14 Cmo 77/2022-70 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem řízení v rozsahu nároku na zaplacení částky 479 915,96 Kč zastavil (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 597 951,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 597 951,41 Kč ode dne 23. listopadu 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 077 867,37 Kč ode dne 13. března 2021 do 22. listopadu 2021 (výrok II.), žalované uložil povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 73 964,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.) a dále rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci (výrok IV).2. Soud prvního stupně rozsudek odůvodnil tím, že žalobce se svým návrhem domáhal po žalované zaplacení částky 1 077 867,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 13. března 2021 do zaplacení. Dne 1. listopadu 2021 byl vydán platební rozkaz č. j. 76 Cm 103/2021-15, v němž bylo žalované uloženo, aby v případě podání odporu proti vydanému platebnímu rozkazu ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k jeho podání vylíčila soudu rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy k prokázání svých tvrzení, dle § 114b odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná byla zároveň podle § 114b odst. 5 o. s. ř. poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a rozhodne proto ve věci samé rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. Žalovaná proti platebnímu rozkazu podala odpor, ve kterém však žádné rozhodující skutečnosti na svoji obranu neuvedla a neuvedla je ani ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Podáním ze dne 29. listopadu 2021 vzal žalobce žalobu v rozsahu nároku na zaplacení částky 479 915,96 Kč zpět s ohledem na částečné plnění žalované, a proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu řízení zastavil (výrok I. rozsudku). Ve vztahu k výroku II. rozsudku rozhodl soud prvního stupně s ohledem na popsané uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť se má za to, že žalovaná nárok uznala. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují část zaplaceného soudního poplatku ve výši 34 699,12 Kč, odměnu za 2 úkony právní služby, a to 1x za přípravu a převzetí zastoupení a 1x za podání žaloby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/ v celkové výši 25 240 Kč (2x 12 620 Kč za úkon podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 1 AT), odměnu za 1 úkon právní služby za sepsání jednoduché výzvy k plnění ve výši 6 310 Kč (podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 2 AT), náhradu hotových výdajů za tyto úkony v celkové částce 900 Kč podle § 13 odst. 3 AT a 21 % DPH ve výši 6 815 Kč.3. Proti výrokům II. a III. rozsudku podala žalovaná odvolání. Domáhá se zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně. Dále navrhuje, aby žalobci nebyly přiznány náklady odvolacího řízení.4. Následně vzala žalovaná odvolání podané proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně podáním ze dne 18. března 2022 zpět z důvodu, že své pohledávky vůči žalobci bude vymáhat samostatnými žalobami.5. Podle § 207 odst. 2 o. s. ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno je vzít zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.6. Odvolací soud proto odvolací řízení v rozsahu zpětvzetí odvolání na podkladě § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil, neboť o odvolání dosud rozhodnuto nebylo (výrok I. usnesení).7. Odvolání proti výroku III. žalovaná odůvodňuje tím, že žalobci byl dne 22. listopadu 2021 doručen zápočet pohledávky v částce 472 113 Kč oproti jemu nevyplacenému podílu na zisku a dále mu bylo odepřeno plnění do doby, než bude žalované poskytnuto vzájemné plnění. Protože byl žalobce vyrozuměn likvidátorem žalované o vynaloženém úsilí k prominutí či snížení sankcí zapříčiněných jeho nedbalým výkonem funkce jednatele, podal předčasně žalobu, což žalovaná dále podrobněji odůvodňuje. To vše se stalo za situace, kdy je podáno dovolání, kterým se žalovaná domáhá změny rozsudku ohledně její pohledávky za žalobcem v částce 488 600 Kč. I vzhledem k tomu, že žalobce podal návrh na částečné zpětvzetí žaloby o částku 479 915,96 Kč, je sporné, zda mohlo dojít k účinkům dle § 114b odst. 5 o. s. ř. Částečné zpětvzetí žaloby nebylo žalované doručeno a ani se tak nemohlo stát pro krátkost zbývající lhůty dané k doplnění podaného odporu. Žalovaná se tedy nedopustila obstrukce, když mohla důvodně, s ohledem na znalost rozhodujících skutečností nejméně částečné zpětvzetí žaloby očekávat, což se také stalo. V opačném případě by byl žalobce nepochybně z větší části neúspěšný, což by se promítlo do výroku o náhradě nákladů řízení. Účelové odmítnutí zápočtu a podání související žaloby jsou důvodem pro nepřiznání nákladů žalobci.8. Žalobce považuje odvolání za nedůvodné. Argumentace žalované je účelová a v odvolacím řízení uváděné skutečnosti s posuzovanou věcí nesouvisejí.9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně ve zbývajícím odvoláním napadeném rozsahu (výrok III.) podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř., aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).11. Soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení správně v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., protože v rozsahu částky uvedené ve výroku II. rozsudku byl žalobce úspěšný a v rozsahu částky, pro kterou bylo řízení ve výroku I. rozsudku zastaveno, zastavení řízení žalovaná zavinila (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Závěr o zavinění zastavení řízení žalovanou, které se dle ustálených závěrů soudní praxe posuzuje z procesního hlediska, je zřejmý z toho, že v platebním rozkazu vydaném soudem prvního stupně dne 1. listopadu 2021, č. j. 76 Cm 103/2021-15, byla žalovaná poučena o následcích nevyjádření se ve věci samé, spočívajících v povinnosti soudu prvního stupně vydat rozsudek pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k vyjádření počala běžet ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, tedy ode dne 19. listopadu 2021, a uplynula dne 20. prosince 2021. Žalovaná povinnost k podání vyjádření v takto stanovené lhůtě nesplnila, což má za následek vznik fikce, že nárok uznala (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Pokud tak žalobce vzal dne 29. listopadu 2021 žalobu částečně zpět, o čemž soud prvního stupně rozhodl až dne 26. ledna 2022 (výrokem I. odvoláním napadeného rozsudku), do kdy tak byla tato částka i předmětem řízení, je zřejmé, že i na tuto částku se vztahují účinky uznání. To má za následek, že na podanou žalobu je třeba v celém rozsahu nahlížet jako na podanou důvodně a částečné zastavení řízení tudíž žalovaná zavinila. Ostatní žalovanou namítané okolnosti se týkají nedůvodnosti věci samé, jež však s ohledem na účinky uznání nejsou významné. Žádné mimořádné okolnosti opodstatňující rozhodnutí dle § 150 o. s. ř. tvrzeny nebyly a ani nevyšly najevo.12. Soud prvního správně určil a vypočetl výši nákladů řízení, s výhradou jejich nesprávného celkového součtu, který správně činí 73 963,62 Kč, a proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu odvoláním napadeného výroku III. na podkladě § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. v této části změnil a ve zbylém rozsahu podle § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok II. usnesení).13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., protože zpětvzetím odvolání žalovaná zastavení odvolacího řízení zavinila (tj. v rozsahu částky, která byla předmětem výroku II. rozsudku soudu prvního stupně). Úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 13 310 Kč, spočívající v odměně za 1 úkon právní služby [vyjádření k odvolání žalované dle § 11 odst. 2 písm. c) AT] v částce 10 700 Kč (počítané z tarifní hodnoty 597 951, 41 Kč dle § 7 bodu 6. AT) a paušální náhraděv částce 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, navýšených o 21 % DPH, neboť jeho právní zástupce s účinností od 1. prosince 2006 plátcem této daně (výrok III. usnesení).