7 Cmo 172/2020-86 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 27. 4. 2020 domáhají uložení povinnosti žalované zdržet se: 1. vystupování jménem druhé žalobkyně, 2. vstupu do neveřejných prostor druhé žalobkyně, tedy do sídla na adrese , adresa, a do výrobního závodu na adrese , adresa, , s výjimkou případů, kdy jí to bude povoleno příslušným zástupcem druhé žalobkyně, 3. nakládání s finančními prostředky druhé žalobkyně a 4. udělování pokynů zaměstnancům druhé žalobkyně. Žalobkyně odůvodnily žalobu tím, že žalobkyně a) a žalovaná jsou rovnodílné společnice žalobkyně b), přičemž žalobkyně a) je jednatelkou žalobkyně. Žalované funkce jednatelky zanikla ke dni 9. 4. 2020, a to odvoláním pro závažné porušování jejích povinností a jednání v rozporu se zájmy společnosti. Přesto, že žalovaná již není jednatelkou žalobkyně b), tak v působnosti jednatelky stále protiprávně vystupuje, čímž poškozuje společnost, když nadále dochází do provozních prostor žalobkyně b), vydává pokyny zaměstnancům, pomocí platební karty manipuluje s prostředky společnosti a vystupuje z pozice jednatelky i směrem k třetím osobám.2. Součástí žaloby je návrh žalobkyň na nařízení předběžného opatření, kterým mají být žalované uloženy stejné povinnosti jako ty, jichž se domáhají žalobkyně žalované uložit svou žalobou o věci samé. Dle žalobkyň je třeba zatímně upravit poměry účastníků, a to z důvodu protiprávního jednání žalované tak, jak je popsáno v žalobě. K návrhu označily důkazy a doložily listiny.3. Soud prvního stupně o návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodl tak, že návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se žalobkyně domáhají, aby soud nařídil předběžné opatření následujícího znění:„I. Žalovaná je povinna zdržet se vystupování jménem druhé žalobkyně.II. Žalovaná je povinna zdržet se vstupu do neveřejných prostor druhé žalobkyně, tedy do sídla na adrese , adresa, a do výrobního závodu na adrese , adresa, , s výjimkou případů, kdy jí to bude povoleno příslušným zástupcem druhé žalobkyně.III. Žalovaná je povinna zdržet se nakládání s finančními prostředky druhé žalobkyně.IV. Žalovaná je povinna zdržet se udělování pokynů zaměstnancům druhé žalobkyně.“, se zamítá (výrok I.), a že po právní moci tohoto usnesení bude navrhovatelce vrácena složená jistina ve výši 10 000 Kč (výrok II.).4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že má za osvědčený nárok ve věci samé (3. odstavec usnesení), a že má za prokázanou i potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků (4. odstavec usnesení). Přesto návrh na vydání předběžného opatření zamítl, neboť formulace předběžného opatření nezakazuje žalované jen veškerou působnost, která by jí náležela jako jednatelce žalobkyně b) ve smyslu § 194 a násl. ZOK, ale i působnost, která by jí mohla náležet např. na základě pracovněprávního či jiného účinného právního vztahu vůči žalobkyni b). Lze-li, a to ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku na zdržení se vystupování žalované jako jednatelky a skutkovým tvrzením uvedeným v žalobě, uvažovat o zákazu působnosti žalované jako jednatelky, tak není možné zákaz formulovat obecně. Ve výroku II. rozhodl podle § 75b odst. 4 o. s. ř. o vrácení složené jistoty ve výši 10 000 Kč.5. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolaly obě žalobkyně, které namítaly, že soud prvního stupně zatížil řízení procesní vadou, když z vlastní iniciativy vnesl do sporu nové skutkové tvrzení, jednak dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, resp. dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny. Soud věc právně nesprávně posoudil, neboť neměl návrh žalobkyň v celém rozsahu zamítnout, ale toliko omezit rozsah požadovaného předběžného opatření tak, že by se žalovaná byla povinna zdržet v petitu vyjmenovaných jednání v roli jednatelky druhé žalobkyně. Soud ve smyslu ust. § 152 odst. 2 o. s. ř. mohl omezit žalobci navrhovaný