7 Cmo 189/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 3. 5. 2021 domáhala zápisu změny v obchodním rejstříku týkajícím se společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále též jen „Společnost“), a to konkrétně výmazu jednatele , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , s datem zániku funkce 8. 9. 2020. K návrhu byl přiložen zápis z valné hromady Společnosti konané dne 8. 9. 2020.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně návrh v celém rozsahu zamítl. V odůvodnění uvedl, že valná hromada Společnosti konaná dne 8. 9. 2020 byla svolána v souladu se společenskou smlouvou a byla usnášeníschopná, neboť byli přítomni oba společníci, kteří mají 100% hlasů. Valná hromada, s výjimkou schválení účasti advokátů, nepřijala žádné rozhodnutí. Poté soud uzavřel, že navrhovatelka nepředložila rejstříkovému soudu žádný podklad pro zápis výmazu jednatele , Anonymizováno, z obchodního rejstříku. S ohledem na absenci rozhodnutí valné hromady o odvolání , Anonymizováno, z funkce jednatele, a protože v rejstříkovém řízení soud nepřezkoumává rozhodnutí valné hromady, soudu nezbylo, než návrh v celém rozsahu zamítnout.3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání a navrhla odvolacímu soudu, aby usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se , fyzická osoba, vymazává z obchodního rejstříku z funkce jednatele Společnosti s datem zániku funkce dne 8. 9. 2020. V odvolání odkázala na § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a obsáhle brojila po věcné stránce proti závěrům napadeného usnesení s tím, že soud prvního stupně měl materiálně posoudit, jak a o čem rozhodla valná hromada, což však neučinil.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné.5. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřeneckých fondů (dále jen „z. v. r.“) nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně.6. Podle § 11 odst. 2 téhož zákona musí být návrh na zápis podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.7. Podle § 11 odst. 3 téhož zákona nesplní-li osoba podle odstavce 1 povinnost podat návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí tato povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku.8. Podle § 42 z. v. r. do obchodního rejstříku se zapisují a) obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev (dále jen "obchodní korporace"), b) fyzické osoby, 1. které jsou podnikateli, mají bydliště v České republice a požádají o zápis, a 2. uvedené v § 43, které podnikají na území České republiky, a požádají o zápis, a c) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu tento nebo jiný zákon.9. Podle § 47 z. v. r. návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat osoba uvedená v § 42.10. Podle § 86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.11. „16. Návrh na změnu nebo výmaz zápisu obchodní korporace v obchodním rejstříku může zásadně podat pouze dotčená (zapsaná) korporace [§ 11 odst. 1, § 47 a § 42 písm. a) z. v. r.], nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis. Jde-li o skutečnost, která musí být podle zákona zapsána v obchodním rejstříku (srov. zejména § 25 odst. 1 a § 48 z. v. r.), popř. o změnu či výmaz skutečnosti, která je v obchodním rejstříku zapsána podle § 25 odst. 1 písm. k) z. v. r., přestože její zápis zákon neukládá, je korporace povinna návrh podat ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, kdy rozhodná skutečnost vznikne (nastane) [§ 11 odst. 2 z. v. r.]. K povaze a délce lhůty "bez zbytečného odkladu" srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013. 17. Nepodá-li zapsaná korporace návrh do 15 dnů ode dne, kdy uplyne lhůta "bez zbytečného odkladu" upravená v § 11 odst. 2 z. v. r. (tedy kdy jí vzniká povinnost podat návrh), otevírá § 11 odst. 3 z. v. r. aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na zápis změn nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku všem osobám, kterým svědčí právní zájem na zápisu. 18. Podá-li tudíž návrh na změnu či výmaz zápisu osoba odlišná od zapsané korporace, rejstříkový soud nejprve posoudí, zda od vzniku rozhodné skutečnosti uplynula lhůta složená ze lhůty "bez zbytečného odkladu" podle § 11 odst. 2 z. v. r. a lhůty 15 dnů podle § 11 odst. 3 z. v. r.; teprve ode dne následující po uplynutí této (složené) lhůty je osoba mající právní zájem na zápisu aktivně věcně legitimována k podání návrhu podle posledně označeného ustanovení (srov. obdobně při výkladu právní úpravy účinné před 1. lednem 2014 např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3088/2007, uveřejněného pod č. 52/2009 Sb. rozh. obč., část občanskoprávní a obchodní). 19. K počítání lhůt srov. § 57 o. s. ř. K tomu, že pro posouzení aktivní věcné legitimace je rozhodný stav ke dni rozhodování o návrhu, viz § 167 odst. 2 a § 154 odst. 1 o. s. ř. a např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 657/2001, uveřejněného pod č. 25/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2189/2012. K aplikovatelnosti ustanovení občanského soudního řádu na řízení ve věcech veřejného rejstříku, které je svoji povahou řízením nesporným, viz § 120 z. v. r. a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 20. Právní zájem na změně nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku má osoba, jejíž právní sféry se zápis přímo týká. Navrhovatel je zpravidla povinen svůj právní zájem na navrhovaném zápisu osvědčit. Neučiní-li tak, popř. považuje-li rejstříkový soud listiny, jimiž navrhovatel dokládá svůj právní zájem ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r., za nedostatečné, vyzve rejstříkový soud navrhovatele postupem podle § 88 z. v. r. k doplnění chybějících listin (osvědčujících jeho právní zájem). 21. V této souvislosti se sluší poznamenat, že v řadě případů bude právní zájem navrhovatele zjevný bez dalšího. Tak například ten, komu zanikla funkce člena orgánu obchodní korporace, má právní zájem na výmazu své osoby jakožto člena orgánu a zápisu dne zániku funkce, strany smlouvy o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným mají právní zájem na výmazu dosavadního a zápisu nového společníka, jediný akcionář má právní zájem na zápisu své osoby jako jediného akcionáře zapsané akciové společnosti, společník, u jehož podílu je zapsáno zástavní právo, má - dojde-li k zániku zástavního práva - právní zájem na výmazu zapsaného zástavního práva apod. 22. V některých případech je namístě právní zájem navrhovatele dovodit i tehdy, jde-li o zápis, který se bezprostředně (přímo) netýká navrhovatele, ale který přesto zasahuje do jeho právní sféry.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017 sp. zn. 29 Cdo 2624/2016 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým číslem 2/2019 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2020 sp. zn. 27 Cdo 1981/2018 veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách).12. V dané věci je navrhovatelka odlišná od zapsané osoby (Společnosti). Bylo proto nezbytné zabývat se nejprve otázkou uplynutí složené lhůty a potažmo otázkou právního zájmu navrhovatelky na podaném návrhu. Z odůvodnění napadeného usnesení je však zřejmé, že soud se splněním podmínek stanovených v § 11 z. v. r. vůbec nezabýval. Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, je napadené usnesení nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.13. Odvolací soud proto postupoval podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. V něm soud bude postupovat podle právního názoru odvolacího soudu, který je pro něho závazný podle § 226 odst. 1 o. s. ř.14. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že zabývat se v dané věci bezvadností svolání a usnášeníschopností valné hromady Společnosti konané dne 8. 9. 2020 nelze, neboť „Vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, veřejnosti