7 Cmo 273/2019-391 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem (dále též „předmětný rozsudek“) Krajský soud v Plzni (dále též „soud prvního stupně“) uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 159 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 5. 3. 2014 do zaplacení (výrokem I.), žalobu o zaplacení částky 91 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 5. 3. 2014 do zaplacení zamítl (výrokem II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 44 022,52 Kč (výrokem III.), žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Plzni na náhradě nákladů řízení, které platil stát 8 226 Kč (výrokem IV.) a žalovanému ze stejného důvodu 12 338 Kč (výrokem V.).2. Zjistil, že Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. 10. 2013, č. j. 42 Cm 114/2012-66, jež nabylo právní moci dne 4. 12. 2013, k tomuto datu zrušil účast žalobce v žalovaném. K tomuto datu tak vzniklo žalobci právo na vypořádací podíl (dle §§ 148, 61, 150 a 113 obchodního zákoníku). Vlastní kapitál žalovaného měl dle účetní závěrky ke dni 4. 12. 2013 hodnotu 188 000 Kč, avšak tato hodnota je v hrubém nepoměru ke skutečné (tržní) hodnotě čistého obchodního majetku žalovaného, který byl znaleckým posudkem určen ve výši 318 000 Kč. Částka rozdílu představuje téměř 70 % z hodnoty vlastního kapitálu žalovaného, pročež k tomu soud prvního stupně v rámci splnění požadavku spravedlivého vypořádání přihlédl. Tržní hodnotu čistého obchodního majetku žalovaného ke dni 4. 12. 2013 ve výši 318 000 Kč zjistil ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, zpracovaného znalkyní , tituly před jménem, , Anonymizováno, ve spojení s jejím výslechem a vyjádřeními, při použití ocenění likvidační hodnotou (metodou), s tím, že důvodnost použití této metody znalkyně obhájila. Jelikož byl žalovaný ve všech analyzovaných letech ztrátový, nemohla být výnosová metoda kladná. Majetkové položky žalovaného byly přeceněny tržně, stejně jako jeho závazky, a hodnota jeho čistého obchodního majetku byla ponížena o hodnotu nákladů souvisejících s likvidací. Ze stejných důkazů a z výslechu druhého společníka žalovaného , Anonymizováno, zjistil, že tento společník poskytl žalovanému na provoz částku 200 000 Kč, jež mu nebyla dosud vrácena. Spravedlivá hodnota vypořádacího podílu žalobce tak činí 159 000 Kč, což odpovídá ½ z částky 318 000 Kč. Počátek prodlení žalovaného s úhradou této částky nastal 5. 3. 2014. Ujednání společenské smlouvy je v části, týkající se splatnosti vypořádacího podílu, neurčité, neboť jeho výše nemá být stanovena dle roční uzávěrky, pročež byl vypořádací podíl splatný dle § 61 obch. zák. uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) podle míry úspěchu, stejně jako o povinnosti zaplatit náklady řízení státu.3. Proti předmětnému rozsudku podali odvolání žalobce i žalovaný.4. Žalobce podal odvolání do výroků II., III. a IV. předmětného rozsudku. Namítá, že znalecký posudek stanovil čistou tržní hodnotu obchodního majetku žalovaného k rozhodnému dni na 318 000 Kč. Posudek však v příkrém rozporu s právní úpravou i jejím smyslem neoprávněně skutečnou hodnotu tohoto majetku snížil o částku 125 000 Kč, které odpovídají nákladům spojeným s fiktivní likvidací společnosti (žalovaného), která nadále i v roce 2019 existuje a podniká. Odkazuje v této souvislosti na výpověď , Anonymizováno, , který uvedl, že hodlá podnikat i nadále. Soud prvního stupně tak tento postup znalec nesprávně právně posoudil. Dále namítá, že od počátku tvrdí, že tvrzená pohledávka , Anonymizováno, vůči žalovanému ve výši 200 000 Kč je pohledávkou fiktivní a o tuto částku by skutečná hodnota čistého obchodního majetku žalovaného neměla být ponižována. , Anonymizováno, uvedl, že půjčku do žalovaného vložil v roce 2011, z čehož plyne, že v roce 2013 žalovanému žádnou půjčku neposkytnul a tomu odpovídající důkaz je falešný, potvrdil-li při jednání odvolacího soudu zástupce žalovaného, že půjčka byla poskytnuta v roce 2011. Pokud soud prvního stupně snížení čistého obchodního majetku žalovaného o tuto pohledávku akceptoval, věc nesprávně právně posoudil. Domáhá se takové změny předmětného rozsudku, aby jeho žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno.5. Žalovaný podal odvolání proti výroku I. předmětného rozsudku v rozsahu částky 70 000 Kč a domáhá se takové jeho změny, aby bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 94 000 Kč a zamítnutí žaloby ve zbývajícím rozsahu. Rozdíl mezi hodnotou vlastního kapitálu zjištěného z účetní závěrky žalovaného ve výši 188 000 Kč a hodnotou tohoto kapitálu zjištěného znaleckým posudkem ve výši 318 000 Kč nepředstavuje hrubý nepoměr ve smyslu ustálené judikatury. Tento rozdíl není 70 %, jak soud prvního stupně uvádí, ale 40 % a soudem prvního stupně citovaná judikatura považuje za hrubý nepoměr v obdobných případech rozdíl pohybující se v rozmezí stovek procent a v řádu milionů korun. Oceňovací metoda byla použitá správně, což znalkyně hodnověrně vysvětlila. Výpověď , Anonymizováno, o poskytnutí půjčky v roce 2011 není relevantní, protože důležité je to, co měla znalkyně k dispozici při vyhotovení posudku.6. Odvolací soud přezkoumal předmětný rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř.], a částečně důvodným shledal pouze odvolání žalovaného.7. Odvolací soud vyšel z rozhodných skutkových zjištění soudu prvního stupně, která jsou pro posouzení věci dostatečná a jejichž správnost nebyla zpochybněna, pročež na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002).8. Podle § 148 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. v posledním platném znění, obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), společník nemůže ze společnosti vystoupit, může však, nejde-li o jediného společníka, navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby ve společnosti setrval. Ustanovení § 113 odst. 5 a 6 platí obdobně. Podle § 61 odst. 2 obch. zák. při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného. Podle § 61 odst. 3 obch. zák. právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena.9. Podle § 150 odst. 1 obch. zák. jestliže přešel obchodní podíl na společnost, vzniká společníku, jehož účast ve společnosti zanikla, nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl (§ 61 odst. 2). Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. Podle § 150 odst. 3 obch. zák. společnost je povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu poté, co splnila povinnost podle § 113 odst. 5 nebo 6, jestliže byl vklad společníka splacen. Není-li v době splnění povinnosti podle § 113 odst. 5 nebo 6 vklad společníka splacen, je společnost povinna vyplatit vypořádací podíl bez zbytečného odkladu po splacení tohoto vkladu. Společenská smlouva může lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu prodloužit. Podle § 113 odst. 5 obch. zák. obchodní podíl (§ 114) vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 1793 odst. 1 o. z., zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 588 o. z., soud p