12 Cmo 122/2021-73 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl o ponechání v platnosti směnečného platebního rozkazu ze dne 5. 1. 2021, č. j. 73 Cm 116/2020-42 a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 4 646,40 Kč a dále zaplatit státu náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude určena samostatným usnesením. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobkyně požadovala zaplacení směnečného peníze ve výši 12 282 Kč se 6 % úrokem od 23. 10. 2019 do zaplacení a odměnou ve výši 40,94 Kč ze směnky vlastní, vystavené společností , právnická osoba, . dne 7. 10. 2008 v , Anonymizováno, na řad , právnická osoba, a splatné dne 22. 10. 2019. Směnka byla rubopisována na žalobkyni a avaloval ji žalovaný.2. Předmětnou směnku vyhodnotil soud jako platnou vlastní směnku, obsahující veškeré zákonné náležitosti stanovené čl. I § 75 ZSŠ, a na jejím základě vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem. Žalovaný proti němu podal prostřednictvím opatrovníka, který mu byl ustanoven z důvodu jeho neznámého pobytu, včasné námitky. Namítl nepravost svého podpisu na směnce, nepředložení směnky k placení a dále skutečnost, že došlo k omylu při podpisu směnky, vzhledem k tomu, že ze spisu neplyne, že by se v době jejího údajného podpisu zdržoval na území České republiky. Zároveň opatrovník namítl, že se mu nepodařilo žalovaného zkontaktovat. Žalobkyně k podaným námitkám uvedla, že soudem ustanovený opatrovník není oprávněn vznášet námitku nepravosti podpisu žalovaného, neboť nebyl schopen zjistit jeho stanovisko k této otázce. Zdůraznila dále, že pouze přesně vymezená námitka nepravosti je způsobilá přesunout důkazní břemeno na předkladatele sporné listiny. Ohledně tvrzeného nepředložení směnky k placení poukázala žalobkyně na ustanovení čl. I § 46 odst. 2 ZSŠ s ohledem na to, že směnka je opatřena doložkou „bez protestu“3. Z provedeného dokazování (předmětnou směnkou, výzvou ze dne 23. 10. 2019) soud zjistil, že směnka byla vystavena společností , právnická osoba, ., dne 7. 10. 2008 v , Anonymizováno, na řad , právnická osoba, ., která směnku následně rubopisovala na žalobkyni. Směnka zní na směnečný peníz 12 282 Kč se splatností dne 22. 10. 2019, je opatřena doložkou „bez protestu“ a avalována žalovaným. Z výzvy k plnění ze dne 23. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl o zaplacení shora uvedené směnky upomenut prostřednictvím zástupce žalobkyně. Soud dále uvedl, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně nepředložila žalovanému směnku k placení, neboť přes výzvu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. žalovaný neoznačil žádné důkazy k tomuto svému tvrzení. Stejný závěr soud přijal i ohledně námitky, že došlo k omylu ve směnce.4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle ust. § 134 a § 175 odst. 1 o. s. ř., § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., § 46 odst. 1 a § 49a zákona č. 40/1964 Sb. a § 46 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. Zdůraznil předně, že směnka má povahu soukromé listiny, u níž platí, zpochybní-li žalovaný pravost svého podpisu na ní, že je na předkladateli listiny, aby prokázal, že se jedná o podpis žalovaného na směnce. Je-li směnka opatřena doložkou „bez protestu“, je majitel zbaven povinnosti prokázat učinění protestu pro neplacení. Ačkoliv tedy povinnost předložit směnku zůstává stále zachována, důkazní břemeno ohledně tvrzeného nepředložení tíží žalovaného a nikoliv žalobce jako majitele směnky. V případě existence omylu při podpisu směnky je povinna osoba, jíž svědčí tato námitka relativní neplatnosti, uplatnit tuto námitku, jinak se má právní úkon za platný. Ohledně námitky, že směnka není opatřena podpisem žalovaného, soud dospěl k závěru, že v kontextu neznámého pobytu žalovaného, se kterým opatrovnice nikdy nebyla v kontaktu, jde o tvrzení čistě hypotetické, účelové a obecně vznesené opatrovnicí pouze formálně z procesní opatrnosti bez uvedení jakýchkoli konkrétních důvodů. Vzhledem k tomu, že námitka uplatněná opatrovnicí není a ani nemohla být nijak blíže skutkově odůvodněna, nepůsobí přesun důkazního břemene o pravosti směnky na žalobce. Soud tudíž uzavřel, že „považuje směnku za opatřenou pravým podpisem žalovaného.