14 Cmo 225/2019-167 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. jmenoval pro účely přezkumu zprávy o vztazích společnosti , Jméno advokáta B, . (dále jen „společnost“) za účetní období roku 2017 znalce – znalecký ústav , Anonymizováno, (dále jen „znalec“). Výrokem II. uložil společnosti povinnost poskytnout znalci veškerou potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku. Výrokem III. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit za jí podaný návrh soudní poplatek ve výši 2000 Kč a výrokem IV. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že:- základní kapitál společnosti činí 13 256 000 Kč;- navrhovatelka má 2 301 kusů akcií společnosti na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a 2 301 kusů akcií společnosti na jméno o jmenovité hodnotě 300 Kč;- navrhovatelka, Statutární město , adresa, a , Anonymizováno, jako akcionáři společnosti mající akcie společnosti o souhrnné jmenovité hodnotě 86,38 % uzavřeli v únoru 2018 akcionářskou dohodu o výkonu hlasovacích práv při obsazování volených orgánů společnosti;- , Anonymizováno, je ovládající osobou společnosti , právnická osoba, ;- představenstvo projednalo zprávu o vztazích 3. prosince 2018 a do sbírky listin ji založilo 13. prosince 2018;- ve zprávě o vztazích je , Anonymizováno, (vedle navrhovatelky a Statutárního města , adresa, ) označen jako jedna ze tří ovládajících osob společnosti s tím, že smlouva o podnájmu je uvedena v přehledu vzájemných smluv mezi společností a ovládajícími osobami, resp. mezi společností a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou;- ve zprávě o vztazích je uvedeno, že „všechny smluvní vztahy (…) byly uzavřeny za obvyklých obchodních podmínek“ a že „ze vztahů mezi ovládající osobou a osobou ovládanou ani ze vztahů mezi ovládanou osobou a dalšími osobami ovládanými stejnou ovládající osobou nevyplynuly pro ovládanou osobu žádné nevýhody.“3. Při posuzování důvodnosti návrhu soud prvního stupně s odkazem na § 85 a § 86 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, konstatoval, že společnost je ovládanou osobou a že navrhovatelka je kvalifikovaným akcionářem společnosti (§ 365 z. o. k.) a svědčí jí proto aktivní věcná legitimace k podání předmětného návrhu, který byl podán v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Zrekapituloval, že účelem řízení o jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích není samotný přezkum zprávy o vztazích, nýbrž jen zjištění důvodu pro jmenování nezávislé a nestranné osoby k jejímu posouzení; teprve znalcem zjištěné nedostatky mohou být podkladem k uplatnění nároku na náhradu škody.4. Soud prvního stupně s odkazem na § 82 odst. 1, 2 z. o. k. přisvědčil navrhovatelce, že zpráva o vztazích, týkající se zejména smluvního vztahu mezi společností a , právnická osoba, , se omezuje pouze na všeobecné konstatování, zahrnující všeobecné smluvní vztahy uzavřené mezi společností a ovládajícími osobami, což může vzbuzovat pochybnosti o správnosti této části zprávy. Nestačí proto prosté konstatování, tak jak je uvedeno v bodech 4 a 5 zprávy o vztazích, že újma nevznikla a smluvní vztahy byly uzavřeny za podmínek obvyklých v obchodním styku. Naopak je třeba uvést, v čem jsou konkrétně spatřovány výhody či nevýhody vztahu mezi ovládanou a ovládající osobou, a pouze na základě tohoto analytického rozboru lze následně konstatovat, zda ovládané osobě vznikla či nevznikla újma.5. Soud prvního stupně proto podanému návrhu vyhověl, přičemž povinnost uložená společnosti (výrok III.) vychází z ustanovení § 86 odst. 3 z. o. k. Znalcem pak ustanovil navrhovatelkou navrhovanou osobu, neboť jde o znalecký ústav řádně zapsaný v seznamu znaleckých ústavů pro odpovídající obor.6. O povinnosti navrhovatelky zaplatit soudní poplatek pak soud prvního stupně rozhodl s odkazem na § 4 odst. 1 písm. a) a položku 4 písm. c) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.7. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně s odkazem na § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a § 142 odst. 1 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že dle obsahu návrhu ve věci úspěšná navrhovatelka náhradu nákladů řízení nepožadovala.8. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a podaný návrh zamítl, popř. aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Pro případ, že by odvolací soud návrhu odvolatelky nevyhověl, navrhla, aby odvolací soud ad eventum k přezkoumání zprávy o vztazích jmenoval jiného znalce.9. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně:- a) nezkoumal, zda navrhovatelce svědčí pro jmenování znalce pro přezkum zprávy o vztazích závažné a objektivní důvody, kteréžto zcela nahradil ryze vlastní úvahou;- b) nesprávně a v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (kterou cituje) vyložil právní úpravu co do náležitostí obsahu zprávy o vztazích;- c) při volbě konkrétní osoby znalce nepostupoval v souladu se zákonem, když bez dalšího vyhověl personálnímu návrhu navrhovatelky a nezohlednil oprávněné a zákonem předvídané zájmy společnosti;- d) poskytl ochranu zneužívajícímu výkonu práva.10. Tuto svou argumentaci odvolatelka podrobně rozvádí; rovněž obšírně reaguje na skutečnosti uvedené v návrhu.11. Navrhovatelka a znalec se k podanému odvolání nevyjádřili.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně usnesením ze dne 17. září 2019, č. j. 14 Cmo 225/2019-107, potvrdil.13. Odvolací soud konstatoval, že návrh na jmenování znalce může kvalifikovaný akcionář v zákonem stanovené jednoroční prekluzivní lhůtě podat vždy, domnívá-li se, že zpráva o vztazích nebyla vypracována řádně. „Sankcí“ proti neodůvodněným návrhům je možný přenos povinnosti hradit odměnu znalce na samotného navrhovatele. Pokud jde o osobu znalce, odvolací soud uzavřel, že navrhovatel není povinen jej v návrhu označit, avšak zákon mu tuto možnost nezakazuje, přičemž soud takovým návrhem vázán není. Skutečnost, že navrhovatel výslovně navrhuje jmenování určitého znalce, sama o sobě nezakládá žádné pochybnosti o podjatosti znalce. Pokud by ovšem znalec nepostupoval nestranně, může jej soud odvolat a jmenovat nového znalce.14. Odvolací soud zdůraznil, že právní úprava účinná do 31. prosince 2020 ukládala soudu, aby o návrhu na jmenování znalce rozhodl do 15 dnů ode dne doručení návrhu, jinak platilo, že navrženého znalce schválil. Z uvedeného vyplývá, že důvody, které navrhovatelku vedly k podání návrhu, soud s ohledem na krátkou dobu k vydání rozhodnutí blíže nezkoumá, k podání návrhu postačí pouze domněnka navrhovatelky, že zpráva nebyla vypracována řádně. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že pouhé obecné konstatování týkající se hodnocení ne/výhod plynoucích ze vztahu mezi ovládanou a ovládající osobou není dostačující, proto není zpráva o vztazích z uvedeného důvodu úplná.15. K dovolání společnosti Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. srpna 2021, č. j. 27 Cdo 451/2020-147, zrušil shora uvedené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.16. Nejvyšší soud se vyjádřil ke kritériím výběru osoby znalce, k souhrnnému posouzení, zda ovládané osobě vznikla újma, k požadavku na objektivní nedostatky zprávy o vztazích, které zakládají důvodné pochybnosti o jejím řádném vypracování a k posuzování zjevného zneužití práva navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce.17. Nejvyšší soud konstatoval, že „zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů obchodní korporace, která je ovládanou osobou. Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům, jakož i dalším osobám (zejména věřitelům obchodní korporace), zjistit, zda obchodní korporace neutrpěla v důsledku ovládání újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby tato ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby možnost ověřit, zda je zpráva zpracovaná obchodní korporací úplná a pravdivá. Proto zákon umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako základ pro uplatnění některých nároků, které jim jako společníkům obchodní korporace přísluší (srov. při výkladu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 obdobně usnesení Nejvyššího soudu dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012, či ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 29 Cdo 3701/2012).18. Uvedenému účelu pak musí být podřízena i kritéria pro výběr osoby znalce, kterého soud pro přezkum zprávy o vztazích jmenuje. Soud při výběru osoby znalce není vázán návrhem (§ 86 odst. 1 z. o. k.). Hlavním a stěžejním hlediskem při výběru osoby znalce je zejména odbornost toho, kdo má být znalcem jmenován. Druhým základním požadavkem je, aby tato osoba nebyla podjatá. Při výběru osoby znalce je zapotřebí brát v úvahu i otázku hospodá