2 Cmo 21/2021-726 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem soud prvého stupně rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 8.4.2016, č. j. 55 Cm 23/2016-17 v platnosti v plném rozsahu, o povinnosti žalované k zaplacení nákladů námitkového řízení ve výši 306 612 Kč žalobkyni a o povinnosti žalované k náhradě nákladů státu ve výši 16 780 Kč (výrok I.,II. a III. rozsudku).2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení směnečné pohledávky ve výši 3 000 000 Kč s 6% úrokem z této částky od 1.1.2015 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 10 000 Kč a náhrady nákladů řízení. Podle žalobních tvrzení se předmětné pohledávky žalobkyně domáhala na základě směnky vystavené žalovanou dne 2.9.2014 v , adresa, , znějící na 3 000 000 Kč se splatností 31.12.2014. Žalovaná svůj dluh nesplnila, a proto se jej žalobkyně domáhá soudní cestou.3. Ve věci bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem ze dne 8. 4. 2016, č. j. 55 Cm 23/2016-17. Ve včasných a odůvodněných námitkách žalovaná uvedla zejména, že dne 2. 9. 2014 uzavřela se žalobkyní jako zhotovitelem smlouvu o dílo na výstavbu dřevostavby RD PASIV 15 v lokalitě , adresa, s termínem zahájení do pěti dnů od předání staveniště a s termínem ukončení do čtyř měsíců od zahájení výstavby. Podle čl. III. bod 3.2. bylo sjednáno dílčí financování v průběhu výstavby. Obsah listiny, které se žalobkyně dovolává, a kterou označuje jako směnka z 2.9. 2014 nekoresponduje a je v rozporu s ujednáními o financování stavby. Žalovaná popřela podpis listiny označené jako směnka na 3 000 000 Kč a při jednání dne 2.9.2014 zdůraznila, že veškerá jednání probíhala za účasti jejího manžela, který tuto skutečnost může potvrdit. Podivila se nad tím, proč by podepisovala směnku na uvedenou částku cca čtyři měsíce před zahájením výstavby. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že podpis na směnce není jejím pravým vlastnoručním podpisem. Uvedla, že dne 28.5.2015 uzavřela jako vlastník dotčeného domu se žalobkyní Smlouvu o spolupráci, podle které po dobu její platnosti bude dům využíván jako vzorový pro společnost , Anonymizováno, . V souvislosti s uzavřenou smlouvou vznikl žalované nárok na slevu z ceny díla ve výši 16 % z ceny domu bez DPH, která činí 3 703 000 Kč, celkem tedy bez DPH 592 480 Kč, s DPH 681 352 Kč. Pro úplnost namítla žalovaná, že jí směnka nebyla nikdy předložena k placení a namítla nedoručení předžalobní upomínky podle § 142a o. s. ř. Poté co žalované byl doručován směnečný platební rozkaz opakovaně, když původně nebyl žalované účinně doručen, podala žalovaná další námitky, které je třeba považovat za včasné. Odvolala se nejprve na obsah původních námitek. Podrobněji rozvedla kauzu směnky, kdy zdůraznila, že jediný právní vztah se žalobkyní je vztah založený smlouvou o dílo ze dne 2.9.2014. Žalobkyně dílo podle sjednaného předmětu smlouvy provedla, žalované odevzdala, k převzetí došlo dne 3.4.2015. Cena díla, výše a způsob úhrady vyplývaly z čl. III. bod 3.1. Smlouvy o dílo, ze kterého se podává, že cena díla činí 3 703 000 Kč (bez DPH), DPH činí 555 450 Kč a cena díla s DPH 4 258 450 Kč. Platební podmínky byly sjednány v čl. III. bod 3.2. Smlouvy o dílo. Žalovaná zdůraznila obsah čl. III. bod 3.2. d), tak, že na rozdíl od čl. III. bod 3.2. a), b), c) neobsahuje jakýkoli popis prací na samotném díle a proto tento bod představuje celkovou cenu díla v rozsahu 1 860 700 Kč včetně DPH. Taková cena se žalované jeví jako přiměřená, a to i ohledem na velikost stavby a vlastnictví pozemku, na kterém byla postavena. Uvedenému závěru odpovídá i formulace ohledně faktury, podle které je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli cenu díla na klíč ve výši 1 860 700 Kč včetně DPH. Takže částka 1 860 700 Kč se jeví jasně jako souhrnná cena díla. Žalovaná vyslovila proto údiv nad tím, že na ní žalobkyně vyžaduje jinou cenu díla, která dosáhla výše 3 000 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni postupně na její naléhání zaplatila. Má za to, že ji žalobkyně při uzavírání smlouvy o dílo, v části ceny díla, uvedla v omyl a žalovaná vede se žalobkyní spor o výši ceny díla. Pokud žalovaná nechá stranou spor ze smlouvy o dílo, zdůraznila, že zde nikdy nebyl důvod pro vystavení směnky na 3 000 000 Kč.4. Pokud jde o verzi žalobkyně označenou v průběhu řízení před soudem prvního stupně, tato odkazovala na zajištění zápůjčky poskytnuté žalobkyní žalované ještě před uzavřením smlouvy o dílo dne 2.9.2014.5. Ve věci nařídil soud prvního stupně jednání za účelem projednání námitek žalované. Důkazní řízení vedl listinnými důkazy (směnkou, znaleckými posudky, smlouvou o dílo ze dne 2. 