14 Cmo 95/2022-21 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil účastnici povinnost zdržet se výkonu funkce jednatelky ve společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, , IČO: , IČO, , do doby, než bude rozhodnuto o návrhu navrhovatele na vyloučení účastníka z výkonu funkce člena statutárního orgánu, se odmítá.“2. Soud prvního stupně konstatoval, že návrhem ze dne 14. března 2022 se navrhovatel domáhá uložení zákazu účastnici vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení po dobu tří let od právní moci rozhodnutí soudu. V rámci takto zahájeného řízení podal navrhovatel současně i návrh na vydání posuzovaného předběžného opatření. Nezaplatil však jistotu dle § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a proto byl tento návrh podle § 75b odst. 2 o. s. ř. odmítnut, protože žádný z důvodů dle § 75b odst. 3 písm. d) a e) o. s. ř. nebyl tvrzen nebo prokázán.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání. Domáhá se jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Namítá, že návrh na nařízení předběžného opatření byl podán v rámci řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce ve smyslu § 63 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, které může být dle § 63 odst. 1 z. o. k. zahájeno i bez návrhu. Podle § 12 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), se proto u daného předběžného opatření, které lze nařídit i bez návrhu, nevyžaduje složení jistoty. Složení jistoty na něm tudíž nelze požadovat.5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 z. ř. s., aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.], a dospěl k závěru, že odvolání je zcela důvodné. Řízení v dané věci je řízením o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích ve smyslu § 85 písm. b) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.6. Podle § 63 odst. 1 z. o. k. soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen „vyloučení člena statutárního orgánu").7. Podle § 12 odst. 1 z. ř. s. lze-li zahájit řízení i bez návrhu, lze nařídit bez návrhu i předběžné opatření; to neplatí v řízení o pozůstalosti.8. Podle § 12 odst. 2 z. ř. s. složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného.9. Podle § 75b odst. 1 o. s. ř. k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč.10. Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.11. Jak soud prvního stupně i odvolatel správně konstatují, návrh na nařízení předběžného opatření je podán v rámci řízení (návrhu) ve věci samé, kterým se navrhovatel domáhá vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce podle § 63 odst. 1 z. o. k. Takové řízení lze zahájit i bez návrhu, jak je v dikci § 63 odst. 1 z. o. k. zdůrazněno (nad rámec pravidla § 13 odst. 1 z. ř. s.). Pak ovšem platí, že lze bez návrhu nařídit i předběžné opatření (§ 12 odst. 1 z. ř. s.), s tím, že složení jistoty (§ 75b odst. 1 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.) se u takového předběžného opatření nevyžaduje (§ 12 odst. 3 z. ř. s.). Není přitom rozhodné, že byl návrh ve věci samé nebo návrh na nařízení předběžného opatření podán či bylo řízení soudem zahájeno a předběžné opatření nařízeno bez návrhu.12. Odvolací soud proto předmětné usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se návrh neodmítá.13. V dalším období řízení soud návrh posoudí věcně. Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).