2 Cmo 146/2022-73 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 2. 12. 2020, č. j. 79 Cm 105/2020-10 vydaný týmž soudem (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 582,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.).2. Uvedl, že žalovaná podala proti tomuto rozkazu včasné námitky, kde uvedla, že je psychicky nemocná, pobírá z toho důvodu invalidní důchod, a proto žádá o splátkový kalendář. Byla zneužita , Anonymizováno, a také žalobcem k podpisu předmětné směnky s tím, že peníze si půjčovala právě , Anonymizováno, . Až následně od žalobce se dozvěděla, že , Anonymizováno, dluh nesplácí. Žalovanou částku není schopna zaplatit. V doplnění námitek pak uvedla, že není jisté, že se jedná o její podpis na směnce. Dále uvedla, že její podpis na směnce není platný s ohledem na to, že pro onemocnění nebyla schopna svoje jednání posoudit a ovládnout. Při podpisu směnky byla vystavena nátlaku a vyhrožování ze strany žalobce. Šlo ze strany žalobce o lichevní jednání, které odporuje dobrým mravům a je proto absolutně neplatné. Namítá také nevážnost svého jednání v souvislosti se spornou směnkou.3. Soud prvního stupně zjistil, že byla žalovanou vystavena na řad žalobce vlastní směnka dne 5. 6. 2018 v , Anonymizováno, na částku 100 000 Kč se splatností 31. 12. 2019 v , Anonymizováno, . Konstatoval tedy směnečný závazek žalované. Obsah doplnění námitek, to je obsah podání žalované ze dne 18. 6. 2021, považoval soud prvního stupně oproti včas podaným námitkám za novoty, ke kterým proto podle § 175 odst. 4 o. s. ř. nepřihlédl. Při tom poukázal na to, že k absolutní neplatnosti právních jednání lze přihlédnout jen tehdy, jestliže okolnosti, které by mohly tuto neplatnost přivodit, byly obsahem včasných námitek. Neprovedl proto také žalovanou navržené dokazování k pravosti podpisu, k jejímu zdravotnímu stavu a k průběhu jednání mezi žalovanou, žalobcem a , Anonymizováno, . Soud uzavřel, že včasné námitky žalované prokázány nebyly a proto ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti.4. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala žalovaná a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že ve včasných námitkách konstatovala, že proti směnce neobdržela žádné plnění. V námitkách taktéž poukázala na svůj špatný zdravotní stav, když trpí schizofrenií, se kterou se léčí a bere z toho důvodu léky. V době podpisu směnky tak trpěla duševní poruchou a byla pod vlivem léků. Označila také skutečnosti, ze kterých lze vyvodit, že byla k podpisu směnky donucena psychickým nátlakem a výhrůžkami žalobce. Okolnost, že žalovaná proti podpisu směnky nic neobdržela, považuje za lichvu, která činí příslušné právní jednání absolutně neplatné. Vytýká soudu, že mu byl nepochybně znám její zdravotní stav, když v usnesení ze dne 1. 6. 2021, č. j. 79 Cm 105/2021-34 soud konstatoval, že zdravotní stav žalované ztěžuje ochranu jejích zájmů v soudním řízení, že není schopna samostatně bránit svá práva a že je nutné jí proto ustanovit zástupce. Přesto se nevyrovnal se stejnými okolnostmi popsanými v námitkách. Ustanovený zástupce pak v doplňujícím podání tyto okolnosti pouze doplnil, což není v rozporu s koncentrační zásadou panující ve směnečném rozkazním řízení. Ve stejné souvislosti také soudu prvního stupně vytýká, že s ohledem na zdravotní stav žalované měl jí být již od počátku řízení ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 1 o. s. ř. Když tak soud neučinil, zatížil řízení vadou, která může mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci samé.5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná v námitkách ze dne 27. 12. 2020 proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému soudem prvního stupně popsala celou věc tak, že , Anonymizováno, , která věděla, že je žalovaná nemocná, léčí se na schizofrenii a užívá proto léky, tuto situaci zneužila. Žalovaná v té době nevěděla, že , Anonymizováno, je zadlužená a podvodnice. , Anonymizováno, odjela se jmenovanou, která žalobce prezentovala jako svého kamaráda a od kterého si půjčila peníze, do , Anonymizováno, . Nechala žalované podepsat nějaký papír s tím, že je to jen mezi nimi. Následně se od žalobce žalovaná dozvěděla, že , Anonymizováno, půjčku nesplácí. Uskutečnila se další schůzka mezi žalobcem, žalovanou a , Anonymizováno, , kde žalobce na , Anonymizováno, křičel, aby zaplatila dluh. Po té se žalobce obrátil na žalovanou, aby s ním podepsala směnku na 100 000 Kč, což ona odmítala. Pak žalobce křičel i na žalovanou a vyhrožoval jí. Ta tento tlak psychicky nezvládla, a protože se bála výhrůžek žalobce, směnku podepsala.7. Podáním ze dne 12. 