14 Cmo 167/2021-20 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o zrušení společnosti , Anonymizováno, /dále jen „společnost“/ s likvidací [výrok I.], likvidátorem společnosti jmenoval ze seznamu insolvenčních správců , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, [výrok II.], společnosti uložil povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč [výrok III.] a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení [výrok IV.].2. Soud prvního stupně shledal důvod pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace dle § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/, ve spojení s § 72 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a § 105 z. v. r. Společnost totiž podle zjištění soudu prvního stupně i přes výzvy rejstříkového soudu ze dne 24. ledna 2020 a ze dne 10. listopadu 2020 nezaložila do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky společnosti za roky 2014 až 2018. Výrok o jmenování likvidátora společnosti soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 191 odst. 4 o. z. Výrok o poplatkové povinnosti společnosti soud prvního stupně opřel o § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a o položku 11 bod 1 písm. e) Sazebníku soudních poplatků. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, které odůvodnila tím, že jednatel společnosti bojuje v posledním roce s onkologickým onemocněním, byl hospitalizován a nepřebíral si korespondenci, což nyní napravil. Současně odvolatelka přislíbila, že chybějící účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku založí, a uvedla, že nadále sídlí na v obchodním rejstříku uvedené adrese a je ekonomicky aktivní. Žádné listinné důkazy k tvrzenému společnost k odvolání nepředložila.4. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), odvolací soud dospěl k níže uvedeným závěrům.5. Odvolací soud předznamenává, že soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Jedním z takových případů je rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti s likvidací. Jedná se o krajní zásah (ultima ratio) do poměrů společnosti, proto je nutné obezřetně posuzovat splnění zákonem stanovených podmínek a dbát na zachování zásady proporcionality. Řízení o zrušení obchodní společnosti je třeba vést v souladu s příslušnou právní úpravou včetně respektování procesních práv všech jeho účastníků.6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že soud prvního stupně usnesením ze dne 10. listopadu 2020 na základě marných výzev rejstříkového soudu ze dne 24. ledna 2020 a ze dne 21. září 2020 zahájil řízení o zrušení společnosti s likvidací a současně společnost vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů založila do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky za roky 2014 až 2018. Předmětné usnesení soud prvního stupně doručoval společnosti i jejímu jedinému společníku. Jelikož společníku nebylo možné usnesení doručit na známou adresu v cizině, ustanovil mu soud prvního stupně usnesením ze dne 26. února 2021, č. j. 85 Cm 2457/2020-6, dle § 29 odst. 3 o. s. ř. , Anonymizováno, vyzval společnost k založení všech účetních závěrek za roky 2014 až 2019 ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Výzva byla společnosti doručena do její datové schránky dne 13. května 2021. Společnost na výzvu soudu nikterak nereagovala.7. Z výpisu z obchodního rejstříku dostupného na www.justice.cz odvolací soud zjistil, že v soudem (prvního stupně) dodatečně stanovené lhůtě ani později společnost požadované účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku nezaložila.8. Podle § 172 o. z.(1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestližea) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebod) tak stanoví zákon.(2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.9. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.10. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.11. Zákon obsahuje speciální skutkovou podstatu pro zrušení právnické osoby, resp. obchodní korporace pro neplnění povinností vůči rejstříkovému soudu, do něhož spadá i nezakládání listin do sbírky. Zrušení právnické osoby z důvodu uvedeného podle § 105 z. v. r. spadá do skupiny důvodů podle § 172 odst. 1 písm. d/ o. z. Zrušení obchodní korporace z důvodu, že neplní povinnosti zakládat do sbírky listin zákonem požadované listiny je až krajním opatřením, jemuž by musel předcházet postup rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r. (ke shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze již v usnesení ze dne 12. srpna 2019, č. j. 14 Cmo 165/2019-31, či v usnesení ze dne 11. března 2020, č. j. 14 Cmo 35/2020-33); zda se tak stalo, ovšem ze spisu neplyne.12. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.13. V dalším řízení soud prvního stupně nepomine, že podle § 89 odst. 1 z. ř. s. je ve věcech uvedených v § 85 z. ř. s. třeba nařizovat jednání, provádí-li soud dokazování. Takže vyvstane-li potřeba provedení dokazování, nařídí soud prvního stupně jednání. Pro provádění důkazů se vzhledem k § 1 odst. 2 z. ř. s. uplatní § 122 odst. 1 o. s. ř., dle něhož lze dokazování provádět pouze při jednání, k němuž soud podle § 115 odst. 1 o. s. ř. předvolá účastníky řízení a podle § 123 o. s. ř. mají tito účastníci právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny. Takto provedené dokazování a hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. je pak zdrojem skutkových zjištění soudu.14. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.