2 Cmo 167/2022-74 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2022, č. j. 73 Cm 42/2022-11 (výrok I. rozsudku) a rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů námitkového řízení žalobce ve výši , částka, (výrok II. rozsudku).2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhal podanou žalobou vydání směnečného platebního rozkazu, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit směnečnou sumu ve výši , částka, s příslušenstvím a směnečnou odměnou ve výši , částka, s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 1. 4. 2020 v Poděbradech žalovanou na řad žalobce s doložkou bez protestu. Směnka byla splatná dne 1. 5. 2020.3. Vzhledem k tomu, že předložená směnka obsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti soud rozhodl ve věci směnečným platebním rozkazem ze dne 2. 5. 2022, č. j. 73 Cm 42/2022-11 a vyhověl tak žalobě v plném rozsahu.4. Žalovaná napadla směnečný platební rozkaz včasnými a odůvodněnými námitkami, ve kterých tvrdila, že předložená směnka je vadná, když v části označení směnečné sumy číselně neobsahuje uvedení měny směnky a z uvedeného důvodu je proto neplatná. Obdobnou námitku uplatnila do směnečné sumy uvedené textem, kde je sice údaj o měně uveden, ale není uvedeno, kolik set tisíc korun českých je předmětem směnečné sumy (tzn. je uvedeno pouze stočtyřicettisíckorunčeských a chybí slůvko jedno sto, dvě sta apod.). Směnka nebyla žalobcem předložena do dne 4. 5. 2020, přičemž zaplacení směnky bylo vázáno na doložení směnky a sdělení kauzy směnky (důvodu vystavení směnky), kdy si žalovaná nebyla vědoma důvodu vystavení směnky, resp. nebyla si vědoma existence dluhu. Po prověření vzájemným závazkových vztahů má žalovaná za to, že daný závazek zanikl, když uplatněný nárok ze směnky není po právu, a to z důvodu uhrazení směnky dne 3. 7. 2020 předáním směnečné sumy , částka, v hotovosti osobně žalobci v místě jeho bydliště po předchozí SMS komunikaci téhož dne. Za účelem úhrady dluhu žalovaná dne 6. 5. 2020 učinila výběr ze svého bankovního účtu ve výši , částka, . Z opatrnosti žalovaná podala i odvolání do výroku o nákladech řízení., právnická osoba, námitkám žalované se písemným podáním vyjádřil žalobce. Námitky považuje za nedůvodné. K námitce ohledně číselného a slovního vyjádření směnečné sumy uvedl, že postačuje, aby směnečná suma byla vyjádřená buď slovy nebo číslicemi, přičemž podle § 6 čl. I. ZSŠ není třeba, aby tyto údaje byly stejné a pokud je mezi nimi rozpor má přednost suma uvedená slovy. V daném případě je směnečná suma vyjádřena zcela určitě: stočtyřicettisíckorunčeských (odkázáno na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 4 Cmo 94/2006), podle kterého byla směnka uznána za formálně platnou i s údaji třistatisíckorun a 300 000,-, tedy se směnečnou sumou, která vykazuje nedostatky jak ve slovním tak i číselném vyjádření. Nadto vyjádření českých korun znakem „ ,- „ je pro běžný obchodní styk standartní a známé pro širokou veřejnost, přičemž by mělo být na takové vyjádření měny nahlíženo jako na dostatečně určité (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 5 Cmo 119/2012). Žalobce uvedl, že z číselného a slovního vyjádření směnečné sumy je naprosto zjevná vůle stran ohledně výše směnečné sumy. V případě, že by se soud přiklonil k názoru žalované, jednalo by se o nepřípustně přepjatý formalismus ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 980/13. Ve vztahu k námitce o zaplacení směnky žalobce uvedl, že k zaplacení nedošlo. Tvrzená SMS komunikace účastníků může mít průnik do vratek jiných půjček, když mezi účastníky bylo více různých plnění peněžitého charakteru. Pokud jde o výběr hotovosti, jedná se o náhodný výběr, který ani nesouvisí s dobou splatnosti směnky.6. Soud prvního stupně vedl dokazování prvopisem směnky, výpisem z účtu žalované, SMS komunikací a e-mailovou korespondencí účastníků řízení, výslechem svědka Petra Panocha. Důkaz výslechem účastníka (žalobce) neprovedl, protože předně žalobce se svým výslechem nesouhlasil, což je nezbytná podmínka pro provedení důkazu a navíc se jedná o důkazní prostředek přípustný ve sporných řízení pouze za předpokladu, že nelze tvrzení prokázat jiným způsobem. Zamítnut byl i návrh žalované na provedení důkazu listinami ze spisu vedeného Okresním soudem v , adresa, sp. zn. 7 C 108/2022 - uznání dluhu, výslech Moniky Makalové ohledně půjčování peněz žalobci, důkazy ohledně obchodů s byty dokládající trestnou činnost ohledně zamýšlené privatizace bytů na , adresa, a vydírání, doklady o zaplacení , částka, , kdy jde o bezdůvodné obohacení žalobce a tato částka může být použita k započtení v tomto řízení, když těmito důkazy prokazované skutečnosti nejsou relevantní v projednávané věci. Okolnost, že žalobce uplatňuje i jiný nárok, který žalovaná sporuje, nevypovídá ničeho o tom, že nárok v tomto řízení je po právu.7. Na základě skutkových zjištění dospěl soud prvního stupně k následujícím závěrům. Předně uzavřel, že uplatněná směnka byla vystavena v Poděbradech dne 1. 