7 Cmo 10/2020-278 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. 6. 2019, č. j. 73 Cm 164/2011-251 (dále též „předmětné usnesení“), návrh na určení, že navrhovatel je vlastníkem obchodního podílu o velikosti 100 % základního kapitálu odpovídajícího splacenému vkladu ve výši 115 000 Kč ve společnosti , právnická osoba, (dále též „předmětný podíl“), zamítl (výrokem I.) a navrhovateli uložil povinnost uhradit k rukám právního zástupce 1. a 2. účastnice náhradu nákladů řízení ve výši 37 730 Kč (výrokem II.).2. Shledal, že určovací návrh je jediným nástrojem, jak se navrhovatel může domáhat svého práva. Zjistil, že navrhovatel předmětný podíl nabyl smlouvou ze dne 8. 10. 2002 od , Anonymizováno, a na základě smlouvy ze dne 9. 11. 2002 jej pozbyl, neboť právo k předmětnému podílu převedl na 1. účastnici (dále též „předmětná smlouva“). Předmětnou smlouvu neposoudil jako rozpornou s dobrými mravy, neboť k jejímu uzavření nedošlo v důsledku lsti, když nebylo zjištěno, že skutečnou pohnutkou navrhovatele k jejímu uzavření byl slib 1. účastnice, že si podíl v 2. účastnici nenechá pro sebe, ale že jej po přeměně 2. účastnice na akciovou společnost převede na tři navrhovatelovi syny. Naopak bylo zjištěno, že motivem navrhovatele bylo převést předmětný podíl na 1. účastnici. Byla to 1. účastnice a , Jméno navrhovatele, mladší, kdo navrhovateli formou bezúročné půjčky poskytli finanční prostředky potřebné pro jeho koupi, a byl to navrhovatel, kdo se zavázal tuto půjčku vypořádat tím, že na ně tento podíl převede. Není dán ani hrubý nepoměr vzájemných plnění, protože nabytí předmětného podílu za kupní cenu 2 100 000 Kč takový nepoměr nezakládá. Je pravdou, že 2. účastnice měla v posuzované době ve svém vlastnictví pozemky, jejichž hodnota dle znaleckého ocenění činila 21 550 000 Kč, měla ale také dluh ve výši 17 635 000 Kč. Hrubý nepoměr tak není spatřován mezi plněním ve výši 2 100 000 Kč a plněním ve výši 3 915 000 Kč vyjadřujícím rozdíl mezi aktivy a pasivy 2. účastnice. I pokud by předmětná smlouva neplatnou byla, byla by důvodnou námitka vydržení vznesená 1. účastnicí. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Proti předmětnému usnesení podal navrhovatel odvolání. Namítá, že předmětný podíl převedl předmětnou smlouvou na 1. účastnici, která nedodržela žádné z ujednání, včetně podmínky převodu, že přetransformuje 2. účastnici na akciovou společnost, jejímiž akcionáři se stanou tři synové navrhovatele. Převod byl sjednán na oko a jako simulovaný, neboť 1. účastnici byla tato skutečnost známa, stejně jako to, že navrhovatel je jako dlužník ohrožen případným výkonem rozhodnutí, a 1. účastnice přesvědčila navrhovatele k převedení předmětného podílu za zmíněné podmínky. Jelikož pod touto záminkou 1. účastnice vylákala převod předmětného podílu, navrhovatel jej nepřevedl svobodě a vážně. To navrhovateli potvrdil na jaře r. 2019 jeho syn , Jméno navrhovatele, mladší a neprovedením jeho výslechu soud prvního stupně navrhovateli odepřel provedení důkazů, který svědčí o tom, že jednání 1. účastnice bylo v rozporu s dobrými mravy. Předmětnou smlouvu navrhovatel sjednal u notáře, aniž by převzal úplatu za převod předmětného podílu. Navrhovatel má za to, že absolutní neplatnost předmětné smlouvy prokázal, neboť soud prvního stupně provedl důkaz zprošťujícím rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, č. j. 2 T 71/2006-1705, ze kterého je patrné, že jednání 1. účastnice bylo v rozporu s dobrými mravy již dříve než 9. 11. 2002. Soudu prvního stupně je dále vytýkáno, že nevyslechl svědkyni Bartíkovou, která znala velmi dobře poměry v rodině navrhovatele a 1. účastnice, stejně jako Pavla Jakuševa, bývalého manžela 1. účastnice, který by se vyjádřil k tomu, jaká byla finanční situace 1. účastnice řízení dne 9. 11. 2002, která částkou 2 100 000 Kč nedisponovala, což sama uváděla v řízeních o určení výživného k dceři , Anonymizováno, . Soud prvního stupně ani neprovedl důkaz znaleckým vyjádřením znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, k duševnímu stavu 1. účastnice, ze kterého vyplývá chorobná touha 1. účastnice po majetku, provázená jejím histrionským jednáním. Vydržení nastat nemohlo, neboť předmětná smlouva byla simulovaným právním jednáním. Je navrhována změna předmětného usnesení a vyhovění návrhu.4. 