7 Cmo 296/2018-1091 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 23. 9. 2008 se navrhovatel a) domáhal vůči účastnici 1) - , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta E, (dále jen „Společnost“ ) a účastnici 2) - , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa advokáta F, (dále jen „hlavní akcionář“) přezkoumání přiměřenosti protiplnění za jednu akcii emitovanou Společností a určení, že protiplnění poskytnuté hlavním akcionářem ve výši 112 Kč za jednu akcii Společnosti o jmenovité hodnotě 717 Kč je nižší než přiměřené. Dále navrhl, aby soud uložil Společnosti povinnost oznámit soudní rozhodnutí všem osobám, které byly akcionáři Společnosti, způsobem vyplývajícím z jejích stanov do 15 dnů od právní moci usnesení.2. Návrhem doručeným soudu dne 8. 10. 2008 se navrhovatel b) domáhal vůči Společnosti a hlavnímu akcionáři určení přiměřené výše protiplnění za jednu akcii Společnosti na majitele v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě 717 Kč a vůči hlavnímu akcionáři zaplacení doplatku přiměřeného protiplnění v soudem stanovené výši za 1 589 ks akcií emitovaných Společností o jmenovité hodnotě 717 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 2. 11. 2008 do zaplacení.3. Návrhem doručeným soudu dne 30. 10. 2008 se navrhovatel c) domáhal vůči Společnosti a hlavnímu akcionáři určení přiměřené výše protiplnění za jednu akcii Společnosti na majitele v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě 717 Kč a vůči hlavnímu akcionáři doplacení částky 1 408 124 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne 1. 11. 2008 do zaplacení.4. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně určil ke dni 1. 11. 2008 přiměřené protiplnění za jednu akci Společnosti o jmenovité hodnotě 717 Kč na částku 112 Kč (výrok I.), zamítl návrh navrhovatele a) na určení, že protiplnění ve výši 112 Kč za jednu akcii Společnosti o jmenovité hodnotě 717 Kč je nižší než přiměřené, zamítl návrh navrhovatele a) na uložení povinnosti Společnosti oznámit soudní rozhodnutí všem osobám, které byly akcionáři Společnosti, způsobem vyplývajícím z jejích stanov do 15 dnů od právní moci usnesení a zamítl návrhy navrhovatelů b) a c) o zaplacení doplatku přiměřeného protiplnění (výroky II. až IV.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.) a uložil každému z navrhovatelů zaplatit státu částku 40 854,60 Kč a hlavnímu akcionáři částku 122 563,81 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení (výroky VI. až IX.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že se navrhovatelé jako vytěsnění minoritní vlastníci účastnických cenných papírů Společnosti domáhají přezkoumání přiměřenosti protiplnění, jehož výši určila Společnost dle § 183k zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) na částku 112 Kč za akcii Společnosti. Soud vyšel ze zjištění, že v rozhodné době byl navrhovatel a) vlastníkem 48 ks akcií Společnosti, navrhovatel b) 1 589 ks a navrhovatel c) 3 538 ks. Na den 28. 8. 2008 byla svolána mimořádná valná hromada Společnosti, která rozhodla o přechodu účastnických cenných papírů minoritních akcionářů podle § 183i obch. zák. na hlavního akcionáře, a to za cenu 112 Kč za jednu akcii. Hlavní akcionář uzavřel dne 18. 5. 2007 s , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, smlouvu o převodu cenných papírů a smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě také získal 89,75 % akcií Společnosti. Dne 22. 10. 2007 prodal navrhovatel b) přímým obchodem, pročež není znám kupující, 521 akcií Společnosti za 850 Kč za jednu akcii. Dne 1. 7. 2008 uzavřel hlavní akcionář jako kupující se společností , právnická osoba, . smlouvu o koupi cenných papírů, na jejímž základě získal 3 451 akcií Společnosti (představující 1,093 % akcií na základním kapitálu) za cenu 510 Kč za jednu akcii; poté se hlavní akcionář stal vlastníkem 90,793 % akcií Společnosti. Hlavním akcionářem stanovená výše přiměřeného protiplnění 112 Kč za akcii Společnosti se opírá o znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne 4. 8. 2008, vypracovaný již zaniklým , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „posudek , Anonymizováno, “), přičemž cena za jednu akcii Společnosti byla určena ke dni 1. 7. 2008. , právnická osoba, spisu je dále založen znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne 28. 7. 2014, vypracovaný dle § 127 o. s. ř. , Anonymizováno, , IČO , IČO, (dále jen „posudek , Anonymizováno, “), ustanoveného usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 8. 