6 Cmo 292/2020-155 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem jako jako soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobkyně b) je vlastnicí družstevního podílu v žalovaném družstvu, spojeném s bytem č. , Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a členkou žalovaného bytového družstva a současně rozhodl o nákladech řízení. Navazujícím usnesením č. j. 24 Cm 117/2018-128 ze dne 10. května 2021, ve výroku II. Krajský soud Ústí nad Labem rozhodl o nákladech řízení státu.2. Soud I. stupně posuzoval v řízení důvodnost návrhu žalobců, podle nichž žalobkyně b) má být na základě dohody ze dne 17. 6. 1991, uzavřené s bývalým manželem, jakož i na základě zápisu o předání bytu ze dne 17. 7. 1991, členkou žalovaného družstva (dále též zkráceně „družstvo“) a z titulu členství v družstvu nájemkyní bytu. Žalobce a) se měl do bytu přistěhovat v roce 2001 a dne 21. 4. 2001 měl uzavřít manželství s žalobkyní b) a s ní má doposud v bytě bydlet ve společné domácnosti.3. Podle žaloby žalovaná 3) má být dcerou žalobkyně b) a žalovaný 2) má být zetěm žalobkyně b).4. Dne 21. 9. 2015 žalobkyně b) měla uzavřít se žalovanou 3) úplatnou dohodu o převodu družstevního podílu v družstvu (to bez souhlasu a bez vědomí žalobce a), společně s návaznou dohodou o úhradě za převod podílu. Následně mělo družstvo dne 31. 10. 2015 uzavřít se žalovanými 2) a 3) jako nájemci nájemní smlouvu k bytu, v níž mají být jako podnájemci bytu uvedeni žalobci a) a b).5. Podle žalobců, s ohledem na uzavření dohody o převodu podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015 bez souhlasu žalobce a), je tato dohoda neslučitelná s bydlením žalobců a) a b). Proto žalobce a) měl namítnout neplatnost této dohody o převodu podílu vůči žalovaným 2) a 3) písemně dne 5. 9. 2018 a vůči žalobkyni b) ústně. Tyto námitky neplatnosti měl vznést ihned po té, jakmile se o převodu dozvěděl. Oba žalobci proto pokládali dohodu o převodu družstevního podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015 z důvodu nesouhlasu žalobce a) za neplatnou a též za nicotnou, neboť podle jejich názoru její obsah nelze zjistit a cena za převod nebyla uhrazena.6. Dalším důvodem neplatnosti dohody o převodu podílu v družstvu má být omyl žalobkyně b), když ji měla žalovaná 3) přemluvit k uzavření této dohody o převodu podílu v družstvu pod záminkou, že potřebuje finanční prostředky, jež bude čerpat od banky na koupi předmětného družstevního podílu, přičemž k čerpání těchto prostředků od banky nedošlo a žalobkyně b) měla později zjistit, že šlo o smyšlenou záminku. Žalovaná 3) měla žalobkyni b) sdělit, že si důvod pro uzavření dohody o převodu družstevního podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015 měla vymyslet, aby dosáhla převodu družstevního podílu na sebe za života žalobkyně b) a tak vyloučila dědické nároky ostatních dědiců, zejména žalobce a). Neměla proto podle žalobkyně b) v úmyslu čerpat na koupi podílu od banky úvěr. Uvedené jednání žalované 3) se proto podle žalobců má rovněž příčit dobrým mravům.7. Po provedeném dokazování soud I. stupně učinil závěr, podle něhož podaná žaloba není důvodná s ohledem na platnost dohody o převodu družstevního podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015, byť ustanovení § 748 nového občanského zákoníku č.89/2012 Sb. ( NOZ), a § 747 odst. 1 NOZ je na uvedený případ nájmu družstevního bytu aplikovatelné. Podle soudu I. stupně není dohoda o převodu družstevního podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015 nicotná, když v tomto případě nejde o zdánlivé jednání ve smyslu§ 551 až § 553 NOZ. Vůle jednajících osob nechybí, vůle byla vážná a jednání není neurčité ani nesrozumitelné. Nejde tedy o jednání jen zdánlivé, k němuž by se nepřihlíželo ve smyslu § 554 NOZ. Uvedená dohoda byla podle soudu I. stupně uzavřena platně, a to za úplatu. Soud I. stupně, jak bylo naznačeno, v obecné rovině posuzoval aplikovatelnost § 748 NOZ a § 747 NOZ na tyto případy nájmů bytů bytových družstev, avšak v projednávaném případě neshledal naplněnými tato ustanovení pro možné závěry o možné relativní neplatnosti uvedeného ujednání o převodu družstevního podílu. Má to vyplývat ze skutečnosti, že domácnost žalobců nebyla ohrožena, když tato domácnost má fungovat v předmětném bytě i nadále za stejných podmínek, jak před převodem podílu. Navíc podle soudu I. stupně převod družstevního podílu byl úplatný a v souvislosti s tím za převodem podílu měla žalobkyně b) pohledávku na zaplacení ceny 770 000 Kč a tyto prostředky podle soudu I. stupně mohla případně investovat do pořízení jiného bydlení.8. Stejně tak soud I. stupně neshledal namítanou neplatnost dohody o převodu z důvodu omylu žalobkyně b) či z důvodu rozporu s dobrými mravy, když skutková tvrzení o omylu žalobkyně b) uvedená v žalobě podle soudu I. stupně nedávala rozumný smysl. Jestliže měla žalobkyně b) podepsat smluvní ujednání, aniž si je přečetla, není to důvod pro závěry o jejím omylu, jestliže není omezena ve svéprávnosti a její podpis na obou dohodách byl ověřen na úředním legalizačním místě.9. Proti tomuto rozsudku se v plném rozsahu odvolali oba žalobci (odvolatelé) a odvolali se i proti výroku II. navazujícího usnesení č. j. 24 Cm 117/2018-128 ze dne 10. května 2021 o nákladech řízení státu, vynaložené na opatrovníka ustanoveného žalovanému 1). Domáhali se změny rozhodnutí tak, aby bylo jejich žalobě vyhověno, neboť soud I. stupně nepřihlédl ke všem skutečnostem, čímž podle jejich názoru řízení zatížil vadou, dospěl k nesprávným skutkovým závěrům a věc nesprávně právně posoudil.10. Zopakovali argumentaci týkající se jejich přesvědčení o nicotnosti dohody o převodu družstevního podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015, případně její neplatnosti. Zdůraznili, že žalobkyně b) uzavírala s dcerou - žalovanou 3) - dohodu za situace, kdy jí žalovaná 3) tvrdila, že nejde o skutečný převod a pouze potřebuje od banky získat peníze na stavbu domu s tím, že smlouva jí pomůže získat od banky úvěr a později se družstevní podíl zase vrátí žalobkyni. Proto žalobkyně b) uzavírala dohodu o převodu družstevního podílu v družstvu ze dne 21. 9. 2015 s vědomím, že ve skutečnosti nejde o převod družstevního podílu, přičemž žádné peníze za převod od žalovaných neobdržela. Pokud by podle odvolatelů skutečně byl převod míněn vážně jako převod a nikoliv pouze jako způsob získání peněz od banky, žalobkyně by úplatu za převod chtěla vyplatit. Odvolatelé dále poukázali na nesprávnost i závěru soudu I. stupně, že si za úplatu 770 000 Kč mohla žalobkyně b) opatřit jiné bydlení. Podle odvolatelů jejich domácnost byla ohrožena, když uvedenou částku žalobkyně b) za družstevní podíl neobdržela. Bydlení odvolatelů je tak podle jejich názoru zcela na libovůli žalovaných, když mezi nimi právo bydlení není smluvně sjednáno ani jinak zakotveno a oni bydlí v bytě tzv. bez právního důvodu.11. V dalším vyjádřili názor, že soud I. stupně nesprávně vyložil ustanovení § 747 NOZ a 748 NOZ, když v daném případě došlo v důsledku převod družstevního podílu k zániku práva společného nájmu vyžadujícím dle § 748 NOZ písemný souhlas druhého manžela bez ohledu na to, zda měli nebo neměli zajištěno obdobné bydlení. Podstatné podle odvolatelů bylo, že v daném případě souhlas druhého manžela dán nebyl. Zdůraznili, že v projednávaném případě odvolatelům není zajištěno obdobné bydlení a bydlí v bytě bez jakéhokoliv právního podkladu. Stejně tak podle odvolatelů jim nebylo správně uloženo hradit náklady řízení státu, když o povinnosti platit náklady řízení státu by měl soud rozhodovat až po právní moci rozhodnutí ve věci samé, přičemž žalobci ani nezavinili, že soud I. stupně žalovanému 1) ustanovil opatrovníka.12. Žalovaní navrhli napadený rozsudek, včetně návazného usnesení o nákladech řízení státu, jako věcně správné potvrdit.13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal obě napadená související rozhodnutí, a to včetně řízení, jež jejich vydání předcházelo, a to podle § 212 a § 212a o. s. ř. Přihlédl přitom k omezením uvedeným v § 205a odst. 1 a § 211a o. s. ř. a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.14. Odvolací soud vycházel zejména z žalobci zdůrazňovaných a soudem I. stupně neopomenutých ustanovení § 747 NOZ a § 748 NOZ, jakož § 610 písm. d) zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (ZOK).15. Z § 747 NOZ je zřejmé, že má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním (odst. 1). Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání (odst. 2).16. Z § 74 NOZ je zřejm