19 Cmo 59/2022-79 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh, aby byl opatrovníkem společnosti , Jméno navrhovatele, ., IČO , IČO navrhovatele, , sídlem , adresa, pro účely řízení vedeného Městským soudem v Praze, jehož předmětem je řízení mimo jiné o náhradu škody vůči žalovaným členům statutárního orgánu, řízení vedeno pod sp.zn. 80 Cm 121/2022, jmenován , tituly před jménem, , Jméno, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: „Navrhovateli se náhrada nákladů řízení nepřiznává.“2. Z odůvodnění rozhodnutí / odst. 1 odůvodnění / vyplývá, že navrhovatel, zastoupený svým kvalifikovaným akcionářem /, právnická osoba, / podal coby žalobce žalobu o zaplacení 20 000 000 Kč, žalovaný č.1/ je osobou vlivnou, žalovaní č.2/ až č.21/ jsou bývalými nebo současnými členy statutárního orgánu navrhovatele. Soud zde dále uvedl: „ Současně týmž podáním žalobce navrhl, aby soud jmenoval společnosti , Jméno navrhovatele, . pro účely řízení vedeného u Městského soudu v Praze, jehož předmětem je mimo jiné řízení o náhradu škody vůči žalovaným členům statutárního orgánu společnosti, ‚řízení je vedeno pod sp. zn. (bude doplněno po přidělení soudem)‘ jmenován opatrovník. V podání ze dne 17.6.2022 upřesnil, že navrhuje, aby opatrovníkem byl jmenován , tituly před jménem, , Jméno, , insolvenční správce zapsaný ve zvláštní části seznamu insolvenčních správců a advokát; doložil jeho souhlas s ustanovením do funkce opatrovníka.“3. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že v rámci svého návrhu na ustanovení opatrovníka navrhovatel odkázal na dikci ustanovení § 486 zákona, dále § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., přičemž, / jak se praví v odstavci 3 odůvodnění /, „ má za zřejmé , že zájmy statutárního orgánu a společnosti jsou v kolizi, kdy zájmem statutárního orgánu je, aby nebyl povinen k náhradě škody, kdežto v zájmu společnosti je, aby získala do svého majetku náhradu škody způsobenou členy statutárního orgánu. Zájmem žalobce tak je, aby jej v řízení zastupovala nestranná osoba, která nemá kolizi s předmětem žalobního návrhu. Má za to, že bez ustanovení kolizního opatrovníka mohou členové statutárního orgánu jednat v rozporu se zájmy společnosti např. nehrazením soudních poplatků, nedodáváním dokladů pro řádný běh řízení včas a řádně, apod.“4. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že navrhovatel rovněž navrhl, aby soud vyslovil předběžnou vykonatelnost rozhodnutí o jmenování opatrovníka.5. Dále se v odstavci 5 odůvodnění praví: „Soud rozhodl o vyloučení řízení o nároku žalobce na zaplacení 20 000 000 Kč usnesením č.j. 71 Cm 101/2022-31 ze dne 1.6.2022 k samostatnému řízení, a dále usnesením č.j. 71 Cm 101/2022-58 ze dne 19.8.2022 rozhodl o ukončení účasti účastníků (původně žalovaných 1) – 21) v řízení o jmenování opatrovníka. Soud na okraj dodává, že účastníkům byla doručena současně s rozhodnutím i žaloba, resp. návrh; jakkoli nebyli soudem vyzváni k vyjádření, tak někteří účastníci vyjádření podali. Tato vyjádření sice soud navrhovateli zaslal, nicméně nepřihlíží k nim a nepřihlíží tedy ani k obsahu replik.“6. Z odůvodnění rozhodnutí je dále zřejmé, že soud s odkazem na dikci ustanovení § 89 odst. 1, rovněž s odkazem na ustanovení § 85 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb. / z.ř.s. / rozhodl bez nařízení jednání.7. Pokud jde o samotný návrh na ustanovení opatrovníka, zde soud odkázal na dikci ustanovení § 165, § 486 zákona č. 89/2012 Sb. a v odstavci 14 odůvodnění uvedl: „Soud se předem zabýval navrhovatelem označeným rozsahem působnosti, kterým má být pověřen soudem jmenovaný opatrovník. Z návrhu se podává, že má být zástupcem navrhovatele – tedy společnosti , Jméno navrhovatele, . – v řízení o akcionářské žalobě, které je vedeno /mimo jiné/ i proti členům statutárního orgánu. Typ žaloby je patrný z označení osoby žalobce.“8. V odstavci 15-19 odůvodnění se soud s odkazem na dikci ustanovení § 371 a § 372 zákona ř. 90/2012 Sb./ z.o.k./ obecně zabýval podstatou akcionářské žaloby a okruhem účastníků řízení o akcionářské žalobě, kdy „účastníky řízení o akcionářské žalobě jsou akciová společnost, zastoupená kvalifikovaným akcionářem, a žalovaný člen orgánu společnosti, to je pro toto řízení podstatné, jakkoli okruh účastníků na straně žalované je stanoven v ust. § 371, resp. 372 z.o.k. šířeji. Společnost , Jméno navrhovatele, . je v řízení o akcionářské žalobě žalobcem, přičemž zákon výslovně uvádí, že v tomto typu řízení je společnost zastupována kvalifikovaným akcionářem. Tak je tomu i v souzené věci.