9. 2014, protokoly o výpovědích jednatelů žalobkyně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na Policii ČR) a dospěl k závěru, že směnečná pohledávky, jak byla žalobou uplatněna, je po právu. Žalovaná se podanými námitkami neubránila.6. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní podle čl. I. § 75 ZSŠ. O pravosti směnky nebylo důvodu pochybovat, proto byl vydán směnečný platební rozkaz. Již předložením směnky je jediným a zcela dostatečným důvodem pro povinnost žalované platit ze směnky.7. Pokud jde o námitku nepravosti podpisu žalované na předmětné směnce, uzavřel soud prvního stupně, že žalobkyně udržela důkazní břemeno o pravosti podpisu žalované na směnce. V řízení byly zpracovány celkem tři znalecké posudku a znalci byli vyslýcháni. Ze znaleckého posudku znalkyně z oboru písmoznalectví , Anonymizováno, se podává, že nejde rozhodnout, zda sporný podpis na směnce vystavené dne 2.9.2014 je pravým neúmyslně poněkud modifikovaným podpisem žalované, či zda jde o napodobeninu jiné osoby. Znalkyně uvedla, že další cestou je další rozšiřování srovnávacího materiálu. Dalším znaleckým posudkem byl znalecký posudek znalce z oboru písmoznalectví , Anonymizováno, ze dne 25.11.2016, ze kterého bylo zjištěno, že sporný podpis na směnce ze dne 2.9.2014 je s největší pravděpodobností pravým podpisem žalované. Ze znaleckého posudku , Anonymizováno, ze dne 21.11.2017 (jedná se revizní znalecký posudek) bylo zjištěno, že sporný podpis na směnce ze dne 2.9.2014 je pravděpodobně pravým podpisem žalované. Při hodnocení otázky pravosti podpisu žalované na předmětné směnce vycházel soud prvního stupně zejména ze závěrů znaleckých posudků, kdy ani jeden z nich nevyloučil, že podpis žalované je jejím pravým podpisem. Pokud znalkyně , Anonymizováno, uzavřela, že nelze rozhodnout o pravosti podpisu žalované, učinila tak s ohledem na shromážděný srovnávací materiál, který byl při zpracování dalšího posudku , Anonymizováno, rozšířen. V odůvodnění, je dále uveden podrobný výtah ze znaleckého posudku znalkyně , Anonymizováno, , která revidovala oba označené znalecké posudky. Důraz byl kladen na závěr tohoto znaleckého posudku o tom, že podpis žalované vykazuje specifické znaky (např. granulovitost tahu), které jsou přítomny pouze v omezeném počtu podpisů a u některých lidí, jde o cenný znak při posouzení pravosti podpisu. Potud tedy závěr soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně prokázala, že podpis na směnce ze dne 2.9.2014 je pravým podpisem žalované.8. V další části řízení se soud prvního stupně zabýval námitkou nedostatku kauzy, kdy žalovaná uvedla, že jediným smluvním vztahem mezi ní a žalobkyní byla Smlouva o dílo ze dne 2. 9. 2014 a jiný vztah, na jehož základě by mělo dojít k vystavení směnky, neuvedla. Při posouzení této námitky vycházel soud prvního stupně z ustálené judikatury, podle které důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek, podaných proti směnečnému platebnímu rozkazu tíží žalovaného, a to i v případě tzv. negativních tvrzení. V poměrech projednávané věci bylo tedy na žalované, aby prokázala, že nebyl důvod k vystavení směnky znějící na 3 000 000 Kč, když jediným vztahem byla smlouva o dílo ze dne 2.9.2014. Přes poučení soudem prvního stupně žalovaná se úspěšně neubránila. Vztah směnky a smlouvy o dílo nevyplývá ani z obsahu, cena díla sjednaná ve smlouvě neodpovídá částce podle směnky, platební podmínky stanovené ve smlouvě o dílo neodpovídají splatnosti směnky 31.12.2014.9. V řízení se soud prvního stupně dále zabýval verzí, kterou poskytla soudu žalobkyně. Podle této verze směnka zajišťovala zápůjčku, poskytnutou ve výši 3 000 000 Kč žalobkyní žalované (jednalo se o zápůjčky po menších finančních částkách) ještě před podpisem smlouvy o dílo. Pro udržení této verze vycházel soud prvního stupně zejména z výslechu svědka , Anonymizováno, (manžela žalované) a účastnického výslechu žalované, zpráv obecných soudů o exekucích manžela žalované, konečné zprávy insolvenčního správce dlužníka , Anonymizováno, z roku 2013. Jednalo se o společnost, kde byl manžel žalované jednatelem. Zjištěno bylo, z notářského zápisu ze dne 14.3.2013, sepsaného notářkou , Anonymizováno, , že došlo ke zúžení společného jmění manželů Kůsových do budoucna. Proto, podle závěru soudu prvního stupně, nelze vyloučit uvěřitelnost verze žalobkyně, kterou žalovaná nikterak nevyvrátila. Tvrzení žalované,