12 Cmo 348/2020-269 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 11 551 euro s 6 % úrokem z této částky ode dne 26. 10. 2012 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 370,99 euro a v bodě II. výroku nahradit žalobci náklady řízení ve výši 125 126,32 Kč.2. V odůvodnění soud uvedl, že žalobce se návrhem na vydání evropského platebního rozkazu domáhal na žalovaném zaplacení částky 11 551 euro s 6 % úrokem z této částky od 26. 10. 2012 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 370,99 euro ze směnky vystavené žalovaným v , Anonymizováno, dne 15. 5. 2012 na řad žalobce na částku 111 297 euro, splatnou dne 25. 10. 2012 v Praze. Na směnku byla postupně zaplacena částka 99 746 euro. Soud vydal dne 26. 9. 2014 evropský platební rozkaz pod č. j. 8 EVCm 10/2014-12, proti kterému podal žalovaný odpor. Ve vyjádření uvedl, že stroj na plnění krémů byl původně majetkem obchodní společnosti , právnická osoba, ., zastoupené , Anonymizováno, , Jméno žalobce, , jež stroj prodal společnosti , právnická osoba, . Ve skutečnosti byl stroj určený společnosti , Anonymizováno, , kterou zastupoval žalovaný. Tento plnící stroj byl nefunkční, protože linka na plnění krémů neumí dávkovat malé objemy krémů a gelů. Pokud by se nepodařilo se dohodnout, zašle soudu alespoň část dokumentace.3. Žalobce v reakci uvedl, že společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, jako prodávající a , právnická osoba, jako kupující uzavřely kupní smlouvy, jejichž předmětem byl převod vlastnického práva ke strojům na výrobu farmaceutického a obdobného zboží a podle nichž byly dodány čtyři plnící linky. Předmět převodu byl ve všech případech určen k dalšímu převodu konečnému uživateli - společnosti , Anonymizováno, , jejímž jednatelem je žalovaný. Při jednání o dodatku ke smlouvě o dodávce čtvrté linky na výrobu kapslí byla vystavena směnka, která je předmětem řízení. Směnka měla sloužit jako zajišťovací prostředek pro případ, že by kupující nezaplatil kupní cenu za dodanou plnící linku. Směnku vlastní vystavil žalovaný dne 12. 5. 2012 na řad žalobce na směnečnou sumu odpovídající kupní ceně plnící linky na kapsle, splatné 25. 10. 2012. Právo z vadného plnění uplatněno nebylo. Plnící linka na krémy a gely nemá se směnkou nic společného.4. Žalobce je státním občanem , Anonymizováno, , žalovaný je státním občanem , Anonymizováno, , s bydlištěm na území , Anonymizováno, . Pravomoc soudu je dána dle čl. 5 odst. 1 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, Brusel I. Rozhodné právo plyne z čl. 4 bod 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní vztahy (Řím I.) s ohledem na místo placení.5. Žalovanému bylo dne 17. 2. 2020 doručeno předvolání k jednání na den 27. 5. 2020. Žalovaný soudu sdělil, že se k jednání nemůže dostavit kvůli zákazu vycestovat. Soud v emailové reakci žalovaného upozornil, že ode dne 27. 5. 2020 je možné vycestovat ze , Anonymizováno, do , Anonymizováno, (bez dalších omezení) na 48 hodin. Od 18. 5. 2020 mohli občané , Anonymizováno, cestovat na území , Anonymizováno, bez povinnosti prokázat se negativním testem na COVID-19 v naléhavých a mimořádných situacích, pokud délka předpokládaného pobytu na území , Anonymizováno, nepřesáhne 24 hodin. Za takovou událost je považována účast na základě předvolání státního orgánu , Anonymizováno, . Žalovaný o termínu jednání věděl a překážka, která mu dle jeho sdělení bránila v účasti na jednání, neexistovala. K odročení jednání tak soud neshledal důvod a podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného. K tomuto rozhodnutí přispěl i obsah spisu, z něhož je zřejmé, že všechna dosud nařízená jednání byla odročena z viny žalovaného. Naposledy žádal žalovaný o odročení v roce 2016 proto, že mu jeho dosavadní zástupce vypověděl plnou moc. Svou žádost ze dne 5. 5. 2016 odůvodnil též tím, že zmocní nového zástupce, který se musí náležitě seznámit s podstatou věci. Od té doby uplynuly čtyři roky a žalovaný si žádného zástupce nezvolil.6. Po provedeném dokazování (směnkou, výzvou k úhradě dluhu ze dne 4. 6. 2014, dodatkem č. 2 kupní smlouvy , právnická osoba, ze dne 26. 4. 2012, písemným slibem žalovaného ze dne 24. 10. 2013, kupní smlouvou ze dne 16. 4. 2010, č. , Anonymizováno, ) soud uzavřel, že žalobcem předložená směnka obsahuje všechny náležitosti vyžadované čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „z. s. š.