ECLI: ECLI:CZ:VSPH:2021:14.Cmo.41.2021.1 Datum: 2021-11-15 Předmět: o určení vlastnictví k obchodnímu podílu, k odvolání žalovaných 1/, 2/ a 3/ proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. září 2020, č. j. 59 Cm 258/2015-282, Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 22 []
O co šlo: o určení vlastnictví k obchodnímu podílu, k odvolání žalovaných 1/, 2/ a 3/ proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. září 2020, č. j. 59 Cm 258/2015-282, (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 129 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 212 z. č. 99/196)
1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem určil, že žalovaný 1/ je vlastníkem obchodního podílu ve výši 1/3 ve společnosti , Anonymizováno, , dále jen „společnost“ (výrok I.), žalovaným uložil povinnost rovným dílem zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradě nákladů řízení 55 590 Kč (výrok II.), žalobkyni vrátil soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 13 000 Kč (výrok III.), žalovaným 1/ a 2/ vrátil soudní poplatek ve výši 13 000 Kč za jimi podané odvolání (výrok IV.).2. Již na tomto místě odvolací soud uvádí, že se jedná již v pořadí o druhé rozhodnutí odvolacího soudu, když předchozí rozsudek soudu prvního stupně zrušil odvolací soud usnesením ze dne 6. června 2018, č. j. 14 Cmo 69/2017-199, stručně řečeno s tím, že závěr soudu prvního stupně o tom, že žalovaní souhlas žalobkyně s převodem neprokázali, je s ohledem na důkazní návrhy žalovaných předčasný.3. Ve svém v pořadí druhém rozhodnutí vyšel soud prvního stupně z toho, že:- manželství žalobkyně a žalovaného 1/, uzavřené dne 18. července 1981, bylo pravomocně rozvedeno 12. prosince 2012;- společnost vznikla 7. ledna 1993;- žalovaný 1/ nabyl za trvání manželství (1/3) podíl ve společnosti, byl zapsán v obchodním rejstříku jako společník od 7. ledna 1993 do 13. dubna 2013;- žalovaný 1/ smlouvou ze dne 28. března 2011 převedl na žalovaného 2/ polovinu svého obchodního podílu ve společnosti za dohodnutou cenu 1 500 000 Kč, podpisy uznány za vlastní 3. dubna 2013;- žalovaný 1/ smlouvou ze dne 28. března 2011 převedl na žalovaného 3/ (druhou) polovinu svého obchodního podílu ve společnosti za dohodnutou cenu 1 500 000 Kč; podpisy uznány za vlastní 3. dubna 2013;- valná hromada společnosti udělila dne 1. listopadu 2012 souhlas s rozdělením obchodního podílu žalovaného 1/ při jeho převodu na ostatní společníky (žalované 2/ a 3/);- v listině nazvané „Zpráva z valné hromady konané dne 28. 3. 2011“, datované dnem 30. března 2011 (dále jen „listina obsahující sporný podpis“), je obsažen text, že , Anonymizováno, souhlasí s prodejem i s cenou prodeje podílu , Anonymizováno, ve prospěch , Anonymizováno, a , Anonymizováno, za celkovou částku „3 000 Kč“ (správně 3 000 0000 Kč – pozn. odvolacího soudu), na listině jsou podpisy , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , je zde v kopii vidimace této listiny z 14. ledna 2014; listina byla předložena soudu pouze v kopii;- znaleckým zkoumáním (foto)kopie (sporného) podpisu žalobkyně nedospěl znalec k jednoznačnému závěru o pravosti podpisu (dospěl k třem možným závěrům, tedy, že se může jednat o pravý podpis, nelze vyloučit, že se jedná o padělek, nelze ani vyloučit, že se jedná o fotomontáž podpisu, tj. přenesení podpisu k textu, u kterého se nikdy nenacházel), k přesnějšímu závěru by bylo možno dojít pouze zkoumáním originálu listiny;- , Anonymizováno, (jenž má mít jako bývalý zástupce žalovaného 1/ k dispozici originál listiny se sporným podpisem) má (z důvodu překážky bránící mu výkon advokacie) pozastaven výkon advokacie od 12. ledna 2017, svého zástupce si neurčil, ani mu nebyl ustanoven Českou advokátní komorou, řízení o jeho svéprávnosti nebylo vedeno, jmenovaný je ve vegetativním stavu, není schopen výslechu, výslech jeho syna , Anonymizováno, považoval za nadbytečný, neboť by nevedl k objasnění pravosti podpisu;- rejstříkový soud v rejstříkovém spise společnosti neeviduje zápis z valné hromady ze dne 28. března 2011, ani zprávu ze dne 30. března 2011 z valné hromady konané dne 28. března 2011, ani úplné znění společenské smlouvy platné ke dni 28. března 2011.4. Na tomto skutkovém základu dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům:- přes poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nebylo žalovanými prokázáno, že by žalobkyně se spornými převody vyslovila souhlas,- vzhledem k částce za převod nešlo o obvyklou správu majetku, jedná se o neplatný právní úkon (§ 40a, § 145 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. prosince 2013, dále jen „obč. zák.“, § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), žalobkyně se relativní neplatnosti předmětnou žalobou dovolala.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně neúspěšným žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni 55 590 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku (2 000 Kč), nákladů právního zastoupení za 11 úkonů právní služby po 3 100 Kč dle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 11 režijních paušálů po 300 Kč, 21 % DPH, cestovného (2 394 Kč a 1 742 Kč – jež soud prvního stupně blíže specifikoval) a promeškaný čas za 42 půlhodin po 100 Kč.6. Proti tomuto rozsudku (do výroku I. a II.) podali žalovaní 1/, 2/ a 3/ odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Odvolatelé soudu prvního stupně vytýkají, že neprovedl jimi navrhovaný důkaz výslechem svědka , Anonymizováno, , syna , Anonymizováno, , advokáta, jenž u svého otce vykonával praxi advokátního koncipienta, za situace, kdy tvrdí, že v advokátním spise by se měl nacházet originál listiny obsahující sporný podpis. Dodali, že z provedeného znaleckého zkoumání vyplynulo, že nelze vyloučit ani jednu ze znalcem předestřených variant.8. Žalobkyně s podaným odvoláním nesouhlasila, navrhuje, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Domnívá se, že jediným důvodem podaného odvolání je snaha o prodloužení předmětného řízení; pokud by listina obsahující sporný podpis skutečně existovala (což sporuje), pak měli žalovaní dostatek časového prostoru ji předložit. Výslech , Anonymizováno, považuje za „nesmyslný“, neboť jmenovaný nemůže mít (neboť k tomu nebyl Českou advokátní komorou zmocněn) přístup do advokátních spisů svého otce. Poukazuje na časovou chronologii jednotlivých úkonů žalovaného 1/ a společnosti (konání valných hromad, uzavírání smluv o převodu obchodního podílu, úřední ověření podpisu s odstupem 2 let, obsah jednotlivých účetních listin, zápisy v obchodním rejstříku); dovozuje, že v případě sporného podpisu se jedná o technický padělek. Závěru, že žalovaný 1/ v průběhu manželství obchodní podíly nepřevedl, svědčí rovněž elektronická zpráva tehdejšího zástupce žalovaného 1/. Tvrzení žalovaných je navíc v rozporu s účetními doklady založenými samotnou společností do sbírky listin. Namítá dále, že valná hromada neměla dle společenské smlouvy pravomoc o rozdělení obchodního podílu vůbec rozhodnout, přijaté rozhodnutí je tudíž neplatné, z tohoto důvodu je pak rovněž neplatný i převod obchodního podílu.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. k odvolání žalovaných 1, 2 a 3 rozsudek soudu prvního stupně a neshledal podmínky pro jeho potvrzení (§ 219 o. s. ř.) ani změnu (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).10. Je třeba uvést, že odvolací soud vycházel přitom ve svém rozhodnutí ze zjištění, jak je učinil soud prvního stupně, jsou obsažena v odůvodnění jeho rozsudku a dále na ně proto pro stručnost odkazuje, s tím, že se však neztotožnil s jejich hodnocením skutkovým i právním, tato (opětovně) považuje za předčasná, neúplná, a tudíž nikoli správná.11. Podle § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.12. Z ustálené judikatury přijaté při výkladu § 145 odst. 2 obč. zák. se podává:1/ dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jedním z převádějících manželů - společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně, pokud se ten z nich, kdo je jí dotčen, neplatnosti pro takový důvod nedovolá (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2009, sp. zn. 31 Cdo 855/2008, uveřejněném pod číslem 85/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „R 85/2009“),2/ v případě, kdy příslušný úkon, jenž přesahuje běžnou záležitost, učinil pouze jeden z manželů, může druhý z nich svůj souhlas s takovým úkonem vyjádřit písemně, ústně, popřípadě též konkludentně, a to i dodatečně (až po uzavření smlouvy); bez jeho souhlasu je příslušný právní úkon neplatný, jen jestliže se druhý manžel této neplatnosti dovolá (viz např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2013, sp. zn. 22 Cdo 2293/2011),3/ k převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, který je ve společném jmění manželů, na třetí osobu i po zániku společného jmění manželů před jeho vypořádáním se pod sankcí relativní neplatnosti vyžaduje souhlas druhého z bývalých manželů. Dojde-li k převodu obchodního podílu, který tvoří součást společného jmění manželů, po zániku společného jmění manželů do jeho vypořádání, je předmětem vypořádání částka získaná za jeho převod, nikoliv hodnota tohoto podílu (v
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.