2 Cmo 155/2021-123 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem soud prvého stupně rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení částky 77 934 Kč s 6 % úrokem p. a. od 31. 7. 2019 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 259,70 Kč a o povinnosti žalovaného k zaplacení nákladů řízení žalobkyně ve výši 23 403,10 Kč (výrok I. a II. rozsudku).2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že se nepodařilo žalovanému doručit směnečný platební rozkaz ze dne 20. 12. 2019, č. j. 30 Cm 118/2019-19. Ve věci se žalovaný následně podáním ze dne 28. 1. 2020 namítl místní nepříslušnost soudu k projednání věci a uvedl, že nárok žalobkyně neuznává ani zčásti. K věcné stránce věci odkázal na své podnikání v minulosti a zpětný leasing, který byl sjednán u společnosti , Anonymizováno, s tím, že půjčka z tohoto titulu byla řádně splacena. Vystavení směnky vyloučil a zpochybnil pravost svého podpisu na směnce. V návaznosti na uvedené tvrzení také žalovaný podal trestní oznámení na neznámého pachatele na Policii České republiky. Zpochybnil doručení předžalobní výzvy.3. Podle žalobních tvrzení se předmětné pohledávky žalobkyně domáhala na základě směnky vystavené dne 29. 11. 2005 podnikatelem , Anonymizováno, , IČO: , IČO, na částku 77 934 Kč se splatností 30. 7. 2019. Směnka byla vystavena s doložkou bez protestu ve prospěch společnosti , Anonymizováno, a následně byla indosována na žalobkyni. Žalovanému byla dne 6. 8. 2019 zaslána výzva k úhradě směnečného peníze ve výši 77 934 Kč. K zaplacení nedošlo.4. Po projednání věci, kde byly provedeny důkazy, a to jak listinné (směnečná listina, protokol o trestním oznámení ze dne 25. 1. 2020, znalecký posudek znalce z oboru písmoznalectví , Anonymizováno, , usnesení Policie České republiky č. j. KRPA-73264-23/TČ-2020-000091-Šl ze dne 24. 7. 2020, podání žalovaného ze dne 1. 8. 2020), tak i účastnickým výslechem žalovaného, dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům.5. Předně soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní, která má veškeré náležitosti, jak požaduje čl. I. § 75 zákona č. 191/1950 Sb. Samo předložení směnky je dostatečným důvodem pro zaplacení směnečné pohledávky, když byla zdůrazněna abstraktnost směnečných závazků a povaha směnky jako cenného papíru.6. Pokud jde o námitku nedostatku místní příslušnosti, bylo o ni rozhodnuto usnesením ze dne 26. 2. 2020, č. j. 30 Cm 118/2019-26.7. Soud dále konstatoval, že základní námitkou žalovaného byla námitka nepravosti podpisu žalovaného na směnce. Při posouzení důvodnosti předmětné námitky vycházel soud prvního stupně zejména ze znaleckého posudku vypracovaného v rámci trestního řízení znalcem z oboru písmoznalectví, jehož úkolem bylo posoudit pravost podpisů žalovaného na předmětné směnce, dohodě o předání a vyplnění směnky a na prohlášení o podpisu směnky a v neposlední řadě na kupní a leasingové smlouvě. Tento důkaz byl proveden (v rámci hospodárnosti řízení) jako důkaz listinou. Za rozhodující byl soudem považován závěr znalce o tom, že oba podpisy na směnce jsou pravými podpisy žalovaného. Znalec vyloučil smyšlený nebo technický padělek s tím, že zjistil množství podobností a shod včetně jejich vzájemné kombinace v obecné i zvláštní rovině zkoumání. Byla zjištěna značná variabilita podpisů. Ohledně pravosti podpisů na ostatních listinách dospěl znalec k závěru, že je pravděpodobnější, že tyto jsou podpisy pravými, tj. v rovině nízké pravděpodobnosti. Tyto listiny žalovaný nezpochybnil. Soud prvního stupně akcentoval, že tyto listiny a jejich podpisy žalovaný nezpochybnil a dále i to, že veškeré závěry znalce jsou v rovině kategorického či pravděpodobnostního závěru o pravosti podpisu žalovaného na směnce a ostatních listinách. Důvody pro zpracování revizního znaleckého posudku neshledal. Na podporu uvedeného závěru odkázal soud i na usnesení Policie České republiky, ve kterém byl závěr o tom, že nebylo shledáno, že by v případě směnky jednalo o padělaný podpis. Z těchto důvodů soud prvního stupně učinil závěr o tom, že podpis žalovaného na směnce je jeho pravým podpisem. Pro ucelenost odkázal ještě na to, že uvedený závěr potvrdila i třetí osoba - , Anonymizováno, v Prohlášení o podpisu směnky ze dne 29. 11. 2005.8. Pokud žalovaný tvrdil, že půjčka byla v celém rozsahu zaplacena již na počátku roku 2006, pak o tomto tvrzení nepředložil žádný důkaz. Navíc by se již jednalo o námitku kauzální, která žalovaného ve vztahu k žalobkyni nepřísluší (čl. I. § 17 ZSŠ). Ze všech uvedených důvodů bylo rozhodnuto, jak shora již uvedeno. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.9. Proti rozsudku se žalovaný ve lhůtě stanovené zákonem odvolal (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). S rozsudkem soudu prvního stupně nesouhlasí pro nesprávné hodnocení provedených důkazů a neprovedení revizního znaleckého posudku. V úvodní části podaného odvolání odkazuje na své konzistentní tvrzení ohledně půjčky, ve výši 125 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, ze dne 29. 11. 2005, která byla poskytnuta pro potřeby podnikání žalovaného. Žalovaný podnikání ukončil, půjčku splatil. Vzhledem k dlouhé době od ukončení podnikání (6 – 7 let) žalovaný nemá žádné doklady o svém podnikání a o splacení půjčky. Opakovaně vyloučil možnost, že by podepsal směnku a s tím související listiny, které jsou citovány v rozsudku. Z uvedeného důvodu proto navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Podle názoru žalovaného ve prospěch jeho tvrzení svědčí i to, že smlouva o půjčce byla uzavřena koncem roku 2005 a splatnost směnky je datována 29. 7. 2019. Se závěry znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení , Anonymizováno, nesouhlasí, jsou neurčité a žalovaný zpochybňuje i míru pravděpodobnosti, když tato nebyla znalcem označena. Za zásadní považuje závěr znalce č. 3, 4, podle kterého je pravděpodobnější, že podpisy na dalších listinách jsou kopie pravých podpisů žalovaného. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.10. Žalobkyně se k odvolání žalovaného písemně nevyjádřila.11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích vytčených odvoláním i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212a odst. 1, § 205 odst. 2, § 214 odst. 1 o. s. ř.).12. Předmětem odvolacího řízení je přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně v řízení o směnečné pohledávce žalobkyně. Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočívá v hodnocení správnosti závěrů soudu prvního stupně přijatých po projednání věci.13. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka cizí zaplacena, má podle čl. I. § 28 odst. 2 ZSŠ majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok ze směnky na vše, co lze žádat podle §§ 48 a 49 ZSŠ.14. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 77 934 Kč s 6% úrokem od 31. 7. 2019 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 259,70 Kč a náhrady nákladů řízení. Ve věci bylo soudem prvního stupně rozhodnuto dne 27. 8. 2020 napadeným rozsudkem, kterým bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Základní námitkou žalovaného byla námitka nepravosti podpisu na směnce a tvrzení, že půjčku, kterou si pro účely svého podnikání vzal od společnosti , Anonymizováno, v závěru roku 2005 zcela splatil.15. Soud prvního stupně ohledně námitky žalovaného, kterou zpochybnil pravost svého podpisu na směnce, uzavřel, že má za prokázáno, že se jedná o podpis pravý. Vycházel přitom ze závěru znaleckého posudku znalce z oboru písmoznalectví , Anonymizováno, , zpracovaného pro Policii České republiky, Krajské ředitelství , adresa, , Služba kriminální policie a vyšetřování, který učinil pravděpodobnostní závěr o pravosti podpisu žalovaného na směnce jako výstavce směnky (shodně pak v kolonce směnečného rukojmí).16. Z obsahu spisu se podává, že žalovaný se předmětného znaleckého posudku dovolával v projednávané věci, trval na vyčkání termínu jeho zpracování a na jeho předložení soudu. Přípisem ze dne 2. 7. 2020 zaslala , právnická osoba, znalecký posudek soudu prvního stupně k dalšímu využití. Soud prvního stupně znalecký posudek v řízení při nařízeném jednání provedl jako listinu podle § 129 o. s. ř. Ze znaleckého posudku se však podává doložka podle § 127a o. s. ř. a podle odvolacího soudu uvedené je důvodem pro hodnocení posudku nikoli jako listiny, ale jako znaleckého posudku.17. Dále je třeba uvést, že žalovaný po předložení znaleckého posudku, a to od samého počátku se závěry , Anonymizováno, nesouhlasil, hodnotil je jako neurčité a nepřezkoumatelné. Poukázal zejména na konstatování znalce, že podpisy a předložené kopie jsou obtížněji zpracovatelné a srovnávací materiál je pouze částečně vyhovující. Přesto znalec z takto předloženého srovnávacího materiálu vycházel a učinil pravděpodobností závěr o pravosti podpisu žalovaného. Z uvedeného důvodu proto žalovaný předložil soudu další listiny s jeho podpisem, o kterých prohlásil, že se jedná o jeho pravé podpisy, aby měl znalec další sr