“ / odst. 17,18 /9. V odstavci 20 odůvodnění soud „ pro úplné vyčerpání předmětu řízení“ předestřel rozbor rozdílu mezi žalobou na náhradu reflexní újmy podle § 213 zákona č. 89/2012 Sb. a akcionářskou žalobou, zabýval se zde rovněž okruhem účastníků v těchto řízeních.10. Ve vztahu k návrhu na ustanovení opatrovníka soud dovodil, že jestliže žaloba byla podána kvalifikovaným akcionářem a na straně žalovaných jsou osoby uvedené v odstavci § 371 z.o.k., respektive osoba vlivná dle § 372 odst. 1 z.o.k., nemůže nastat v řízení o akcionářské žalobě konflikt zájmů mezi statutárním orgánem a společností.11. Soud návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka zamítl. A v dané souvislosti podotkl, že v době vydání tohoto rozhodnutí je již známa spisová značka řízení o akcionářské žalobě.12. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., přičemž neshledal okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení navrhovateli odůvodňovaly.13. Ve včas podaném odvolání navrhovatel nesouhlasil s názorem soudu, že v řízení, zahájeném akcionářskou žalobou, nemůže dojít ke střetu zájmů společnosti a statutárního orgánu. Poukázal například na otázku soudního poplatku, kdy jeho neuhrazením, mohou žalované orgány společnosti řízení narušovat a komplikovat. A nejen tímto způsobem: rovněž např. prodlevou s dodáním dokumentace potřebné pro řádný průběh řízení, některá dokumentace se může úplně ztratit a podobně.14. Navrhovatel navrhuje změnu napadeného usnesení ve smyslu vyhovění návrhu.15. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212, § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, /§ 214 odst. 2 písm. d/ o.s.ř./, a dospěl k závěru, že rozhodnutí nemůže obstát.16. Odvolací soud obecně uvádí, že řízení o ustanovení hmotněprávního opatrovníka dle ustanovení § 165 odst. 1, 2, zákona č. 89/2012 jsou ve smyslu ustanovení § 85 písm. d/ z.ř.s. řízením ve věci opatrovnictví právnických osob.17. Podle ustanovení § 165 zákona č. 89/2012 Sb. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu, než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání, jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví / odst. 1/. Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat / odst. 2/.18. Účastníky řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle ustanovení § 165 odst.1 či odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. jsou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 z.ř.s. navrhovatel, pokud bylo řízení zahájeno na návrh, dále právnická osoba, jíž má být opatrovník jmenován, a rovněž osoba jež má být opatrovníkem jmenována, neboť o jejích právech a povinnostech je v řízení jednáno.19. Právní režim opatrovnictví pak je dán ustanovením § 457-464 a dále § 486-483 zákona č. 89/2012 Sb. Obecně platí, že na rozdíl od statutárního orgánu, jehož kompetence, práva a povinnosti jsou dány zákonem, je rozsah práv a povinností opatrovníka určen rozhodnutím soudu o jmenování opatrovníka / § 463 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. /, je-li takové rozhodnutí vydáno.20. V poměrech dané věci je nutno konstatovat, že soud se sice zabýval okruhem účastníků / řízení / v řízení o akcionářské žalobě a otázkou / zákonného / zastoupení, nevyjasnil však okruh účastníků v řízení o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka, což je řízení o odlišném hmotněprávním nároku, než je akcionářská žaloba.21. Je třeba si uvědomit, že žalobu v smyslu ustanovení § 371 zákona č. 90/2012 Sb. je za společnost oprávněn podat kvalifikovaný akcionář, toto zákonné zmocnění se ale neuplatní v řízení o návrhu na ustanovení hmotněprávního opatrovníka. Aktuálně tedy není doloženo že návrh ze strany společnosti , Jméno navrhovatele, . byl podán, respektive že návrh za tuto společnost podala oprávněná osoba. Poté, co tato otázka bude vyřešena, bude na soudu, aby v řízení jednal s účastníky řízení, jejichž okruh je dán ve smyslu ustanovení § 6 z.ř.s.- viz výše. Tento zákonný požadavek dosud nebyl naplněn.22. Nezbývá než uzavřít, že soud nerozhodoval o řádném návrhu, rozhodnutí tedy je stiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž v odvolacím řízení nemohla být zjednána náprava.23. Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního