7 Cmo 155/2018-758 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Určuje se, že přiměřené protiplnění za jednu akcii zaniklé společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , …o jmenovité hodnotě 1 000,00 Kč v rámci vytěsnění minoritních akcionářů dle rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 4.7.2008 činí 545,00 Kč.“ (výrok I.), „Společnost , Jméno advokáta D, ., IČ , IČO advokáta D, , … a společnost , Jméno advokáta E, ., IČ , IČO advokáta E, , … jsou povinny zaplatit navrhovateli a) plnou náhradu nákladů řízení ve výši 78 492,50 Kč k rukám právního zástupce navrhovatele a) do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok II.), „ Společnost , Jméno advokáta D, . … a společnost , Jméno advokáta E, ., … jsou povinny zaplatit navrhovateli b) plnou náhradu nákladů řízení ve výši 196.601,92 Kč k rukám právního zástupce navrhovatele b) do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok III.), „Společnost , Jméno advokáta D, ., … a společnost , Jméno advokáta E, ., …jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 2 537,68 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok IV.).2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) shrnul dosavadní průběh řízení s tím, že oba navrhovatelé se domáhali vydání rozhodnutí o určení výše přiměřeného protiplnění za jednu akci společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, o jmenovité hodnotě 1 000 Kč v rámci vytěsnění minoritních akcionářů dle rozhodnutí valné hromady společnosti ze dne 4. 7. 2008. Dle soudu oba navrhovatelé prokázali svoji aktivní věcnou legitimaci předložením listinných důkazů k prokázání skutečnosti, že navrhovatel a) byl vlastníkem 24 ks akcií společnosti , právnická osoba, . o jmenovité hodnotě 1 akcie 1 000 Kč a navrhovatel b) byl vlastníkem 807 kmenových akcií na jméno společnosti , právnická osoba, . o jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000 Kč. Nadto tato skutečnost nebyla ani sporována. Usnesení předmětné mimořádné valné hromady konané dne 4. 7. 2008, na které byl ve smyslu ustanovení § 183j obch. zák. schválen přechod vlastnického práva všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti , právnická osoba, . ve vlastnictví ostatních akcionářů této společnosti na osobu hlavního akcionáře, kterým byla společnost , Jméno advokáta E, ., bylo do obchodního rejstříku zapsáno ke dni 13. 8. 2008, v obchodním věstníku bylo zveřejněno dne 27. 8. 2008. Navrhovatel a) svůj žalobní návrh doručil soudu dne 19. 8. 2008 a navrhovatel b) dne 29. 9. 2008, zákonná lhůta při zohlednění ustanovení § 57 o. s. ř. tak byla navrhovateli zachována. Dále soud zmínil, že právní úprava vytěsnění je v současné době harmonizována na poli evropského práva směrnicí č. 2004/25/EC. Tato směrnice v případě vytěsnění akcionářů pracuje s pojmem „fair value“, čemuž by mohl v předkladu odpovídat výraz spravedlivá hodnota. Zákonná definice spravedlivé hodnoty neexistuje, oficiální český překlad pracuje s pojmem spravedlivé ceny. Jak česká právní úprava, tak ani tato směrnice přitom neuvádí žádné další vodítko, jakým způsobem by mělo být přistupováno ke stanovení této hodnoty. Dále soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 6. 2010 č. j. 7 Cmo 447/2009-797, dle něhož by se mělo jednat o plnou kompenzační platbu, která by byla plně na místě v těch případech, pokud by akcionář byl vyloučen z možnosti svobodně rozhodnout, zda dá přednost nižší likviditě jím držených cenných papírů s tím, že tato nižší likvidita může být vyvážena jejich vyšší výnosností. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2012 sp.zn. 29 Cdo 2214/2010 soud prvního stupně zdůraznil, že určení hodnoty podniku společnosti, jež je obvykle základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii společnosti, je otázkou skutkovou, k jejímuž posouzení jsou nezbytné odborné znalosti s tím, že součástí odborného posouzení znalce je i zvolení jedné nebo více metod ocenění s ohledem na poměry posuzované společnosti. V daném případě předmětem přezkoumávání přiměřenosti protiplnění byl znalecký posudek zpracovaný , Anonymizováno, k doložení přiměřenosti protiplnění za kmenové akcie emitované společností , právnická osoba, . při uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů dle ustanovení § 183m obchodního zákoníku. Uvedený znalec provedl ocenění ke dni 30. 4. 