2 Cmo 11/2021-325 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz vydaný Městským soudem v Praze dne 27. 6. 2019, pod č. j. 37 Cm 54/2019-13 a rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě námitkového řízení žalobkyně ve výši 1 500 Kč (výrok I. a II. rozsudku).2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovaným zaplacení 1 531 527,62 Kč s příslušenstvím, směnečnou odměnou a náhrady nákladů řízení na základě směnky vlastní, kterou vystavila dne 12. 1. 2010 v , adresa, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, na řad žalobce, se splatností 18. 1. 2019 v Praze. Směnka byla opatřena doložkou bez protestu a žalovaný zajišťoval zaplacení směnky jako směnečný rukojmí.3. Soud prvního stupně žalobě vyhověl v plném rozsahu, když rozhodl dne 27. 6. 2019 směnečným platebním rozkazem č. j. , Anonymizováno, . Žalovaný podal včasné a odůvodněné námitky. Obsahem námitek bylo zejména tvrzení žalovaného, že žalobkyní uplatněný nárok neuznává, a to ani z části. Sporoval doručení předžalobní výzvy žalovanému, která se nikdy nedostala do dispozice žalovaného a ten se s ní mohl seznámit až po nahlédnutí do soudního spisu. Byla zaslána na adresu, která již nebyla trvalým bydlištěm žalovaného, ani se na ni nezdržoval. Z tohoto důvodu byla namítána předčasnost podané žaloby. Uvedl, že směnka byla směnkou zajišťovací (což ostatně vyplývá z tvrzení žalobkyně). Žalovaný popřel, že by směnku spolu se smlouvou o úvěru podepsal. V této souvislosti upozornil na to, že v samotném textu směnky je uvedena nesprávně adresa trvalého pobytu a dovodil, že při podpisu směnky by žalovaný jistě sdělil pracovníku banky aktuální adresu a navíc i to, že pracovník banky pochybil při ověřování totožnosti žalovaného z příslušného osobního dokladu. Tím se dopustila žalobkyně pochybení podle § 12 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný tvrdil, že nepodepsal vlastnoručně ani smlouvu o úvěru a nemůže být tedy zavázán. Namítl formální nedostatky směnky z důvodu nevyplnění směnečné sumy slovy a nedostatku správné adresy žalovaného. K podpisu na směnce v podrobnostech uvedl, že byl patrně padělán , Anonymizováno, , asistentkou žalovaného, která byla seznámena jak s chodem společnosti výstavce směnky, tak i s osobním životem žalovaného. Jako možný motiv označil financování koupě rodinného domu, který si jmenovaná pořídila necelý měsíc po podpisu směnky a smlouvy o úvěru. Žalovaný navrhl vypracování znaleckého posudku za účelem posouzení pravosti podpisu žalovaného na směnce a smlouvě o úvěru. Pokud by byla pravost podpisu žalovaného prokázána, namítl žalovaný absenci čerpání smlouvy o úvěru, o jejíž existenci, stejně jako směnce, neměl žalovaný tušení do okamžiku doručení směnečného platebního rozkazu. Společnost výstavce byla ke dni 11. 9. 2014 vymazána z obchodního rejstříku, a to po splnění rozvrhového usnesení. Z dokumentů zjistil, že plněno ze strany žalobkyně mělo být poukázáno na účet, který nebyl prakticky používán. Opakovaně namítal, že smlouvu o úvěru ani dohodu o vyplňovacím právu směnečném nepodepsal, prostředky nečerpal. Namítl, že ani nebyl dán souhlas manželky. Z uvedeného dovozuje i nesprávné vyplnění směnky, když není zřejmé (s odkazem na bod 3 Dohody o vyplňovacím právu směnečném), jak žalobkyně dospěla k výši směnečné sumy. Pokud by ovšem soud dospěl k závěru, že výše směnečné sumy je po právu pak žalovaný namítl podle § 1805 odst. 2 o. z., že žalobkyně otálela bez rozumného důvodu s uplatněním práva na zaplacení údajného dluhu. Vznesl námitku promlčení, když směnka nebyla uplatněna včas a ve stanovených lhůtách.4. Žalobkyně se k námitkám žalovaného písemně vyjádřila podáním ze dne 25. 9. 2019. Pokud jde o existenci směnky, žalobkyně odkázala na to, že její originál je součástí spisu s vepsáním směnečné sumy, která je vyplněna jasným a srozumitelným způsobem. Námitku neuvedení souhlasu manželky žalovaného považuje za irelevantní, když uvedené nečiní směnku neplatnou. K doručení předžalobní výzvy uvedla, že byla zaslána a doručována na poslední známou adresu podle informace žalovaného (, adresa, ). Pokud došlo ke změně adresy, bylo na žalovaném, aby takovou skutečnost žalobkyni sdělil. K námitce žalovaného, že směnku ani Dohodu o vyplňovacím právu směnečném nepodepsal ani za výstavce směnky (společnost , právnická osoba, ), žalobkyně uvedla, že se jedná o tvrzení nevěrohodná. Uvedené listiny byly podepsány ve stejný den a žalovaným dokonce dvakrát. Odkazováno bylo na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 1. 