2013, č. j. 20 Cm 106/2008-151, přičemž úkolem znaleckého ústavu , Anonymizováno, stanovit výši spravedlivé hodnoty přiměřeného protiplnění za akcie Společnosti minoritních akcionářů, a to ke dni přechodu vlastnického práva k těmto akciím (1. 11. 2008). Znalecký ústav po ocenění podniku stanovil tuto hodnotu na částku 0 Kč. Navrhovatel b) předložil soudu prvního stupně znalecký posudek č. , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2016, vypracovaný v souladu s § 127a o. s. ř. na jeho objednávku znaleckým ústavem , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „posudek , Anonymizováno, “), za účelem posouzení výše přiměřeného protiplnění poskytnutého hlavním akcionářem při vytěsnění minoritních akcionářů ze Společnosti a přezkoumání posudků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Znalecký ústav stanovil hodnotu jedné akcie ke dni 1. 11. 2008 na částku 413 Kč a vyjádřil se k oběma posudkům - posudku , Anonymizováno, vytkl zejména užití přirážky za specifické riziko a posudku , Anonymizováno, užití vlastního retrospektivně vytvořeného finančního plánu s ohledem na začínající hospodářskou krizi (jednalo se hlavně o „dramatické“ snížení předpokládaných tržeb Společnosti v budoucích letech), oproti využití finančního plánu Společnosti, jenž byl obsažen také v posudku , Anonymizováno, , a dále nízké ocenění pece BORA (jde o rozdíl 73,55 mil. Kč). Poté soud prvního stupně uzavřel, že v této věci nelze aplikovat směrnici EU č. 25/2004 a stanovit přiměřené protiplnění na částku 510 Kč za akcii Společnosti jako tzv. prémiovou cenu, neboť tato směrnice na projednávanou věc nedopadá – nejedná se o kótované akcie na regulovaném trhu v některém z členských států EU a také zde není bezprostřední návaznost na předchozí nabídku převzetí při splnění dalších zpřesňujících podmínek (soud prvního stupně k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1237/2008 a také popsal rozdíly mezi vytěsněním a nabídkou převzetí). Částka 112 Kč za jednu akcii Společnosti, již hlavní akcionář vyplácel navrhovatelům, je přiměřeným protiplněním ke dni přechodu vlastnického práva k těmto účastnickým cenným papírům (tj. k 1. 11. 2008). Tento závěr po učiněné konfrontaci znalců soud opírá o znalecký posudek znaleckého ústavu , Anonymizováno, , v němž byla sice stanovena výše protiplnění za akcii na částku 0 Kč, nicméně soud prvního stupně vzal v potaz i to, že hlavní akcionář koupil dne 1. 7. 2008 akcie Společnosti představující 1,093 % akcií na základním kapitálu Společnosti, za cenu 510 Kč za jednu akcii. Daný znalecký ústav se přitom přesvědčivě vypořádal s námitkami navrhovatelů včetně návrhu na doplnění znaleckého posudku ze dne 26. 7. 2016, s čímž se soud prvního stupně ztotožňuje (jedná se zejména o způsob ocenění pece BORA a také o podobu finančního plánu, tedy zda se má jednat o finanční plán původní či o redukovaný znaleckým ústavem, a to s ohledem na propukající finanční krizi). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když jsou na straně navrhovatelů dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž nelze úspěšné Společnosti a hlavnímu akcionáři přiznat jejich náhradu. O náhradě nákladů vynaložených státem bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že náhradu těchto nákladů soud spravedlivě rozdělil mezi navrhovatele a hlavního akcionáře s tím, že pokud by tuto povinnost uložil jen navrhovatelům, pak by šlo a faktické odepření práva na přezkum přiměřenosti protiplnění, protože by minoritní akcionáři pro vysoké náklady taková řízení nezahajovali.5. Proti výroku IX. tohoto usnesení podal hlavní akcionář včasné odvolání (ve znění opravy ze dne 24. 3. 2018), navrhuje, aby jej odvolací soud změnil tak, že jej zruší a hlavnímu akcionáři přizná nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení. Hlavní akcionář nesouhlasí s důvody, pro něž ho soud prvního stupně zčásti zavázal dle § 148 odst. 1 o. s. ř. k náhradě nákladů řízení, které platil stát. Soud toto ustanovení vykládá nezákonně a také nespravedlivě, když hlavní akcionář při vytěsnění minoritních akcionářů postupoval zcela řádně a v souladu s právem. Vyplacená cena minoritním akcionářům za akcie Společnosti byla dokonce vyšší, než cena uvedená ve znaleckém posudku , Anonymizováno, . Není tak dán důvod, aby hlavní akcionář tyto náklady nesl, když sám nese své náklady v tomto nesporném řízení. Při určení náhrady nákladů řízení státu je soud vždy povinen postupovat podle výsledku řízení. Navíc soud prvního stupně nijak neodůvodnil, proč má hlavní akcionář hradit zrovna 50 % těchto nákladů státu. Smyslem