“), a je tudíž směnkou platnou. Žalovaný jako výstavce předmětné směnky je podle čl. I § 78 odst. 1 a čl. I § 28 z. s. š. přímým dlužníkem a byl povinen ji při splatnosti jejímu majiteli zaplatit. Není-li směnka zaplacena, má majitel proti výstavci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle čl. I § 48 z. s. š. Žalovaný proti nároku ze směnky namítal vady plnění vztahující se k předmětu smlouvy o dodávce strojů linky na výrobu krémů a gelů. Bylo však prokázáno, že směnka byla vystavena jako zajišťovací institut ke smlouvě, jejímž předmětem byla dodávka strojů linky na výrobu a balení kapslí. Ohledně tohoto plnění však žalovaný nic netvrdil. Poukázal na zásadu upravenou v § 326 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném v době uzavření smluv, podle něhož žádná ze stran není oprávněna odepřít plnění z důvodu, že závazek druhé strany z jiné smlouvy nebyl splněn řádně nebo včas. Protože tvrzení žalovaného nejsou způsobilá zprostit jej povinnosti zaplatit směnečnou pohledávku, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle úspěchu žalobce ve sporu (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).7. Žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním a navrhl jej zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že důvody odvolání spatřuje v § 205 odst. 2 písm. c), e) a g) o. s. ř. Rozsudek je nepřezkoumatelný, pokud jde o hodnocení kauzálních námitek. Ve vyjádření ze dne 8. 1. 2015 namítl žalovaný, že stroj na výrobu krémů dodaný společnosti , právnická osoba, . podle kupní smlouvy, k níž se směnka vázala, byl vadný a nefunkční, což zapříčinilo neuhrazení směnky. Je možné, že žalovaný zaměnil stroj na výrobu krémů za stroj na výrobu kapslí, podstata námitky však zůstala shodná. Žalobce neměl na úhradu směnky právo, protože prodávající neměl právo na plnění ze smlouvy ve směnce označené z důvodu vad dodaného zboží. Fakt, že podle směnečné dohody zajišťovala předložená směnka závazky z jiného než směnečného vztahu, plyne nejen ze záhlaví směnky, ale i z rubu. Sám žalobce potvrdil, že „směnka byla vystavena při jednání o kupní smlouvě na stroje“ a že „směnečná suma odpovídala výši dlužné části kupní ceny“. Soud neobjasnil, zda žalobce při uplatnění směnky postupoval v souladu se směnečnou dohodou, která vyplynula z dokazování. Soud žalovaného podle § 118a o. s. ř. nevyzval, aby upřesnil svá tvrzení, tj. aby upřesnil, zda jeho námitky směřují proti kupní smlouvě č. , Anonymizováno, nebo smlouvě jiné a zda byla uplatňována nějaká práva z vad plnění prodávajícího. Závěry soudu je třeba považovat za předčasné. Soud se nijak nezabýval otázkou, zda je žalobce řádně označen a zda je směnka platným cenným papírem. Je-li nepochybné, že směnka zajišťovala práva jiného subjektu než žalobce (, právnická osoba, ., jejímž byl žalobce , Anonymizováno, ), zdá se označení remitenta neurčitým. Údaj „na řad , Anonymizováno, , prokura , právnická osoba, ., r. č. , RČ, “ umožňuje dvojí výklad. Buď měl být remitentem skutečně žalobce, nebo mohla být remitentem právnická osoba a osobní údaje žalobce identifikují osobu jednající za právnickou osobu. Vady směnky způsobují její neplatnost, k níž měl soud přihlédnout z úřední povinnosti, byť to žalovaný nenamítal. Směnka rovněž neobsahuje doložku „bez protestu“ a žalobce nebyl zproštěn povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učinit protest pro nepřijetí nebo pro neplacení. Nesplnění protestační povinnosti má vliv na existenci prodlení. To má význam, neboť soud přiznal žalobci právo na úrok z prodlení ještě před podáním žaloby, na nějž by při porušení protestační povinnosti nárok neměl, neboť žalovaný nebyl v prodlení. Po žalovaném nemohl nikdo spravedlivě požadovat, aby se k nařízenému jednání s ohledem na epidemiologickou situaci dostavil. Ze strany soudu nebylo správné požadovat, aby ohrozil své zdraví a vystavil se nákaze. Soud rovněž nehodnotil dopravní možnosti žalovaného. Žalovanému byla odepřena možnost účastnit se jednání, když soud nevyhověl jeho žádosti o odročení, čímž bylo zasaženo do práva na spravedlivý proces.8. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek potvrdit. Zdůraznil, že tvrzení o vadnosti stroje na krémy a gely nebylo pouhým „pochybením“ dřívějšího právního zástupce žalovaného, ale konzistentním tvrzením, které bylo zmíněno již v podání ze dne 23. 6. 2016. Provedeným dokazováním však bylo prokázáno, že směnka nemá vztah ke kupní smlouvě na dodávku stroj