2016, č. j. 5 Cmo 301/2015. Již z uvedeného důvodu lze považovat tvrzení žalobkyně o podpisu sporné směnky žalovaným za prokázaná. Žalobkyně se nebrání zpracování znaleckého posudku, ale uvedla, že se nejedná o jediný důkazní prostředek, kterým lze prokázat pravost podpisu na směnce. Pokud žalovaný tvrdí, že podpis na směnce byl patrně padělán , Anonymizováno, , jedná se opět o tvrzení nevěrohodné, které by měl žalovaný doložit a prokázat. Finanční prostředky čerpané z titulu smlouvy o úvěru byly čerpány společností , právnická osoba, a pohledávka ze smlouvy byla rovněž uplatněna v insolvenčním řízení (přihláškou ze dne 3. 3. 2011), byla zjištěna a žalovaným nebyla sporována. Co se týká příslušenství, tak postupem času došlo k jeho navýšení a k navýšení dlužné částky oproti přihlášce. Pokud tedy žalovaný argumentoval § 1805 o. z., pak tento argument žalobkyně neuznala, neboť závazek žalovaného je upraven zákonem směnečným a šekovým a výše uvedené ustanovení na něj nedopadá. Nedopadá ani na vztah z titulu smlouvy, která byla uzavřena v roce 2010 podle obchodního zákoníku a jedná se o absolutní obchod. Žalobkyně uvedla, že s uplatněním práva na zaplacení směnečné pohledávky nikterak neotálela, když splatnost směnečné pohledávky nastala 18. 1. 2019 a žaloba byla podána dne 23. 4. 2019. Pokud jde o námitku promlčení, hodnotí ji jako nedůvodnou. Právo na vyplnění blankosměnky se nepromlčuje, je-li v dohodě o vyplnění blankosměnky dohodnuto právo doplnit bez dalšího datum splatnosti. Majitel blankosměnky má právo doplnit jakékoli datum splatnosti, jedná se o zajištění směnkou, kdy datu splatnosti zajišťovaného závazku musí předcházet datum splatnosti směnky.5. Po provedeném důkazním řízení listinnými důkazy a výslechy svědků soud prvního stupně uzavřel, že v daném případě je směnečný nárok uplatněn vůči žalovanému jako rukojmí, který svým rukojemským prohlášením připojeným na směnce zaručil zaplacení směnky podle čl. I. § 30 odst. 1 ZSŠ. Předmětnou směnku vyhodnotil jako směnku platnou podle čl. I. § 75 ZSŠ, ze které vznikl žalobkyni nárok na zaplacení, a to podle čl. I. § 47 odst. 1 ve spojení s § 32 odst. 1 ZSŠ.6. Pokud jde o námitky žalovaného, tyto neshledal důvodnými. Pokud žalovaný tvrdil, že mu nebyla doručena předžalobní výzva, soud prvního stupně uzavřel, že tato byla žalovanému zasílána na adresu uvedenou v Dohodě o vyplňovacím právu směnečném a prohlášení avalisty, tedy na adresu , adresa, . Předmětnou adresu má žalovaný uvedenu i u zapsaného postavení jednatele společnosti , právnická osoba, v obchodním rejstříku, dále pak v žádosti o vydání debetní karty ze dne 12. 1. 2010. Navíc občanský soudní řád ani zákon směnečný a šekový nemá žádné ustanovení, které by sankcionovalo nedoručení předžalobní výzvy na adresu aktuálně vyznačenou v centrální evidenci obyvatel. Podle občanského soudního řádu je povinnost zaslat předžalobní výzvu spojena pouze s právem na náhradu nákladů řízení podle § 142a odst. 1 o. s. ř.7. Pokud jde o tvrzení ohledně existence směnky, soud prvního stupně uvedl, že její originál byl předložen soudu prvního stupně spolu se žalobou a je uložen v úschově soudu do právní moci rozhodnutí vedené v předmětné věci.8. Tvrzení žalovaného, že nepodepsal směnku a ani smlouvu o provozním úvěru č. , Anonymizováno, hodnotil soud jako tvrzení účelová. Pokud jde o podpis smlouvy o úvěru, jeho tvrzení byla vyvrácena listinnými důkazy, které jsou obsahem spisu Krajského soudu v , adresa, KSOS 39INS 7468/2010, a to konkrétně protokolem z přezkumného jednání a zápisem z první schůze věřitelů konané dne 24. 3. 2011, které se žalovaný osobně zúčastnil. Účastna byla insolvenční správkyně a soudkyně , Anonymizováno, . V rámci schůze byla projednána i pohledávka z provozního úvěru. Byla zjištěna, v seznamu platných věřitelů (pod položkou 45- , Anonymizováno, ) uvedena ve výši 533 747,25 Kč a označena jako platná. Výpisem z účtu společnosti , Anonymizováno, . bylo prokázáno, že částka poskytnutá žalobkyní na základě smlouvy o úvěru byla na účet společnosti připsána a posléze čerpána. Dispoziční právo k účtu měl žalovaný jako jednatel společnosti.9. Vyvráceno bylo tvrzení o tom, že částku ve výši poskytnutého úvěru odčerpala , Anonymizováno, , a to zejména zjištěními z její výpovědi a dále zjištěními o tom, že směnka, smlouva o úvěru a další listiny byly podepsány 12. 1. 2010 a částka dle smlouvy o úvěru byla připsána na účet společnosti , Anonymizováno, . Jmeno