4. 2021 požádala žalovaná o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 1. 6. 2021, č. j. 79 Cm 105/2020-34 ustanovil soud prvního stupně žalované zástupce z řad advokátů, uvedeného v záhlaví tohoto usnesení. Soud prvního stupně při tom vyšel mimo jiného z toho, že žalovaná je invalidní důchodkyně třetího stupně a pobírá invalidní důchod ve výši 6 426 Kč. Léčí se ambulantně na paranoidní schizofrenii, která se projevuje například úzkostí, napětím a nesoustředěností. Na základě toho uzavřel, že k ochraně zájmů žalované je ustanovení zástupce nezbytně potřeba, protože není schopna samostatně bránit svá práva. Toto usnesení nabylo právní moci dne 16. 6. 2021.8. Dne 18. 6. 2021 podal soudem ustanovený zástupce doplnění námitek. V tomto podání uplatnil zcela novou skutečnost, i když z opatrnosti, že žalovaná směnku nepodepsala. Dále je v tomto podání rozvinuta okolnost zdravotního stavu žalované s tím, že její psychické onemocnění vede k neplatnosti jejího podpisu na směnce. Dále zde ustanovený zástupce poukazuje na okolnost, že žalovaná směnku podepsat nechtěla a teprve pod nátlakem žalobce tak učinila. Z jejího onemocnění i zmíněného nátlaku rozvíjí tezi, že se jednalo ze strany žalobce o lichevní jednání a rovněž proto je podpis žalované na směnce absolutně neplatný.9. Podle ustanovení § 29 odst. 1 o. s. ř. ustanoví předseda senátu opatrovníka fyzické osobě, jestliže ta není zastoupena, která nemůže jako účastník v řízení před soudem samostatně jednat, je-li tu nebezpečí z prodlení. Již z toho, že tento předpis je uvozen předpokladem, není-.li zastoupena fyzická osoba, plyne jasně, že obecně se předpokládá, že taková osoba již má určité zastoupení. Buď má zákonného zástupce anebo hmotně právního opatrovníka ustanoveného příslušným opatrovnickým soudem. Jedná se totiž o osoby, které ve smyslu § 20 odst. 1 o. s. ř. nemají procesní způsobilost. Proto také je dalším předpokladem podle § 29 odst. 1 o. s. ř to, že je tu nebezpečí z prodlení. Přednost před ustanovením procesního opatrovníka je totiž nutno dát tomu, že takovému účastníku řízení bude opatrovnickým soud ustanoven hmotně právní opatrovník. Ustanovení procesního opatrovníka takovému účastníku řízení podle tohoto ustanovení je až poslední v úvahu přicházející možností.10. V poměrech projednávané věci doposud nevyšlo z ničeho najevo, že ve vztahu k žalované se jedná o případ, že má anebo musí mít hmotně právního opatrovníka. Zejména lékařská zpráva předložená v souvislosti s návrhem na ustanovení zástupce soudem nic takového ani nenaznačuje. Nelze samozřejmě vyloučit, že v dalším průběhu řízení vyjdou takové okolnosti najevo. Rozhodně však nejde o otázku, kterou by mohl soud sám posoudit bez odborného stanoviska.11. Druhou variantou je podle § 29 odst. 3 o. s. ř. situace, kdy účastník řízení je stižen duševní poruchou, není však, alespoň doposud, omezen v procesní způsobilosti ve smyslu § 20 o. s. ř. Ani zde nelze z předložené lékařské zprávy usoudit, že žalovaná, která nepochybně trpí duševním onemocněním, nemůže bez opatrovníka v tomto řízení vystupovat. Vyloučit to ovšem nelze s tím, že ani v této souvislosti nelze učinit závěr o nutnosti procesního opatrovníka arbitrárně bez opory v odborném stanovisku, jež nutnost procesního opatrovníka žalované dovodí.12. Otázka opatrovnictví však není zcela bez významu pro toto řízení, i když prostřednictvím soudem ustanoveného zástupce jsou procesní práva žalované nepochybně v tuto chvíli zajištěna. Podstata problému spočívá v koncentraci námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Jestliže by existovaly již při zahájení řízení podmínky pro ustanovení opatrovníka, lhostejno, o který z výše uvedených případů § 29 o. s. ř. by se jednalo, měl být dotčený účastník řízení zastoupen opatrovníkem již od počátku řízení. Soud samozřejmě v převážné většině případů zjistí důvody pro ustanovení opatrovníka s určitým zpožděním. To však nic nemění na tom, že do té doby, než je opatrovník ustanoven, nemohou být žádné kroky soudu vůči takovému účastníku řízení účinné. Tedy, i kdyby byl opatrovník ustanoven až po doručení směnečného platebního rozkazu, nemohly by účinky doručení rozkazu vůbec nastat, a tedy nemohla