6 Cmo 111/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně obchodní společnosti , právnická osoba, (dále též jen společnost) uložil pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč s tím, že je ji nutno zaplatit na soudem specifikovaný účet u České národní banky.2. Soud prvního stupně poukázal na povinnost společnosti zakládat do sbírky listin účetní závěrky s tím, že společnost povinnost zakládat do sbírky listin účetní závěrky za roky 2016 až 2021 neplní. Rejstříkový soud poukázal na to, že společnost byla soudem vyzvána k doložení listin povinně zakládaných do sbírky listin, přičemž ani po marném uplynutí lhůty (jednoho měsíce od doručení usnesení) svoji zákonnou povinnost společnost nesplnila. Proto jí soud uložil s odkazem na ustanovení § 104 z. v. r. pořádkovou pokutu ještě při spodní hranici zákonné sazby ve výši 10 000 Kč.3. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně uložené pořádkové pokuty podala společnost včasné odvolání, v němž uvedla následující stěžejní odvolací námitky:1) Společnost byla za naprosto identický přestupek, tj. neuložení účetních dokladů do obchodního rejstříku za roky 2016 - 2021 již jednou obviněna Finančním úřadem pro hlavní město Prahu a na základě platebního příkazu jí byla vyměřena pokuta, kterou uhradila.2) Pro zachování právního charakteru státu je vyloučeno, aby stát jeden a tentýž skutek šetřil a trestal skrze své správní orgány vícekrát, a to s ohledem na zásadu, že za - jeden trestný čin/přestupek má následovat jeden trest.3) Rozhodnutí o pokutě udělené soudem, „zastoupeným , jméno FO, “ nebylo činěno v jakékoliv souvislosti se standardním výkonem jeho agendy, nestranně a nepodjatě, o čemž odvolatelka podle svých slov může předložit písemně důkazy i ústní svědectví, která konkrétní osoba z řad pracovníků justice za tímto ve skutečnosti stojí, koho tato osoba úkolovala a snažila se řešit svůj soukromý osobní problém a spor s místním obchůdkem s botami.4) Soudem požadované účetní závěrky jsou dokumentem, jenž obsahuje řadu citlivých údajů a informací, jež jsou podle jiných českých zákonů neveřejné a mohou k nim mít přístup a pracovat s nimi jen osoby a instituce k tomu určené.5) Poskytnuté informace dostupné v obchodním rejstříku jsou dostupné komukoliv z 8,5 miliardy lidí na planetě, což pošlapává podle odvolatelky práva osob fyzických či právnických.4. Z obsahu odvolání vyplývá požadavek změny napadeného rozhodnutí tak, aby pořádková pokuta nebyla společnosti ukládána.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 121/2008 Sb. „Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce. Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.“ Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.7. Odvolací soud byl povinen se předně vypořádat s námitkou podjatosti rozhodujícího vyššího soudního úředníka. K tomu odvolací soud uvádí, že rozhodnutí o vyloučení soudce či rozhodujícího vyššího soudního úředníka (dále též pouze „úředník“ či „v.s.ú.“) podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci/úředníkovi/ (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce či rozhodujícího vyššího soudního úředníka lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě a je-li taková pochybnost (objektivně posuzováno) dána. K důvodům vyloučení podle § 14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův/úředníkův poměr k projednávané věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak tomu je v případě, kdyby soudce/úředník sám byl účastníkem řízení. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení. Žádné takové rozhodné a právně relevantní okolnosti však z obsahu předloženého rejstříkového spisu nevyplývají. Odvolací soud tedy neshledal, že by , jméno FO, coby v této věci rozhodující v.s.ú. byl podjatý, resp. že by vůbec existoval jakýkoliv důvod pochybovat o její nepodjatosti.8. Jak již bylo uvedeno ve výše citovaném ustanovení zákona, důvodem k vyloučení soudce (přísedícího)/úředníka nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího)/úředníka v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodl-li tedy v projednávaném případě příslušný vyšší soudní úředník o uložení pořádkové pokuty v rozporu s právním názorem odvolatelky o nezákonnosti požadavku na předložení příslušných listin, nemůže tato skutečnost vést k závěru o podjatosti uvedeného úředníka. Odvolatelka nepředložila ani neoznačila a nenavrhla žádné jiné konkrétní důkazy nasvědčující tomu, že by uvedený vyšší soudní úředník nerozhodoval nestranně. V daném případě proto neexistuje žádná právně relevantní skutečnost, jež by nasvědčovala, byť jen potencionálně, o podjatosti rozhodujícího úředníka.9. Povinnost osob zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudem předkládat k založení do sbírky listin zákonem stanovené listiny je založena § 72 odst. 1 z. v. r. Podle tohoto ustanovení zákona zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin. Pro všechny obchodní společnosti a družstva platí povinnost zakládat do sbírky listin listiny dle § 66 písm. c) z. v. r. ve spojení s § 21a odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Proto i společnost s ručením omezeným je povinna založit do sbírky listin příslušné účetní závěrky.10. Odvolací soud dále konstatuje, že povinnost osob zapsaných v obchodním rejstříku předkládat soudu listiny, které se zakládají do sbírky listin, byla výslovně stanovena před desítkami let již obchodním zákoníkem s účinností od 1. 7. 1996, a to § 27a obchod. zák. ve znění účinném do 30. 6. 2005, a s účinností od 1. 7. 2005 v § 38k obchod. zák. V § 38i obchod. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 byl uveden výčet listin, jejichž založení do sbírky listin zákon požadoval (účetní závěrky byly uvedeny pod písm. c/ prvního odstavce tohoto ustanovení zákona).11. Podle § 3 odst. 1 z. v. r. rejstříkový soud uveřejní…... listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis. Podle § 4 odst. 1 z. v. r. na žádost vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený částečný nebo úplný opis ...listiny uložené ve sbírce listin....12. Uvedeným způsobem zákon vymezuje naplňování principu formální publicity veřejných rejstříků vedených rejstříkovými soudy, přičemž ve smyslu § 2 odst. 1 z. v. r. je součástí veřejných rejstříků i sbírka listin. Tedy i na sbírku listin se vztahuje princip formální publicity. Tento princip zajišťuje osobám zapsaným do veřejného rejstříku a třetím osobám dosažitelnost informací zapsaných ve veřejném rejstříku vedeném soudy a dosažitelnost informací vyplývajících z listin obligatorně zakládaných do sbírky listin obchodního rejstříku. Těmito informacemi jsou zákonem stanovené údaje týkající se vnitřního právního režimu příslušné zapsané osoby, některých ekonomických ukazatelů a dalších skutečností. Nezaložení zákonem určené listiny do sbírky listin ze strany povinné osoby (ve veřejném rejstříku zapsané osoby) znamená nepřípustnou blokaci realizace zákonného principu formální publicity.13. Zákon o veřejných rejstřících posílil míru sankcí proti protiprávně jednajícím zapsaným osobám, jež neplněním svých zákonných povinností blokují možnost získání informací ze sbírky listin veřejných rejstříků vedených rejstříkovými soudy. Proto podle § 104 z. v. r., předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 100 000 Kč.14. V daném případě stojí proti sobě právo na dosažitelnost informací o zapsaných osobách, mj. obchodních společnostech (realizované právě zákonnou povinností zakládat do sbírky listiny stanovené listiny a mj. i účetní závěrky), a na druhé straně zájem zapsaných osob na utajení, resp. nezveřejňování citlivých informac