“ Ohledně námitky, že směnka nebyla předložena k placení, soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána. Odkázal rovněž na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4087/2016 a v něm citovaná další rozhodnutí téhož soudu. K námitce, že při podpisu směnky došlo k omylu, soud uzavřel, že tato rovněž nebyla prokázána a i pokud by byla, šlo by o námitku nedůvodnou, neboť případný omyl by mohl způsobit pouze relativní neplatnost podpisu na směnce, které se po vydání směnečného platebního rozkazu nelze účinně dovolat.5. Z uvedených důvodů rozhodl soud o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšné žalobkyně.6. Žalovaný podal proti rozsudku včasné odvolání, v němž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že má za to, že je naplněn odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. c) a e) o. s. ř., neboť řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a dále soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Vytkl mu, že při svém rozhodování nezohlednil námitku nepravosti podpisu žalovaného s poukazem na to, že jde o tvrzení čistě hypotetické, účelové a obecně vznesené. Namítl, že námitka byla opatrovníkem uplatněna řádně a včas, ze spisu je jasně patrno, že se žalovaný na území České republiky nezdržoval a je možné dovozovat, že se zde nezdržoval ani v okamžiku, kdy měl avalovat předmětnou směnku. Závěry o tom, že námitka nepravosti podpisu je čistě hypotetická a účelová, tak nemohou obstát, a to zejména při zohlednění všech informací uvedených ve spisovém materiálu. Z důkazů, které založila žalobkyně, tak nelze dojít k závěru, že podpis žalovaného je skutečně jeho podpisem. Tvrzení žalobkyně tak není podloženo žádným důkazem. Odvolatel dále odmítl závěr soudu prvního stupně, že neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že došlo k omylu ve směnce a namítl, že je v rozporu s obsahem spisového materiálu. Z toho je patrno, že žalovaný se měl zdržovat na adrese , adresa, , , adresa, . Ve směnce je uvedena adresa , adresa, . Dle sdělení , právnická osoba, , lze dojít k závěru, že se žalovaný na adrese uvedené ve směnce nikdy nezdržoval. Soud tedy nedostatečně hodnotil důkazy a informace obsažené ve spisu.7. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Vyjádřila nesouhlas s názorem žalovaného, že se soud prvního stupně nedostatečně vypořádal s námitkou nepravosti podpisu na směnce a s námitkou, že došlo k omylu ve směnce. Žalobkyně má za to, že soud řádně zhodnotil všechny důkazy a námitky předložené stranami. Odkázala na své vyjádření ze dne 3. 2. 2021, v němž uvedla, že opatrovníkovi nepřísluší vznášet námitku pravosti/nepravosti podpisu žalovaného na soukromé listině, když ani nemohl zjistit stanovisko žalovaného v této věci. Dle žalobkyně se jedná o námitku zcela účelovou, obecnou a vznesenou opatrovníkem pouze formálně z procesní opatrnosti bez jakýchkoliv konkrétních opodstatněných důvodů. K tomu žalobkyně odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. 93 Co 2/2013, z něhož vyplývá, že pouze přesně skutkově vymezená námitka nepravosti může vést k výjimečnému přesunu důkazního břemene ve vztahu k pravosti soukromé listiny na jejího předkladatele – nikoliv jen námitka obecná a odporující dalším důkazům a zjištěním. Poukázala rovněž na skutečnost, že i když ministerstvo vnitra ve svých evidencích vede jinou adresu, nelze vyloučit, že se žalovaný na adrese uvedené na směnce trvaleji zdržoval, a proto ji rovněž uvedl při podpisu směnky. Žalovaný je navíc rovněž identifikován rodným číslem.8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro jeho potvrzení ani pro jeho změnu.9. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se domáhá proti žalovanému a původně též proti společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , zaplacení částky 12 282 Kč s příslušenstvím a odměnou ze směnky vlastní vystavené shora uvedenou společností dne 7. 10. 2008 na řad , právnická osoba, . a avalované žalovaným. Směnka byla rubopisem převedena na žalobce, při splatnosti, tj. dne 22. 10. 2019 na ni nebylo ničeho zaplaceno. Žaloba byla podána u Městského soudu v Praze, který usnesením ze dne 16. 7. 2020, č. j. 37 Cm 155/2019-33 ustanovil žalovanému z důvodu jeho neznámého pobytu opatrovníkem , Jméno opatrovníka, , advokátku. Krajský soud v Praze, jemuž byla věc postoupena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2020, č. j. 37 Cm 155/2019-28 jako soudu příslušnému, vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 16. 7. 2020, č. j. 37 Cm 155/2019-33, proti němuž podal žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka včasné námitky. Uvedl v nich, že sporuje pr