14 Cmo 340/2021-298 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem žalobu, kterou mělo být 1. žalované a 2. žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 14 072 760,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. března 2019 do zaplacení zamítl (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 635 254,84 Kč (výrok II.).2. Soud prvního stupně v rozsudku vyšel z těchto skutkových zjištění:- Jiří Šmíd byl jednatelem žalobkyně od 28. února 2000 do 14. dubna 2015, je též společníkem žalobkyně s podílem ve výši 0,61 %, druhým společníkem žalobkyně je 1. žalovaná s podílem 99,39 %, jejímž jediným členem představenstva je 2. žalovaný;- smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 9. března 2015 bylo mezi žalobkyní jednající , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (dále též jen „banka“) ujednáno poskytnutí úvěru na financování, rekonstrukci a modernizaci areálu v , Anonymizováno, , , adresa, a pořízení vybavení , Anonymizováno, , , adresa, v maximální výši 20 000 000 Kč, čerpání bylo omezeno dnem 31. března 2015 (dále též jen „smlouva o úvěru“);- ke smlouvě o úvěru byl uzavřen dodatek č. 1 ze dne 20. března 2015 upravující zajištění a další podmínky čerpání úvěru;- ve smlouvě o úvěru bylo ujednáno, že úvěr bude poskytnut na účet žalobkyně za účelem úhrady splatných dluhů s tím, že bude čerpán na základě písemné žádosti o čerpání, která bude bance doručena poštou nejpozději 3 pracovní dny přede dnem požadovaného čerpání společně s fakturami nebo jinými dokumenty prokazujícími účel čerpání;- žalobkyni byly vystaveny tyto faktury: faktura společnosti , právnická osoba, č. , Anonymizováno, ze dne 19. února 2015 vystavená na 3 475 889 Kč, faktury společnosti , právnická osoba, ., a to č. , Anonymizováno, ze dne 27. února 2015 vystavená na 1 613 189 Kč a č. , Anonymizováno, ze dne 20. března 2015 vystavená na 584 692 Kč, faktura společnosti , právnická osoba, . č. , Anonymizováno, ze dne 27. února 2015 vystavená na 6 294 639 Kč, faktura 1. žalované č. j. , Anonymizováno, ze dne 20. března 2015 vystavená na 882 110,57 Kč, faktury společnosti , právnická osoba, ., a to č. j. , IBAN, ze dne 27. února 2015 vystavená na 1 516 577, 70 Kč, č. j. , IBAN, ze dne 16. března 2015 vystavená na 289 026 Kč a č. j. , IBAN, ze dne 16. března 2015 vystavená na 266 684 Kč (dále též jen „předmětné faktury“);- o čerpání úvěru požádala žalobkyně jednající , Anonymizováno, žádostí o čerpání ze dne 20. března 2015;- Jiřímu Šmídovi byl doručen email od paní , Anonymizováno, ze dne 24. března 2015 s připojenými předmětnými fakturami;- předmětné faktury byly uhrazeny dne 25. března 2015, byť v některých případech v částce nižší, než je jimi vyúčtováno.3. Soud prvního stupně rozhodoval o skutku vymezeném v žalobě tím, že , Anonymizováno, v rámci jednání o převodu podílu mezi společníky žalobkyně (, Anonymizováno, a 1. žalovanou) obdržel od spolupracovnice 2. žalovaného , Anonymizováno, email ze dne 19. července 2016 – přehled finančního stavu žalobkyně. , Anonymizováno, měl takto zjistit, že z úvěru 20 000 000 Kč poskytnutého na základě smlouvy o úvěru nebyla vyčerpána částka 12 179 569,51 Kč a je k dispozici jako finanční rezerva. Od účetní žalobkyně však zjistil, že to není pravda a že úvěr byl vyčerpán celý, když dne 25. března 2015 byly proplaceny předmětné faktury. V době, kdy byly proplaceny, k jejich proplacení ale jako jednatel žalobkyně nedal souhlas. Zaplacené práce dle těchto faktur nebyly poskytnuty nebo již byly žalobkyní dříve zaplaceny. Dle informací , Anonymizováno, zajistil jejich proplacení 2. žalovaný, který vykonával jménem 1. žalované, jež byla 75% společníkem žalobkyně, práva společníka vůči žalobkyni, tak, že buď je proplatil sám z finančních prostředků žalobkyně, nebo dal pokyn k jejich proplacení , Anonymizováno, , která měla dispoziční oprávnění k účtu žalobkyně.4. Na popsaném skutkovém základě se soud prvního stupně vzhledem k tomu, že žalovaní vznesli námitku promlčení, zabýval nejdříve její důvodností. Dle soudu prvního stupně bylo nutno postavit najisto, kdy se žalobkyně dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě, která měla být způsobena úhradou předmětných faktur. Takto zjistil, že žádost o čerpání úvěru podepsal , Anonymizováno, dne 20. března 2015 a dle sdělení banky byly přílohou žádosti předmětné faktury (tj. faktury, na jejichž úhradu má být úvěr