7 Cmo 348/2020-31 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zahájil bez návrhu řízení o zrušení společnosti , Jméno advokáta B, . IČO: , IČO advokáta B, , adresa, (dále jen „Společnost“) s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), Společnost zrušil a nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorem Společnosti jmenoval , tituly před jménem, , Anonymizováno, , IČ , IČO, , nar. , Anonymizováno, , , adresa, (výrok III.), uložil Společnosti zaplatit soudní poplatek 2 000 Kč (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že Společnost nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za období roku 2000 až 2018, jakkoli byla ke splnění této povinnosti dne 27. 11. 2019 vyzvána rejstříkovým soudem. Společnost na výzvu soudu nereagovala, povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila. Soud dále uvedl, že neuložení účetních závěrek do sbírky listin za více účetních období posoudil jako porušení povinnosti, čímž shledal důvod pro zrušení Společnosti podle § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podmínka § 172 odst. 2 o. z., tedy povinnost soudu stanovit Společnosti před vydáním rozhodnutí o jejím zrušení přiměřenou lhůtu k odstranění vytknutých nedostatků, je-li jejich odstranění možné, byla naplněna výzvou rejstříkového soudu vyhotovenou podle § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z.v.r.“). Soud proto rozhodl o zrušení Společnosti a jmenování likvidátora, a to bez nařízení jednání, když v projednávané věci nebylo třeba provádět žádného dokazování; skutečnost, že Společnost neplní svou zakládací povinnost do sbírky listin, je soudu známa z jeho vlastní činnosti. Likvidátorem soud jmenoval dle § 191 odst. 4 o. z., osobu zapsanou do seznamu insolvenčních správců z důvodu, že stávající statutární orgán Společnosti nereaguje na výzvy soudu. Povinnost k úhradě soudního poplatku soud uložil dle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 4, odst. 1 písm. c) sazebníku. Nákladový výrok V. je odůvodněn § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“).3. Proti tomuto usnesení podali Společnost a účastník 1. včasné blanketní odvolání, a to do výroků II., III. a IV., které k výzvě soudu doplnili podáním doručeným soudu prvního stupně dne 2. 9. 2020. Uvedli, že v posledních 5 letech Společnost nevyvíjela aktivní činnost; tuto začala vyvíjet až v průběhu roku 2019, z tohoto důvodu nezakládala účetní závěrky do sbírky listin, což napraví ve lhůtě 15 dnů, včetně doložení prohlášení statutárního orgánu o pravosti těchto tvrzení. Odvolatelé proto požádali soud o poskytnutí 15 denní lhůty; dle jejich názoru je usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích nesprávné a v rozporu s platnou právní úpravou. Navrhli, aby odvolací soud usnesení v napadených výrocích zrušil a řízení zastavil.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Podle § 172 odst. 1 o. z., soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek (písm. a)), již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem (písm. b)), nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se (písm. c)), nebo tak stanoví zákon (písm. d)).6. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.7. Podle § 66 písm. c) z. v. r. sbírka listin obsahuje výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.8. Podle § 172 odst. 2 o. z., umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.9. Podle § 105 z. v. r., neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací již v usnesení ze dne 11. 10. 2018, č. j. 7 Cmo 200/2016-26, dospěl v odstavcích 10, 13 a 15 k následujícím závěrům: Povinnost rejstříkového soudu vyzvat příslušnou osobu zapsanou ve veřejném rejstříku k předložení listin (v daném případě účetních závěrek), které nejsou potřebné k rozhodnutí o povolení zápisu, u nichž je stanovena zákonná povinnost jejich založení do sbírky listin (dle rejstříkového nebo jiného zákona), je třeba systematickým a teleologickým výkladem dovodit z ustanovení § 72 a § 104 z. v. r. (ve spojení s §§ 105 a 106 z. v. r.). V ustanovení § 105 z. v. r. je v první větě po definování skutkových podstat uvedeno, že rejstříkový soud může i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jelikož řízení o zrušení právnické osoby - zapsané do veřejného rejstříku probíhá coby řízení o některých otázkách právnických osob, konkrétně jako řízení ve statusové věci právnických osob dle § 85 písm. a) z. ř. s., tedy v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních, je třeba zákonodárcem dvakrát použitý pojem rejstříkový soud v ustanovení § 105 z. v. r. vykládat jako tzv. statusový soud. Pakliže by zákonodárce opravdu stanovil, že řízení o zrušení zapsané osoby zahajuje rejstříkový soud, tak by toto ustanovení bylo v rozporu se zákonem o zvláštních řízeních soudních, resp. předmětnou částí tohoto zákona pojednávajícího komplexně o tomto druhu řízení (viz § 1, § 2 písm. c/, § 3 odst. 2 písm. a/ a § 85 písm. a/, 86 odst. 1 z. ř. s.) a konečně by toto ustanovení odporovalo i samotnému zákonu o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který nesvěřuje tento druh řízení do jeho působnosti. V tomto případě tak musí jazykový výklad pojmu „rejstříkový soud“ ustoupit výkladu systematickému, logickému a zejména teleologickému, na základě nichž lze dojít k jednoznačnému závěru, že „rejstříkovým soudem“ je zákonodárcem míněn tzv. „statusový soud“. Tento závěr tedy znamená, že část věty před středníkem § 105 z. v. r. je třeba vyložit tak, že „statusový“ soud - nikoli „rejstříkový“ soud může i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Ostatně v daném případě řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací nezahájil rejstříkový soud, ale statusový soud. Dále větu za středníkem § 105 z. v. r. je třeba vyložit tak, že „statusový“ soud - nikoli „rejstříkový“ soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak řečeno výzvu k nápravě – odstranění nedostatků ohledně nezakládání příslušných účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku je povinen ve smyslu tohoto ustanovení učinit tzv. statusový soud. Uvedl-li soud prvního stupně v rámci svého odůvodnění, že povinnost vyzvat k odstranění důvodu pro zrušení společnosti ve smyslu § 172 odst. 2 občanského zákoníku byla splněna výzvou rejstříkového soudu dle § 105 z. v. r., je takový závěr nesprávný a je v rozporu s výše uvedenými závěry odvolacího soudu. Statusový soud nepostupoval dle zákona (větou za středníkem § 105 z. v. r.) a zapsanou osobu – společnost s ručením omezeným neupozornil na neplnění povinností a nevyzval ji v přiměřené lhůtě k odstranění předmětných nedostatků. Bylo-li tak učiněno rejstříkovým soudem (byť opakovaně), nemá taková výzva rejstříkového soudu způsobilost zhojit absenci postupu statusového soudu dle věty za středníkem § 105 z. v. r. ve vyloženém smyslu. Absencí této výzvy ze strany statusového soudu tento zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.11. Od těchto závěrů nemá odvolací soud důvod se odchýlit ani v posuzované věci, ve které nastala skutková podstata podle § 105 z. v. r. věta před středníkem ve spojení s § 172 odst. 1 písm. d) o. z. Soud prvního stupně coby soud statusový byl proto předtím, než rozhodl o zrušení Společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, povinen po