná práva jako statutárnímu orgánu, např. svolat valnou hromadu, jež by přijetím rozhodnutí o volbě statutárního orgánu zjednala nápravu stran stávajícího nežádoucího stavu ve společnosti spočívajícího v absenci statutárního orgánu. Z těchto důvodů soud jmenoval společnosti hmotněprávního opatrovníka, kterého sám vybral z řad advokátů, který má hájit zájmy společnosti i vzhledem k panujícím rozporům a protichůdným zájmům společníků společnosti.4. Proti tomuto usnesení podala společnost včasné odvolání, ve kterém namítala, že opatrovníka lze právnické osobě ustanovit až na základě reálně existující situace, nikoliv z pouhého předpokladu narušení chodu společnosti. Společnost má za to, že jsou její hmotněprávní i procesní práva a povinnosti řádně zabezpečeny prokuristou, a to jak v chodu společnosti, tak i v probíhajících soudních sporech, a že dobu do vypořádání majetkových sporů s navrhovatelem dokáže překlenout i bez zásahu soudu. Odvolatelka má za to, že soud uvažoval o potřebě opatrovníka pouze formálně, nikoliv materiálně. Namítá, že soud rozhodl bez nařízení jednání, nevedl dokazování a neseznámil se s vnitřní situací a poměry společnosti, jejími provozními záležitostmi či jejími potřebami. Tím soud zasáhl do vnitřních poměrů společnosti, aniž by materiálně zjišťoval, zda to společnost potřebuje pro vlastní správu a ochranu. Odvolatelka požaduje, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh na ustanovení opatrovníka se zamítá a společnosti se opatrovník nejmenuje.5. K odvolání se vyjádřil navrhovatel s tím, že z veřejné části sbírky listin příslušného rejstříkového soudu plyne, že naposledy byla do sbírky listin založena pouze účetní závěrka za rok 2017, a to v roce 2018. Z toho je dle navrhovatele zřejmé, že bez jednatele neplní společnost své zákonné povinnosti – nekoná valné hromady, neschvaluje účetní závěrky za příslušná období a nezařazuje je do sbírky listin. Prokurista pak tato jednání nemůže nahradit. Navrhovatel má za to, že prokurista má navíc vazby na druhého společníka, p. , Anonymizováno, , jedná v jeho zájmu na úkor společnosti a překračuje svá zákonná zástupčí oprávnění a omezení výkonu prokury. Navrhovatel navíc uvádí, že do sbírky listin byly založeny neschválené účetní závěrky od roku 2015, navíc nepodepsané. Navrhovatel ani neví, kam byla a z jakého důvodu deponována částka 10 000 000 Kč. Z výše uvedených důvodů požaduje potvrzení napadeného usnesení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací bez nařízení jednání (§ 214 odst. 3 věta před středníkem o. s. ř) přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.8. Předně odvolací soud shledal dostatečně odůvodněným a správným závěr soudu prvního stupně, pro který v tomto řízení nejsou dány důvody pro přerušení řízení dle ust. § 1 odst. 2 z. ř. s. a § 109 odst. 2 písm. c ) o. s. ř., (pro stručnost odvolací soud odkazuje na odst. 11 a 12 napadeného usnesení).9. Odvolací soud proto uzavírá, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., kterým zamítl návrh na přerušení řízení, je dle uvedeného zákonného ustanovení správné.10. Podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.11. Odvolací soud konstatuje, že toto řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osoby (§165 odst. 1 o. z.) je podle ust. § 85 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) řízením o některých otázkách týkajících se právnických osob, a to řízením ve věcech opatrovnictví právnických osob, které upravuje z. ř. s . [§ 2 písm. e)].12. Podle ust. § 89 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s ust. § 19 z. ř. s. neprovádí-li soud dokazování, není ve věcech uvedených v § 85 třeba jednání nařizovat. „Taková situace nastane např. v případě, že veškeré pro rozhodnutí podstatné skutečnosti jsou předmětem shodného tvrzení účastníků, případně jsou obecně známé nebo soudu známé z úřední činnosti (např. stav zápisu ve veřejných rejstřících apod.). Takovou situací naopak není, pokud pro rozhodnutí důležitá fakta, třeba i jednoznačně, vyplývají z listin dodaných některým z účastníků. Provedení důkazních prostředků je součástí procesního dokazování a jednání je proto třeba za účelem přečtení listin nařídit.“ (SVOBODA, Karel. § 19 [Jednání]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav, BÍLÝ, Martin, HAMUĽÁKOVÁ, Klára, KŘIVÁČKOVÁ, Jana, PIRK, Tomáš, SMOLÍK, Petr. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 30.)13. Odvolací soud má za to, že v tomto případě soud prvního stupně vycházel ze skutečností mu z jeho činnosti známých (viz odst. 3 napadeného usnesení), a proto nebylo třeba nařizovat jednání k provádění dokazování (§ 121 o. s. ř.). Nadto informace o pravomocném neskončení řízení 79 Cm 99/2018 a 79 Cm 88/2018, ve kterých je řešena otázka, zda rozhodnutí přijatá na valných hromadách společnosti konaných dne 22. 3. 2018 a 13. 4. 2018, kterými došlo k odvolání obou jednatelů společnosti, jsou dostupná i veřejnosti (infosoud.justice.cz.) Navíc společnost sama tyto skutečnosti v řízení před soudem prvního stup