7 Cmo 105/2021-220 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 83 Cm 490/2015-199 (dále též „předmětné usnesení“), návrh navrhovatelů o odvolání likvidátorky , tituly před jménem, , Anonymizováno, zamítl (výrokem I.) a navrhovatelům uložil povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení 44 557 Kč (výrokem II). Po podrobné rekapitulaci tvrzení všech účastníků konstatoval, že provedl řadu důkazů, které nehodnotil, když dospěl k závěru, že pro rozhodnutí ve věci samé nejsou podstatné. Dovodil, že nebylo prokázáno žádné ze skutkových tvrzení navrhovatelů. V průběhu řízení se soudu nedostal do řízení jediný důkaz svědčící tomu, že by likvidátorka své povinnosti zanedbávala. Není její povinností komunikovat se všemi akcionáři společnosti , Anonymizováno, (dále též „Společnost“) a oznamovat jim stav likvidace, jakož ani svolávat valnou hromadu. Není ani důvod k podání insolvenčního návrhů, když Společnost se v úpadku nenachází, což vyplývá ze skutkových tvrzení všech účastníků. Soud neshledal, že by došlo k porušení povinností likvidátorky. Navrhovatelé žádným z provedených důkazů netvrdili relevantní důvod pro odvolání likvidátorky.2. Navrhovatelé podali proti předmětnému usnesení odvolání. Namítají, že předmětné usnesení je nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně se vůbec nezabýval jednotlivými důvody pro odvolání likvidátorky a k žádnému z 12 vznesených důvodů se nijak nevyjádřil. Těmito důvody je to, že likvidátorka nečinila žádné úkony od okamžiku jejího jmenování soudem do okamžiku zápisu její osoby do obchodního rejstříku, nezajištění provedení změn ve společnosti v obchodním rejstříku, nezpracování řádného daňového přiznání v zákonné lhůtě od vstupu do likvidace, umožnění vyplacení částky 750 000 Kč , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , neřešení oprávněnosti předchozích fakturací , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , nezajištění veškerého majetku Společnosti řádně a včas, účtování o eurové pokladně, ačkoliv jí dle vlastních slov nepřevzala, nevymáhání pohledávek Společnosti z titulu náhrady škody způsobené nepřihlášením pohledávek Společnosti do insolvenčního řízení, nepřipojení se s nárokem na náhradu škody do trestního řízení, neseznámení se s ekonomickým stavem Společnosti a vedení účetnictví Společnosti v rozporu s právními předpisy. Soud prvního stupně dále jednal jako s účastníkem řízení s , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , třebaže mu toto postavení nesvědčilo, vycházel z důkazu, který nebyl řádně proveden. Dovozené skutkové závěry pak nemají v provedeném dokazování oporu, což navrhovatelé konkrétně odůvodňují. Věc je též nesprávně právně posouzena a výrok o nákladech řízení není řádně odůvodněn. Je navrhováno zrušení předmětného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Účastník odvolání neshledává důvodným s tím, že se podrobně vyjadřuje k nepřípadnosti každého z důvodů, jímž navrhovatelé argumentují pro odvolání likvidátorky.4. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání shledal důvodným.5. Podle § 6 odst. 1 z. ř. s. v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Podle § 191 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora. Podle § 194 o. z. jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval.6. Účastníkem řízení o odvolání likvidátora z funkce, který byl ustanoven soudem (§ 194 o. z.), je vedle navrhovatelů a likvidátorky i Společnost, které byla likvidátorka jmenována, tj. , právnická osoba, (§ 6 odst. 1 z. ř. s.). Soud prvního stupně však s touto Společností jako s účastníkem řízení přinejmenším při vydání předmětného usnesení nejednal, čímž zatížil řízení podstatnou vadou [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 28 odst. 2,3 z. ř. s.] Soud prvního stupně je povinen se Společností jako s účastníkem řízení jednat, což v sobě zahrnuje i povinnost doučit jí předmětné usnesení a rozhodnout o předmětu řízení ve vztahu k ní. Již jen z tohoto důvodu nemůže předmětné usnesení obstát.7. Navrhovatelé v průběhu řízení před soudem prvního stupně tvrdili a tvrdí řadu případů porušení povinností, jichž se měla likvidátorka dopustit. Soud prvního stupně provedl obsáhlé dokazování mnoha listinnými důkazy a uzavřel, že žádné ze skutkových tvrzení navrhovatelů nebylo prokázáno, resp. v průběhu řízení se soudu nedostal do řízení jediný důkaz svědčící tomu, že by likvidátorka své povinnosti zanedbávala.8. Takovýto závěr však nemůže v poměrech dané věci obstát již jen proto, že pokud soud prvního stupně nepostupoval tak, že by navrhovatele před dovozením tohoto závěru vyzval k označení takových důkazů, a to postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř., jde o závěr přinejmenším předčasný a tudíž i nesprávný. K poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. je namístě v poměrech z. ř. s. v tomto kontextu dodat, že ustanovení § 20 z. ř. s. úzce s § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., v němž je upravena jedna ze dvou základních povinností účastníka - povinnost tvrzení (tvrdit rozhodné skutečnosti). Pouze tehdy, unese-li ve sporném řízení účastník řízení břemeno tvrzení a důkazní břemeno, může být úspěšný. Jde o reálné vyjádření projednací zásady a předtím, než soud rozhodne o neúspěchu účastníka pro neunesení některého z těchto břemen, je povinen mu dát šanci k nápravě a poučit podle ustanovení § 118a o. s. ř. Také v řízení dle z. ř. s. uvedená povinnost platí - jde jen o to, že soud musí před rozhodnutím důkladněji vyšetřit skutkový stav. V návrhových řízeních podle z. ř. s. se proto podpůrně použije i ustanovení o poučovací povinnosti soudu podle ustanovení § 118a o. s. ř. (srov. např. např. Jirsa a kol., Zákon o zvláštních řízeních soudních, Komentář. Kancelář Havlíček Brain Team, Praha, 2015, § 20, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4006/2015). Jestliže tedy soud prvního stupně takto nepostupoval, zatížil řízení podstatnou vadou.9. Pokud měl soud za to, že žádné z tvrzení navrhovatelů nebylo prokázáno, byl povinen takový svůj závěr přezkoumatelným způsobem odůvodnit, tedy vysvětlit, na základě jakých konkrétních úvah nepředstavuje žádné z tvrzení navrhovatelů porušení povinností likvidátorky při výkonu její funkce. Pokud tak neučinil, zatížil předmětné usnesení další podstatnou vadou [§ 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 28 odst. 2,3 z. ř. s.]. Jestliže totiž z odůvodnění předmětného usnesení nevyplývá, které skutečnosti má soud za prokázány a které nikoli, o které důkazy opírá svá skutková zjištění, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, případně proč neprovedl i další důkazy, potom takové rozhodnutí musí odvolací soud zrušit podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení, jinak by řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1472/2017, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1045/99). Tento případ nastal i u předmětného usnesení. Odvolatelé pak na nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů výslovně poukazují, což i patřičně odůvodňují, pročež je splněna i podmínka, že tento nedostatek je na újmu uplatnění jejich práv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 36 Cdo 3645/2013).10. Odvolací soud proto předmětné usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud prvního stupně bude jednat se Společností jako s účastníkem řízení, objasní, zda se likvidátorka dopustila tvrzeného neplnění svých povinností a své závěry přezkoumatelným způsobem odůvodní, včetně výroku o nákladech řízení (§ 157 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Při rozhodnutí o věci samé pak neopomene rozhodnout ani o nákladech dosavadního řízení, včetně řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).