14 Cmo 27/2023-80 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením zrušil výmaz (již zaniklé) společnosti , Jméno advokáta D, , IČO , IČO, (dále též jen „společnost“) z obchodního rejstříku, obnovil její likvidaci (výroky I. a II.), likvidátorem společnosti jmenoval , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , bytem , adresa, , dále též jen „, právnická osoba, .“ (výrok III.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že společnost byl zrušena rozhodnutím valné hromady, z obchodního rejstříku byla vymazána 5. 4. 2022. U Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 16 C 145/2018 probíhá vůči společnosti navrhovatelkou zahájené řízení. Podmínky pro výmaz společnosti z obchodního rejstříku tak nebyly splněny. S odkazem na § 209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), uzavřel, že navrhovatelka domáhající se svých práv v jí iniciovaném řízení před Okresním soudem v Karlových Varech má jiný zájem hodný právní ochrany na zrušení výmazu. Likvidátorem jmenoval původního likvidátora společnosti.3. Výrok o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), procesně úspěšná navrhovatelka náhradu nákladů řízení nepožadovala.4. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, navrhujíc, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Má za to, že nárok uplatněný navrhovatelkou v řízení u Okresního soudu v Karlových Varech (náhrada škody) je na místě posoudit jako „zjevně bezdůvodné uplatňování práva“; se zrušením výmazu společnosti z obchodního rejstříku nebyl důvod.5. Odvolací soud po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvoláním napadené usnesení nemůže obstát, byť z jiných důvodů, než uvádí odvolatelka.6. Řízení o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku (dle § 209 o. z.) je stejně jako řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 8 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), jež se řídí §§ 3 až 30 a §§ 85 až 93 z. ř. s.; účastníky jsou navrhovatel a ten (ti), o jehož (jejichž) právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno (§ 6 z. ř. s.).7. Účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a jejím vstupu do likvidace je (též) vymazaná společnost, přičemž osobami oprávněnými v řízení za ni jednat jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, uveřejněném pod číslem 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); tyto závěry se uplatní i v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014. Kromě společnosti jsou účastníky řízení (dle § 6 z. ř. s.) i osoby v postavení posledních společníků společnosti. Pokud totiž soud návrhu vyhoví, rozhodne v souladu s dikcí § 209 odst. 1 o. z. též o likvidaci společnosti a jmenování likvidátora. Ve výsledku jde o stejnou situaci, jako když soud rozhodne o zrušení existující společnosti a nařídí její likvidaci, účastníky takového řízení jsou (i) společníci společnosti s ručením omezeným [viz závěry přijaté v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 9. 1996, sp. zn. IV. ÚS 230/95, na nichž Ústavní soud setrval např. i v pozdějším nálezu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. I. ÚS 83/04 (nálezy jsou dostupné na www.usoud.cz)]; k obsahově shodnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze např. v usnesení ze dne 21. 11. 2019, sp. zn. 14 Cmo 250/2019, či ze dne 8. 12. 2020, č. j. 14 Cmo 293/2020-36.8. V poměrech projednávané věci se z předloženého spisu podává, že soud prvního stupně jednal jako s účastníkem řízení jen s navrhovatelkou. Nejednal jako s účastníky řízení ani se společností (za ni s likvidátorem J. J.), ani se společníky společnosti ke dni zániku společnosti, těmto osobám soud prvního stupně nedoručil ani návrh na zahájení řízení, ani jim neumožnil vyjádřit se k němu. Nic z předloženého spisu nenasvědčuje tomu, že by se tyto osoby o probíhajícím řízení vůbec dozvěděly, přitom v řízení se nepochybně jedná i o jejich právech a povinnostech. Meritornímu rozhodnutí o podaném návrhu mělo předcházet řádné projednání věci, včetně účasti výše uvedených osob na řízení.9. Tímto nesprávným postupem soud prvního stupně společnosti a společníkům odňal možnost vyjádřit se v průběhu řízení k návrhu ve věci samé, navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení, a i jinak se řízení účastnit. Tím soud prvního stupně zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 o. s. ř. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, byl odvolací soud povinen bez dalšího přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.10. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).11. Soud prvního stupně v dalším řízení postupem podle § 7 odst. 1 z. ř. s. přibere do řízení společníky společnosti, přitom za společnost bude jednat s (bývalým) likvidátorem (popř. jím zmocněným zástupcem), současně jim doručí návrh na zahájení řízení a umožní jim vyjádřit se k němu, věc pak znovu řádně projedná, včetně toho, že vyvstane-li potřeba provést důkazy, nařídí za tím účelem jednání (§ 89 z. ř. s.).12. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.13. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno (§ 151 odst. 1 o. s. ř).