7 Cmo 55/2019-223 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením (dále též „předmětné usnesení“) Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též „soud prvního stupně“) návrh, aby soud zrušil výmaz společnosti , právnická osoba, (tj. 1. účastníka) z obchodního rejstříku, nařídil její likvidaci a jmenoval likvidátora, zamítl (výrokem I.), navrhovatelům uložil povinnost zaplatit 1. účastníku na nákladech řízení 20 570 Kč (výrokem II.), 3. a 5. účastníku každému 600 Kč (výrokem III.), 2. účastníku 300 Kč (výrokem IV.) a dále rozhodl, že jinak mezi sebou nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení (výrokem V.).2. Soud prvního stupně dovodil, že z provedených důkazů se nepodává nic, co by svědčilo o oprávněnosti podezření navrhovatelů, že by 1. účastník mohl mít nějaký nezlikvidovaný majetek, případně, že by likvidátor mohl porušit své povinnosti a způsobit navrhovatelům škodu, což nelze dovodit ani z účetních závěrek, počínaje závěrkou k zahájení likvidace. Věc posuzoval podle § 209 odst. 1 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a shledal, že navrhovateli tvrzený právní zájem má v podstatě spočívat v tom, že obnovení existence společnosti (1. účastníka) by navrhovatelům umožnilo domoci se určení, že jsou jejími společníky. Potom by měli nárok na podíl na likvidačním zůstatku a zároveň by mohli vykonat své právo na kontrolu dokladů 1. účastníka, při které by mohli objevit dosud nezlikvidovaný majetek, případně zjistit, že likvidátor porušil své povinnosti a způsobil tak 1. účastníku škodu. Nastíněná konstrukce však sama o sobě obsahuje tolik „kdyby“, že ji lze s úspěchem označit za hypotetickou. Z provedeného dokazování pak neplyne byť jen pravděpodobný závěr, že by 1. účastník mohl mít nezlikvidovaný majetek nebo že by likvidátor porušil své povinnosti. I kdyby se tedy po obnovení likvidace 1. účastníka navrhovatelé domohli určení, že jsou jeho společníky, neměli by z toho žádný prospěch, neboť 1. účastník byl v době svého výmazu z obchodního rejstříku předlužen. Právní zájem navrhovatelů tak nelze pokládat za osvědčený. Nesprávnost účetních výkazů nevylučuje závěr o tom, že veškerý majetek prošel likvidací a likvidátor nezpůsobil společnosti škodu. Právo na spravedlivý proces nezahrnuje právo na to, aby byl 1. účastník oživen jenom proto, aby se s ním navrhovatelé mohli soudit. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Navrhovatelé podali proti všem výrokům předmětného usnesení včasné odvolání. Namítají, že po výmazu 1. účastníka se objevil jiný zájem hodný právní ochrany, jímž je zájem navrhovatelů jakožto jeho společníků, aby 1. účastník vyhotovil řádné účetní výkazy za období bezprostředně předcházející jeho vstupu do likvidace a dále za období, kdy byl v likvidaci, a navrhovatelům tak byla umožněna kontrola správnosti a úplnosti těchto účetních dokladů. Tento zájem se objevil až po výmazu 1. účastníka, protože až tehdy vyšlo najevo, že účetní závěrky jsou nesprávné, a společníci společnosti, jež je v likvidaci, potřebují správné informace například pro posouzení, zda obdrželi likvidační zůstatek ve správné výši, nebo pro posouzení, zda likvidátor porušil své právní povinnosti v průběhu likvidace a tudíž společnosti vznikl nárok na náhradu škody. Jestliže likvidátor tají účetní výkazy a do sbírky listin je založí až těsně před výmazem, které byly soudem vyhodnoceny jako nesmyslné, pak si společníci v takové situaci nemohou získat představu o správnosti likvidace z jiných zdrojů. Soud prvního stupně sám z jiných zdrojů správnost průběhu likvidace neověřil, a jestliže vyhodnotil zahajovací likvidační závěrku jako nesmyslnou, pak z ní nelze vycházet. Poslední hodnověrný výkaz o majetku 1. účastníka pochází z účetní závěrky sestavené za období do 31. 12. 2007. Nelze tak zjistit, zda likvidátor zahrnul do likvidační podstaty všechen majetek 1. účastníka či některý majetek opomenul. Navrhovatel b) dále namítá, že z rozvahy 1. účastníka sestavené ke dni 31. 12. 