4 CO 234/2021-84 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalobu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). 2. Soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k spoluvlastnickému podílu ideálních 2/3 na bytové jednotce [číslo] nacházející se v domě [adresa], postaveném na poz. parc. [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] k poz. parc. [číslo] spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] postaveném na poz. parc. [číslo] to vše v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, podle kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [příjmení] [příjmení], [datum narození], [adresa] jako kupující a [jméno] [příjmení], [datum narození], [adresa] jako prodávajícím, ve spojení s rozsudkem [Obvodního soudu pro Prahu XY] ze dne [XY 2001], č.j. [číslo jednací], s právními účinky vkladu ke dni [XY 2013]. Současně navrhovala nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha ze dne [XY 2018], [číslo jednací] a přiznání náhrady nákladů řízení. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobkyně byla jako účastnice vkladového řízení k podání žaloby podle části páté o.s.ř. věcně aktivně legitimována, žalobu rovněž podala včas – v zákonné třicetidenní lhůtě ode dne doručení rozhodnutí (§ 5 odst. 4 z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem /dále též„ zákon o zápisech“ /). I přes splnění těchto formálních podmínek však žalobě nemohl vyhovět, neboť po právním posouzení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že rozhodnutí katastrálního úřadu napadené žalobou bylo správné. 4. Soud akcentoval, že jeho úkolem v řízení vedeném podle § 244 a násl. o.s.ř., je posoudit, zda byly či nebyly dány předpoklady pro povolení vkladu vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem podle jejího návrhu na vklad ze dne [XY 2013]. Správnost napadeného rozhodnutí katastrálního úřadu pak soud posuzoval pouze z těch hledisek, ze kterých při svém rozhodování vycházel katastrální úřad jakožto příslušný správní orgán. V tomto případě jde tedy o to, zda byly splněny podmínky povolení vkladu uvedené v ust. § 5 odst. 1 zákona o zápisech. 5. Protože v řízení bylo prokázáno, že účastník [jméno] [příjmení] byl v době probíhajícího vkladového řízení o návrhu žalobkyně na vklad ze dne [XY 2013], tedy v době, kdy katastrální úřad ještě o tomto návrhu nerozhodl, omezen rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [XY 2016], č.j. [číslo jednací] ve smluvní volnosti týkající se předmětných nemovitostí (bylo mu uloženo, aby s nimi nenakládal), katastrální úřad zcela správně postupoval podle § 5 odst. 1 písm. b) a f) zákona o zápisech ve spojení s § 76f odst. 2 o.s.ř. a návrh na vklad pro ztrátu jeho účinnosti napadeným rozhodnutím podle § 250i o.s.ř. zamítl. 6. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalobkyně. Namítala, že předběžné opatření dle § 76b odst. 2 o.s.ř., z něhož vyšel při vydání zamítavého rozhodnutí správní orgán i soud prvního stupně, bylo vydáno na základě účelového návrhu účastníka řízení, který je jediným jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a proto by se k němu nemělo přihlížet. Dále poukazovala na to, že účastník řízení opět zcela záměrně prodlužoval řízení ve věci vkladu zástavního práva vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a přestože bylo návrhu na vklad zástavního práva vyhověno, podal účelově odvolání a tím získal delší čas na podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Konečně poukazovala na to, že i dříve probíhající exekuční řízení byla zastavena. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí povolí, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 7. Účastník ve vyjádření k odvolání žalobkyně poukazoval na věcně správný rozsudek soudu prvního stupně. Uvedl, že soud prvního stupně správně použil § 5 odst. 1 písm. f) zákona o zápisech a žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že v důsledku vydaného předběžného opatření byl účastník omezen ve smluvní volnosti, která se týkala předmětné nemovitosti. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako správný potvrdil a účastníkovi přiznal náklady odvolacího řízení. 8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212, § 212a, § 205 odst. 2 o.s.ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 9. Odvolací soud považuje skutková zjištění a skutkové závěry provedené soudem prvního stupně za dostačující k vydání meritorního rozhodnutí a s rozhodnutím soudu prvního stupně se zcela ztotožňuje. Rovněž souhlasí i s právním posouzením věci a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení zcela na věcně správné a vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně odkazuje. Pouze pro úplnost odvolací soud dále dodává. 10. Podle § 63 odst. 4 z. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, zápisy do katastru na základě listin doručených katastrálnímu úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 11. Podle § 5 odst. 1 písm. f) z. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, katastrální úřad v řízení o povolení vkladu před svým rozhodnutím zkoumá, zda účastník řízení není omezen právními předpisy, rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím státního orgánu ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního úkonu. Katastrální úřad tyto skutečnosti zkoumá ke dni podání návrhu na vklad. 12. Podle § 5 odst. 2 zákona o zápisech, jestliže jsou podmínky vkladu splněny, příslušný orgán republiky rozhodne, že se vklad povoluje; v opačném případě, jakož i tehdy, ztratil-li návrh podle zvláštního zákona své právní účinky, návrh zamítne. 13. Podle § 76f odst. 2 o.s.ř., bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. 14. Podstatou řízení o žalobě ve věci, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, podle části páté o.s.ř. je nové projednání sporu nebo jiné právní věci v oblasti soukromého práva u soudu a nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou soudem definitivně projednány a rozhodnuty, aniž by věc mohla být vrácena správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí. Nejedná se tedy o přezkum rozhodnutí správního orgánu, nýbrž o řízení, ve kterém soudy v občanském soudním řízení znovu projednávají a meritorně (věcně) rozhodují spory a jiné věci soukromého práva, o nichž (jako výjimka z pravidla) rozhodly podle zákona již dříve správní orgány. Věc je soudem znovu v celém rozsahu projednána a posouzena jak po stránce skutkové, tak právní, přičemž soud není v tomto řízení vázán ani skutkovým stavem, jak byl v předchozím správním řízení zjištěn správním orgánem, ani jeho právním hodnocením věci. Proto zásadně platí, že pro rozhodnutí v řízení podle části páté o. s. ř. je rozhodující stav včetně právní úpravy účinné v době jeho vyhlášení, neboť soud napadené správní rozhodnutí nepřezkoumává, nýbrž věc (v tzv. plné jurisdikci) nově posuzuje meritorně (srov. též např. nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2015 ve věci sp. zn. II. ÚS 1135/14). 15. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených. Zároveň platí, že všechny posuzované skutečnosti jsou zkoumány k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad došel katastrálnímu úřadu dle § 2 odst. 3 (nyní § 10 katastrálního zákona). Jako výjimku z tohoto pravidla stanoví katastrální zákon situaci, kdy (i jinak důvodný) návrh na vklad ztratí před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky. Tato situace nastává zejména v případě zajištění majetku obviněného v rámci trestního řízení či nařízení předběžného opatření zakazujícího vlastníkovi nakládat s nemovitostí. V důsledku toho pozbývá návrh na vklad práva týkající se této nemovitosti, o němž dosud n