petit tak, že by se žalovaná byla povinna zdržet v petitu vyjmenovaných jednání v roli jednatelky druhé žalobkyně, čímž by nepřisoudil něco jiného, než co žalobkyně požadovaly, jen méně (fakticky navíc stejně, neboť žalovaná žádný jiný právní důvod pro výkon těchto pravomocí nemá). Odvolatelky proto navrhly, aby odvolací soud změnil napadané usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu žalobkyň na vydání předběžného opatření zcela vyhoví. Popřípadě, aby tomuto návrhu vyhověl alespoň částečně a nařídil jimi požadované předběžné opatření tak, že je žalobkyně povinna zdržet se jimi uvedeného jednání, a to jako jednatelka druhé žalobkyně.6. Odvolací soud přezkoumal podle § 211 a násl. o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně k odvolání žalobkyň a dospěl k závěru, že napadené usnesení nelze ani potvrdit (§ 219 o. s. ř.) a nejsou dány ani důvody pro jeho změnu tak, jak se odvolatelky domáhají.7. Podle ust. § 102 odst. 1 o. s. ř. může soud nařídit předběžné opatření po zahájení řízení, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by mohl být ohrožen výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného. Podle ust. § 102 odst. 3 věta druhá ustanovení § 75, § 75a, § 75b, § 75c, § 76, 76c, § 76d, § 76e, § 76f, § 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a, a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.8. Podle ust. § 75b o. s. ř. (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. (2) Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.(4) Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podané podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.9. Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že žaloba s návrhem na nařízení předběžného opatření byla soudu prvního stupně doručena do datové schránky dne 27. dubna 2020 (č. l. 1 spisu). V žalobě žalobkyně mimo jiné uvádějí, že jistota je zaplacena s návrhem pod variabilním symbolem , var. symbol, (č. l. 3 spisu). Ze Záznamu o složení ze dne 30. dubna 2020 (č. l. 75 spisu) odvolací soud zjistil, že dle výpisu z účtu u příslušného peněžního ústavu, , Anonymizováno, , došla částka 10 000 Kč, označená jako splátka jistoty, na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 29. dubna 2020, a to pod variabilním symbolem , var. symbol, , tedy variabilním symbolem deklarovaným žalobkyněmi v návrhu.10. V daném případě návrh na nařízení předběžného opatření byl u soudu prvního stupně podán dne 27. dubna 2020. Protože jistota nebyla nejpozději tento den žalobkyněmi zaplacena dle ust. § 75b odst. 1 o. s. ř., neboť se tak stalo až dne 29. dubna 2020, dospěl odvolací soud k závěru, že je zde dán důvod pro odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření dle ust. § 75b odst. 2 o. s. ř.11. Pokud jde o výrok II. napadeného usnesení, ve kterém soud prvního stupně rozhodl o vrácení složené jistiny navrhovatelce (správně mělo být jistoty), odvolací soud konstatuje, že i v případě, kdy je návrh na nařízení předběžného opatření pravomocně odmítnut, soud dle ust. § 75b odst. 4 o. s. ř., složenou jistotu vrátí. V dané věci, ale návrh na nařízení předběžného opatření podaly obě žalobkyně a ze Ze záznamu o složení jistoty pouze plyne, že částka 10 000 Kč došla od , Anonymizováno, IČO: , IČO, , tedy jistota byla složena osobou od žalobkyň odlišnou. Žádný vztah pak dle odvolacího soudu mezi žalobkyněmi a složitelkou jistoty neplyne ani z jejího úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. A 76285 (veřejnosti dostupný na www.justice.cz). Odvolací soud proto dospěl k závěru, že v této části je napadené usnesení nedostatečně odůvodněné a nesrozumitelné, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným.12. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (per analogiam) změnil, jak uvedeno ve výroku a) a ve výroku II., který je výrokem závislým na výroku I. (§ 212 písm. a/ o. s. ř.), je podle ust. § 219a písm. b) o. s.