čerpán). To souhlasí s podmínkami čerpání úvěru tak, jak byly upraveny ve smlouvě o úvěru. Tvrzení , Anonymizováno, , že žádost podepsal pouze blanketně a přílohy neznal, soud posoudil jako účelové, nebo přinejmenším jako porušení povinnosti jednatele jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud podepsal žádost o čerpání úvěru, věděl nebo musel vědět, že úvěr bude čerpán a tedy také jaké faktury budou z čerpaného úvěru uhrazeny. Pokud se o to nezajímal, nelze to přičíst k tíži žalovaným. Ke dni podpisu a podání žádosti bance jednatel žalobkyně měl a mohl zjistit, jaké závazky žalobkyně budou z poskytnutého úvěru hrazeny. Pokud , Anonymizováno, podepsal smlouvu o úvěru dne 9. března 2015, dodatek dne 20. března 2015 a na jím používanou emailovou adresu , e-mail, byla zaslána zpráva paní , Anonymizováno, dne 24. března 2015, pak věděl, na jaký účet, tj. na jaké předmětné faktury, je úvěr použit. V době jejich úhrady byl ve funkci jednatele a o úhradě tak věděl nebo vědět mohl. Žaloba byla podána dne 28. března 2019, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Proto byla zamítnuta.5. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), protože žalovaní byli zcela úspěšní, což dopadá i na část nároku, pro který bylo řízení zastaveno, neboť to zavinila žalobkyně (částečným zpětvzetím). Právní zástupce žalovaných v řízení vykonal 6 úkonů právní služby v tarifní hodnotě 14 922 807 Kč a 7 úkonů právní služby v tarifní hodnotě 14 072 760 Kč. Po snížení odměny za každý z těchto úkonů podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, a po přiznání paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT a 21% DPH určil částku náhrady nákladů řízení ve výši uvedené ve výroku II. rozsudku.6. Proti rozsudku podala v celém rozsahu odvolání žalobkyně. Domáhá se jeho zrušení.7. Namítá, že soud prvního stupně byl povinen žalobkyni poučit o svém názoru o promlčení, který byl odlišný od jejího názoru, a to podle § 118a odst. 2 o. s. ř., a vyzvat jí, aby v potřebném rozsahu doplnila vylíčení rozhodujících skutečností. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud posuzoval počátek běhu promlčecí doby nejprve podle § 620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že i kdyby připustil, že , Anonymizováno, o zaplacených fakturách nevěděl, vědět o nich měl a mohl nejpozději dne 30. března 2015, kdy se podávalo daňové přiznání k DPH na únor 2015. K promlčení nároku by proto došlo dne 30. března 2018. Vzápětí však dochází k odlišnému názoru, že promlčecí doba ve vztahu k povinnosti vlivné osoby k úhradě vzniklé újmy dle § 71 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/, začala běžet od 1. ledna 2016 a uplynula dnem 1. ledna 2019. Jde o odlišné a navzájem se vylučující právní názory, které činí rozsudek nepřezkoumatelným pro nesrozumitelnost.8. Žalobkyně má dále za to, že nárok na náhradu škody ve smyslu § 71 z. o. k. je nárokem, který se stane splatným na požádání ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a počátek běhu promlčecí doby se proto řídí § 620 odst. 1 o. z. Pak ovšem k promlčení uplatněného nároku na náhradu škody nedošlo, resp. provedené důkazy takový závěr neumožňují. Žalobkyně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žádostí o čerpání úvěru ke škodě nedošlo, došlo k ní až v den, kdy finanční prostředky převedené bankou z úvěru na účet žalobkyně byly převedeny z tohoto účtu na účty osob, který vystavily předmětné faktury, tedy dne 25. března 2015. , Anonymizováno, se o tomto převodu finančních prostředků dozvěděl až v srpnu 2017. Závěr soud prvního stupně, že se o zaplacených fakturách měl a mohl dozvědět nejpozději dne 30. března 2015, kdy se podávalo daňové přiznání k DPH za únor 2015, neobstojí, protože , Anonymizováno, podpis na této soukromé listině popřel. Tento důkaz byl navíc proveden procesně nekorektním způsobem, protože v protokole je uvedeno „sděluje se – daňové přiznání DPH únor 2015 + seznam podkladů,“ stejně jako byla nekorektně provedena emailová zpráva od , Anonymizováno, ze dne 24. března 2015.9. Podle názoru žalobkyně není podstatné, kdy se , Anonymizováno, o existenci předmětných faktur dozvěděl, nýbrž podstatné to, kdy se dozvěděl, kdy byly tyto osobám, které je vystavily, proplaceny. Tím se dozvěděl o vzniku žalobkyní tvrzené škody a osobách odpovědných k její náhradě. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupn