2 Cmo 70/2022-67 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně řízení o návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalobkyně vznesla návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků v souvislosti se žalobou, kterou podala v této věci již jednou, a to podáním ze dne 24. 5. 2021. Tento návrh byl pravomocně zamítnut usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 7. 2021, č. j. 13 Cm 57/2021-32, které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 29. 11. 2021, č. j. 2 Cmo 243/2021-44. Právní moc nastala dnem 20. 12. 2021. Soud prvního stupně konstatoval, že projednání tohoto nového návrhu, který je obdobný předcházejícímu, a rozhodnutí o něm, je možné jen tehdy, jestliže se opětovný návrh opírá o nově nastalé skutečnosti, pro které se změnily poměry poplatníka příslušného soudního poplatku. Jinak je nutno řízení o opětovném návrhu zastavit pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.2. Proto soud prvního stupně porovnal, zda nyní žalobkyní uváděné skutečnosti o jejích poměrech se odlišují od jejích tvrzení dosavadních a nakolik představují případné nově nastalé okolnosti v poměrech žalobkyně změnu k horšímu. Tímto porovnáním zjistil, že nově žalobkyně tvrdí pouze nařízení exekucí. Zjistil, že jde o vyrozumění o zahájení exekuce vydané exekutorem , Anonymizováno, dne 19. 7. 2021, č. j. 203 , Anonymizováno, , dále o vyrozumění o zahájení exekuce vydané exekutorkou , Anonymizováno, dne 20. 10. 2021, č. j. , Anonymizováno, a exekuční příkaz vydaný soudním exekutorem , Anonymizováno, dne 7. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, . K tomu uzavřel, že exekuční řízení se týkají závazků, které existovaly dávno před tím, než bylo rozhodnuto o předcházejícím návrhu a nejsou proto přípustnou novotou, pro kterou by bylo možné opakovaný návrh projednat a rozhodnout o něm. Poznamenal také, že z exekučního příkazu soudního exekutora , Anonymizováno, navíc vyplývá, že žalobkyně vedle dříve uváděných účtů u , Anonymizováno, , které vykazovaly nulové zůstatky, disponuje rovněž účtem u , Anonymizováno, , který doposud nezmínila.3. Dospěl proto k závěru, že projednání nově uplatněného návrhu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté podle § 159a odst. 4 o. s. ř. a proto řízení o tomto opětovném návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř.4. Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalobkyně a navrhuje jeho zrušení. Uvedla, že účet u , Anonymizováno, byl zrušen již v roce 2014. Dále uvedla, že vůči žalobkyni bylo dne 3. 2. 2022 zahájeno insolvenční řízení u Krajského soudu v , adresa, a bylo jí zakázáno nakládat s majetkem.5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].6. Vyšel při tom předně z okolností, ze kterých vycházel již soud prvního stupně.7. Z insolvenčního rejstříku zjistil, že u Krajského soudu v , adresa, je od 3. 2. 2022 vedeno vůči žalobkyni jako vůči dlužníku insolvenční řízení na základě věřitelského návrhu, a to pod spisovou značkou KSOS 12 INS 1915/2022. V rámci tohoto insolvenčního řízení byl usnesením uvedeného soudu ze dne 26. 4. 2022, č. j. KSOS 12 INS 1915/2022-A-28 zjištěn úpadek žalobkyně a rozhodnuto o jeho řešení formou konkurzu. Insolvenční řízení nadále probíhá.8. Řízení ve věci samé, to znamená o nároku uplatněném žalobou, na jejímž základě bylo toto řízení zahájeno, je v důsledku toho přerušeno podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 168 odst. 1 o. s. ř. není návrhem ve věci samé a řízení o tomto návrhu přerušeno není. Oznámení podle § 263 odst. 4 insolvenčního zákona provede soud, který je toho času příslušný k projednání věci samé, to znamená soud prvního stupně.9. Soud prvního stupně při posuzování předmětného, a tedy opakovaného, návrhu žalobkyně na přiznání osvobození do soudních poplatků zcela správně vyšel z toho, že projednání takového návrhu a rozhodnutí o něm brání překážka věci pravomocně rozhodnuté podle § 159a odst. 4 o. s. ř. Správně také dovodil, že jinak tomu může být jen tehdy, jestliže se poměry poplatníka soudních poplatků poté, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o původním