2007 vyplývá existence vlastního kapitálu 1. účastníka v souhrnné výši 553 047,14 Kč, jakož i nedobytných pohledávek v hodnotě 424 114,14 Kč, což je v rozporu s rozvahou 1. účastníka vyhotovenou , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Je proto navrhováno zrušení předmětného usnesení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. 1. účastník navrhl potvrzení předmětného usnesení, neboť je správné. 3. účastník uvedl, že není pravdou, že by tajili nějaké účetní závěrky a navrhl rovněž potvrzení předmětného usnesení. 5. účastník uvedl, že výpočty navrhovatele b) neodpovídají skutečnosti a potvrzení předmětného usnesení navrhl taktéž. 2. a 4. účastník se k odvolání nevyjádřili.5. Jednání odvolacího soudu bylo konáno v nepřítomnosti navrhovatele b), a to z důvodu, že je po celé řízení zastoupen advokátem, který byl k odvolacímu jednání řádně předvolán a který se jej i řádně zúčastnil. Jelikož byl tento zástupce oprávněn ke všem úkonům, které může navrhovatel b) v řízení učinit [§ 28 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], nepředstavuje neúčast navrhovatele b) u tohoto jednání žádnou procesní vadu, včetně odnětí možnosti jednat před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 1996, sp. zn. Cdon 810/96, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2023/2000). Ze stejných důvodů bylo jednáno i v nepřítomnosti navrhovatelky a).6. Tímto závěrem je opodstatněno i rozhodnutí o zamítnutí návrhu navrhovatele b) na přerušení řízení [§ 109 odst. 2 písm. a), § 211 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.], k němuž lze doplnit, že odvolání bylo možno posoudit na základě dosavadních tvrzení a provedených důkazů (jak bude zřejmé z odůvodnění výroku o věci samé rozvedeného níže), pročež nebylo objektivně potřebné, aby navrhovateli b) bylo umožněno reagovat na postup odvolacího soudu či vyjádření ostatních účastníků řízení (výrok II.).7. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř..) ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.] a odvolání neshledal důvodným.8. Odvolací soud vyšel z rozhodných skutkových zjištění soudu prvního stupně, která jsou pro posouzení věci dostatečná a jejichž správnost nebyla zpochybněna, pročež na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002).9. Podle § 209 odst. 1 o. z., zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.10. Podle § 173 odst. 2 o. z., byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek.11. Podle § 205 odst. 1 o. z., jakmile likvidátor dokončí vše, co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstaty podle § 202 nebo oznámení podle § 204, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo, a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku. Likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam. Podle § 205 odst. 3 o. z. výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku nebrání, že nebyly schváleny dokumenty uvedené v odstavci 1.12. Z citovaného ustanovení § 209 odst. 1 o. z., je zřejmé, že návrhu ve věci samé je možné vyhovět ve dvou případech. V případě, zjistí-li se neznámý majetek 1. účastníka po jeho výmazu z veřejného rejstříku, nebo v případě, objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany.13. První případ v poměrech posuzované věci nenastal, neboť existence takového majetku není nijak konkrétně (účinně) tvrzena a ani nevyšla najevo. Z tohoto pohledu není významné, co bylo evidováno v rozvaze 1. účastníka sestavené ke dni 31. 12. 2007, tedy cca 6 let před zánikem 1. účastníka, a předtím, než proběhl konkurs na jeho majetek, který byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení, nýbrž významný je jen současný stav (§ 154 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s.). Návrhy na doplnění dokazování učiněné navrhovatelem b) v podání ze dne 29. 4. 2021 byly proto zamítnuty, neboť z nich nevyplývá, že by z nich tato skutečnost mohla být zjištěna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 30 Cdo 375/2004).14. Nenastal však ani druhý z těchto případů.15.