2008. V rámci řízení byl soudem zadán znalecký posudek znaleckému ústavu , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “), jehož předmětem bylo stanovení výše spravedlivé hodnoty přiměřeného protiplnění za akcie menšinových akcionářů společnosti , právnická osoba, . při výkupu účastnických cenných papírů podle § 183i a násl. obchodního zákoníku, a to ke dni 30. 9. 2008 dle § 183l odst. 3 obch. zák., kdy došlo k přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře (viz usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 7 Cmo 402/2010). , Anonymizováno, oproti výnosové metodě DCF entity použité , Anonymizováno, použil metodu ocenění výnosovou metodu kapitalizovaných zisků a z hlediska výsledků ocenění pak byly výsledky tohoto znaleckého ústavu a znaleckého posudku , Anonymizováno, velmi podobné. , Anonymizováno, ve svém znaleckém posudku použil přirážky za specifická rizika v celkové výši 4 % (2 % za menší společnosti, 1 % za nejasnou budoucnost v návaznosti na finanční plán a 1 % za nižší likviditu). Dle názoru , Anonymizováno, použití předmětných rizikových přirážek ve znaleckém posudku , Anonymizováno, je správné a dostatečně odůvodněné. Znalecký ústav , Anonymizováno, použil rizikovou přirážku pro menší společnosti ve výši 3 %. Navrhovatel a) na doplnění dokazování předložil revizní znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že revizní znalecký posudek předložený společností , Anonymizováno, splňoval předpoklady stanovené v ustanovení § 127a o. s. ř., soud prvního stupně v rámci meritorního posouzení z tohoto posudku vycházel, a to z následujících důvodů. Znalecký ústav , Anonymizováno, použil jako metodu ocenění výnosovou metodu DCF entity shodně jako , Anonymizováno, , avšak s diametrálně odlišným výsledkem. Dále soud uvedl, že „Rozdíly ve výsledcích ocenění ze zcela rozhodující výše vyplývají právě z použití přirážek, přičemž z dostupné judikatury vyplývá (viz usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 447/2009 z 11.6.2010), že použití přirážek v tomto druhu ocenění (spravedlivá hodnota s kompenzační funkcí) je nepřípustné“ Stejně tak ve stanovisku Komise pro cenné papíry , adresa, ze dne 9.11.2005 se uvádí: „Dle názoru Komise není důvod rozlišovat mezi oceněním účasti na společnosti pro účely nabídek převzetí a veřejných návrhů podle § 186a obchodního zákoníku a oceněním této účasti pro účely vytěsnění. Použijí se tedy principy podrobně popsané v metodice. Srážka za minoritu je stejně jako u nabídek převzetí nepřípustná“. Z uvedeného důvodu nepřípustnosti použití přirážek soud nemohl přihlédnout ani k závěrům znaleckého posudku , Anonymizováno, , zástupci tohoto znaleckého ústavu své postupy a závěry neobhájili. Oproti tomu revizní znalecký posudek, kterým byla dokládána přiměřenost výše protiplněním při rozhodování valné hromady o přechodu akcií menšinových akcionářů na hlavního akcionáře, vyčerpávajícím způsobem uvedl, z jakého důvodu jím bylo uvedeným způsobem postupováno, jaké nedostatky byly jím ve znaleckých posudcích jak , Anonymizováno, , tak , Anonymizováno, zjištěny a na základě těchto nedostatků poté je dovozována neadekvátnost hodnoty akcie zjištěné těmito posudky a vysvětlena i skutečnost, proč se zmiňované znalecké posudky , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v otázce přiměřené výše přiměřeného protiplnění rozcházejí. Při výnosové metodě má pro stanovení hodnoty podniku klíčový význam finanční plán, znalecký ústav , Anonymizováno, zdůvodnil, proč dospěl k daným závěrům a z jakého důvodu za principiálně výchozí považuje finanční plán použitý ve znaleckém posudku , Anonymizováno, , volba metody ocenění znaleckým ústavem vychází z poměrů posuzované společnosti, přičemž zdůvodnění volby, resp. způsobu ocenění, dle názoru soudu má svoji vnitřní logiku, je provedeno v naprosto dostačující míře, nadto nebyla vznesena oponentura ke zvolené metodě ocenění. Podpůrnou skutečností pro stanovení výše přiměřeného protiplnění dle znaleckého ústavu , Anonymizováno, je poté znalecký posudek č. , Anonymizováno, znalce , adresa, , kterým byla stanovena částka 515 Kč za 1 akcii společnosti několik měsíců po přechodu akcií na hlavního akcionáře. Byť se jednalo o znalecký posudek pro účely fúze, v každém případě je tato hodnota významná pro ověření hodnoty akcie ke dni 30. 9. 2008. V neposlední řadě soud prvního stupně rovněž přihlédl i k výpovědi zástupce znaleckého ústavu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který obhájil závěry znaleckého posudku i s odkazem na , Anonymizováno, a jeho odborné názory, které jsou aplikovány i při zpracování revizních znaleckých posudků, tak jak tomu bylo v daném případě. Protože znal