1. a 2. účastnice se k podanému odvolání vyjádřily tak, že soud prvního stupně úplně zjistil potřebný skutkový stav a z provedených důkazů vyvodil správné závěry.5. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání ve věci samé důvodným neshledal. Důvodné je jen v části týkající se nákladů řízení.6. Odvolací soud částečně zopakoval dokazování čtením rozhodných listinných důkazů (§ 213 odst. 3 o. s. ř.) a takto má [nad rámec skutkového stavu, jinak správně zjištěného soudem prvního stupně, z něhož odvolací soud vychází a na nějž odkazuje (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002)] za zjištěné tyto dílčí, rozhodné skutečnosti: z obsahu předmětné smlouvy uzavřené dne 9. 11. 2002 mezi navrhovatelem a 1. účastnici (obsahující jejich úředně ověřené podpisy k témuž dni) má odvolací soud za zjištěné, že jí navrhovatel v postavení převodce převádí celý svůj 100 % obchodní podíl v , Anonymizováno, and import, spol. s r.o. (tj. v 2. účastnici, neboť jde o její dřívější obchodní firmu, jak je zřejmé z dále označeného výpisu z obchodního rejstříku) na 1. účastnici v postavení nabyvatelky (čl. I., II. předmětné smlouvy), s tím, že smlouva dále obsahuje ujednání, že nabyvatelka souhlasí s převodem obchodního podílu a přijímá jej za dohodnutou cenu 2 100 000 Kč, kterou zaplatila převodci předem, s tím, že účastníci této smlouvy prohlašují, že půjčka ze dne 11. 7. 2002 za účelem koupě obchodního podílu 2. účastnice je tímto vypořádána a že převodce podpisem této smlouvy přijetí kupní ceny potvrzuje (čl. III. předmětné smlouvy), ujednání, že spolu s převedeným obchodním podílem přejímá navrhovatelka také všechna práva a povinnosti převodce ve vztahu k 2. účastnici, která vyplývají ze společenské smlouvy a ze zákona s tím, že nabyvatelka výslovně prohlašuje, že v plném rozsahu přistupuje k platné společenské smlouvě 2. účastnice, resp. k její zakladatelské listině, a že se nabyvatelka zavazuje změnit obchodní jméno firmy tak, aby neobsahovalo jméno , Anonymizováno, bez zbytečného odkladu (čl. IV. předmětné smlouvy), ujednání, že je dáno ve 4 vyhotoveních s tím, že 1 paré obdrží společnost, po 1 paré převodce a nabyvatelka čtvrté rejstříkový soud s tím, že účast převodce v 2. účastnici zaniká dnem doručení této smlouvy společnosti (čl. V. předmětné smlouvy), jakož obsahuje i ujednání, že strany prohlašují, že tato smlouva byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle, nikoli v tísni nebo za jinak nevýhodných podmínek, s jejím obsahem souhlasí a na důkaz toho připojují své vlastnoruční podpisy (čl. VI. předmětné smlouvy). Skutečnost, že 1. účastnice je zapsána jako jediný společník 2. účastnice od 30. 1. 2003 dosud a dřívější obchodní firmu 2. účastnice, má soud za zjištěnou z úplného výpisu z obchodního rejstříku 2. účastnice (pořízeného dne 24. 6. 2021).7. K obsahu těchto listinných důkazů, z nichž vycházejí dovozená skutková zjištění, nebylo ze strany účastníků řízení vzneseno jakýchkoliv připomínek, které by neumožňovaly jejich dovození. Doplnění dokazování prováděno nebylo pro nadbytečnost, jak bude níže blíže odůvodněno.8. Podle § 115 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. v posledním platném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou formu a nabyvatel, který není společníkem, v ní musí prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě, případně stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Podle § 1 odst. 1 obch. zák. tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Podle § 1 odst. 2 obch. zák. právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad, na kterých spočívá tento zákon. Podle § 267 odst. 1 obch. zák., jestliže je neplatnost právního úkonu stanovena pouze na ochranu některého účastníka, může se této neplatnosti dovolávat pouze tento účastník. To neplatí pro smlouvy uzavřené podle části druhé tohoto zákona.9. Podle § 40 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. v posledním platném znění, občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný. Podle § 37 odst. 1 obč. zák