4. 2020 na řad žalovanou na řad žalobce, na směnečnou sumu vyjádřenou číslicemi 140 000,- a slovy stočtyřicettisíckorunčeských, se splatností 1. 5. 2020 a byla opatřena doložkou bez protestu. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná na směnku dne 3. 7. 2020 zaplatila , částka, . Platnost směnky posuzoval soud podle čl. I. § 75, § 78, § 28 odst. 1 a 2, § 48 a § 49 ZSŠ.8. Námitky žalované neshledal důvodnými. Předně, pokud se týká směnečné sumy uvedl, že není podstatné, že u směnečné sumy uvedené číslicemi není údaj o měně uveden, resp. je tam uveden pouze znak, poněvadž pro platnost směnky je dostačující údaj slovní. Číselný údaj i bez uvedení měny nemůže objektivně založit pochybnost o měně směnky, když zároveň je směnečná suma dostatečně uvedena slovy. Navíc znak „ ,- „ je natolik rozšířený v povědomí občanů České republiky jako znak odpovídající české koruně, že z něj nelze vyvolat neurčitost měny směnečné sumy a potažmo neplatnost směnky.9. Důvodnou nebyla shledána ani námitka, že u slovního vyjádření směnečné sumy absentuje vyjádření, kolik set korun českých je předmětem směnečné sumy (tzn. uvedeno pouze stočtyřicettisíckorunčeských a chybí slůvko (jedno - sto, dvě - sta apod.). Ve směnce uvedený údaj odpovídá běžnému vyjadřování čísel slovy a nevzbuzuje důvodné pochybnosti o tom, jaká byla vůle výstavce směnky.10. Pokud jde o námitku, že žalobce nepředložil předmětnou směnku k placení a nesdělil důvod vystavení směnky, ani tato nebyla shledána důvodnou. Práv ze směnky se lze domáhat u soudu i v případě, že směnka nebyla předložena k placení, přičemž doručení směnečného platebního rozkazu se směnečnou žalobou a kopií směnky má účinky řádné prezentace směnky.11. Pokud žalovaná tvrdila, že směnku zcela zaplatila, bylo důkazní břemeno na žalované a nebylo z její strany uneseno, a to přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud by tvrzení žalované bylo pravdivé, měla možnost opatřit si o něm objektivní důkazní prostředky. Pokud žalovaná takto nepostupovala, dostala se do situace, kdy unesení důkazního břemene o zaplacení směnky je obtížné.12. Soud prvního stupně shledal správnou i výši nákladů řízení žalobce, jak o ní bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem. Jedná se o částku , částka, .13. Ze všech důvodů bylo rozhodnuto, jak shora již uvedeno a výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř.14. Proti rozsudku se žalovaná v zákonem stanovené lhůtě odvolala (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). V odvolání se zabývala kauzálními námitkami, které uplatnila v rámci svých námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Důraz kladla na otázku zaplacení směnky. Má zato, že soud prvního stupně nesprávně vyhodnotil provedené důkazy a zároveň pochybil, když neprovedl další navržené důkazy. Pokud jde o SMS komunikaci a doklady prokazující výběr částky určené k úhradě uvedla, že nelze jakkoli zajistit, aby z výběru finančních prostředků bylo zřejmé, proč jsou tyto vybírány. Pokud jde o vyhodnocení výpovědi svědka Petra Panocha, soud snižuje váhu jeho tvrzení, a to z následujících důvodů: 1. z důvodu existence partnerského vztahu se žalovanou, 2. že část peněz byla použita pro potřeby svědka, 3. svědek byl obeznámen s více podrobnostmi, než sama žalovaná s tím, že žalovaná nevěděla nic o tom, o jaké peníze jde. Z uvedeného vyplývá, že soud nepochopil chronologii případu. Ke svědecké výpovědi uvedla, že svědek vypovídal po poučení soudu a soud navíc neuvedl žádné konkrétní okolnosti, jež by měly vliv na tvrzení nepravdy svědka. Použití finančních prostředků pro potřeby svědka, neznamená automaticky snížení jeho věrohodnosti. Pokud jde o podrobnosti sporné věci, žalovaná si skutečně nemohla vzpomenout na kauzu směnky a chtěla tuto informaci od žalobce. Nicméně začala dohledávat doklady a o věci hovořila se svědkem, kdy si vzpomněla, že jí žalobce peníze půjčil a ona je posléze vybrala a vrátila. Na místo vrácení jela se svědkem. To, že si svědek pamatuje více než ona, nesni