návrhu na přiznání úlevy na soudních poplatcích, významně změní, a to k horšímu v neprospěch žalobkyně.10. Je nepochybné, že okolnosti, ze kterých vycházel soud prvního stupně a také soud odvolací v souvislosti s původním návrhem žalobkyně, jsou stejné. V souvislosti s původním návrhem sice žalobkyně nezmínila nyní prezentovaná exekuční řízení, ale i v této souvislosti je rovněž nutno souhlasit se soudem prvního stupně, že se jedná o okolnosti, které zde již byly před tím, než bylo pravomocně rozhodnuto o původním návrhu na osvobození od soudního poplatku. Předně všechna tato exekuční řízení probíhala již v době, kdy nabylo právní moci usnesení odvolacího soudu ze dne 29. 11. 2021. Mimoto zahájením exekučního řízení žádná nová povinnosti žalobkyni nevznikla. Jedná se jen o nucený výkon exekučního titulu, jehož vydání muselo uvedeným exekučním řízením předcházet. Ještě dříve ovšem muselo být zahájeno řízení o nárocích exekučním titulem pravomocně přiznaných. A konečně ještě před tímto řízením musely příslušné závazky žalobkyně vzniknout. Proto je zcela správný závěr, že o žádnou novotu nejde. Jde o staré okolnosti, jež mohly být uplatněny žalobkyní již v souvislosti s původním návrhem, a jen nově zmíněné.11. V této souvislosti lze za změnu považovat jen exekuční příkaz k účtu u , Anonymizováno, . S tím se ovšem při původním rozhodování vůbec neuvažovalo jako se součástí aktiv žalobkyně. Je podivné, že se žalobkyně k tomuto účtu nehlásí. Nelze totiž vzít za důvodné její tvrzení, že jde o účet již déle zrušený. Kdyby tento účet neexistoval, nemohl by se o něm soudní exekutor , Anonymizováno, vůbec dozvědět. Proto ani toto není významná novota, nehledě na to, že i tento exekuční příkaz předbíhá právní moc rozhodnutí o původním návrhu na přiznání poplatkové výhody.12. Skutečnou novotou, která nastala ještě před tím, než soud prvního stupně vydal napadené a nyní přezkoumávané usnesení, bylo zahájení insolvenčního řízení. K tomu ovšem došlo krátce před tím, než soud prvního stupně napadené usnesení vydal a ten se o něm dozvěděl až následně. Nicméně samo zahájení insolvenčního řízení by také nemohlo odůvodnit věcné projednání opakovaného návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků. Insolvenční návrh vždy může být zamítnut jako nedůvodný.13. Proto jedinou skutečně významnou novotou je zjištěný úpadek žalobkyně a rozhodnutí, že bude řešen formou konkurzu. Protože návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků není návrhem ve věci samé, jde o novotu přípustnou i v odvolacím řízení (§ 205a o. s. ř.). Je zřejmé, že důsledkem konkurzního řízení je přechod nakládání s majetkovou podstatou dlužníka z tohoto dlužníka na insolvenčního správce podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona. Tedy dlužník sám by nemohl disponovat s prostředky nutnými pro úhradu soudního poplatku.14. Přesto není namístě v současné době o návrhu na osvobození od soudních poplatků rozhodovat, jakkoliv řízení o tomto návrhu, jak dovozeno výše, přerušené není. Důvodem je přerušení řízení ve věci samé. Zda v řízení o návrhu uplatněném v této věci bude pokračováno na základě návrhu podle § 264 insolvenčního zákona anebo až po skončení insolvenčního řízení, nelze v tuto chvíli žádným způsobem rozhodnout. V každém případě je však zřejmé, že k tomu dojde s větším nebo menším časovým odstupem, kdy se poměry žalující strany mohou dále změnit. Proto je vhodné s posouzením poměrů žalobkyně posečkat až na dobu, kdy bude přicházet v úvahu pokračování v řízení o nároku, který je meritem v této věci. Potom bude nutno zhodnotit vliv zahájeného konkurzního řízení anebo možná i vliv konkurzního řízení již skončeného na poměry žalobkyně, s přihlédnutím k tomu, jaké budou v dané době reálně panovat. Odvolací soud je si samozřejmě vědom, že žalujícím v pokračujícím řízení může být za podmínek § 264 odst. 1 insolvenčního zákona také insolvenční správce, to znamená osoba od žalobkyně odlišná. Tedy dokud bude přerušené řízení ve věci samé, není důvodu rozhodovat o předpokladech pro přiznání navrhovaného osvobození.15. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.