7 Cmo 25/2023-91 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu elektronicky dne 4. 1. 2022 v 20:03:58 hod se navrhovatel a) domáhá vůči společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále též jen „Společnost“) vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady ze dne 5. 10. 2021 (dále jen „návrh A“). Věci byla přidělena sp. zn. 80 Cm 2/2022.2. Návrhem doručeným soudu elektronicky dne 4. 1. 2022 v 20:19:59 hod se navrhovatel b) domáhá vůči Společnosti též vyslovení neplatnosti všech usnesení valné hromady ze dne 5. 10. 2021 (dále jen „návrh B“). Věci byla přidělena sp. zn. 80 Cm 32/2022.3. Usnesením označeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl, návrh na ustanovení opatrovníka Společnosti podle § 29 odst. 2 o. s. ř. V odůvodnění soud uvedl, že podle výpisu z obchodního rejstříku za Společnost jedná společně předseda představenstva s místopředsedou představenstva nebo předseda představenstva s dalším členem představenstva nebo místopředseda představenstva s dalším členem představenstva. Plnou moc právnímu zástupci pro toto řízení udělili předseda představenstva , tituly před jménem, , Jméno, , FCCA a místopředseda představenstva , tituly před jménem, , Jméno, , Jméno, . Soud z tvrzení navrhovatelů neshledal v tomto řízení existenci střetu zájmů účastníka a osob oprávněných za účastníka jednat, tvrzené důvody nejsou pro toto řízení relevantní, proto návrh na ustanovení opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. jako nedůvodný zamítl.4. Proti tomuto usnesení podaly navrhovatelky včasné odvolání. Namítly nesprávnost napadeného usnesení, které je nepřezkoumatelné a nepřesvědčivé, neboť postrádá jakékoliv odůvodnění, proč tvrzené důvody o nedovoleném střetu Společnosti a jejich zástupců nejsou relevantní. Dále namítají, že napadené usnesení ve vztahu k návrhu B vydal nezákonný soudce. Ve věci navrhovatelky b) bylo porušeno právo na zákonného soudce počínaje dnem 11. 7. 2022. Navrhovatelce b) byl odňat zákonný soudce tím, že nebyly dodrženy zásady přidělování soudní agendy podle předem stanovených pravidel, dostupných a srozumitelných účastníkům řízení i veřejnosti – rozvrhu práce, není a nebyla zaručena předvídatelnost a transparentnost obsazení senátu a soudu. Přitom pro naplnění práva na zákonného soudce je nutné, aby se přidělování věcí soudcům dělo na základě konkrétního, jasného a předem známého algoritmu. Konkrétně, ač byl návrh A i návrh B prokazatelně podán ve stejný den, tj. 4. 1. 2022, nebyl návrh B v rozporu s rozvrhem práce (tzv. kolečkem) přidělen jinému senátu nalézacího soudu – dalšímu v pořadí dle rozvrhu práce. Důkazem je přinejmenším samotná přidělená spisová značka ve věci návrhu A a ve věci návrhu B, resp. rozdíl mezi přidělenými spisovými značkami – tj. 2/2022 vůči 32/2022.5. Společnost ve vyjádření k odvolání navrhovatelek vyvracela jejich odvolací námitky a podrobně k tomu argumentovala. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Ze spisu odvolací soud zjistil, že návrhem doručeným soudu dne 11. 7. 2022 navrhovatelky učinili společný návrh ke sp. zn. 80 Cm 2/2022 a 80 Cm 32/2022, ve kterém žádají (i) ustanovení procesního opatrovníka Společnosti pro střet zájmů, a to v obou věcech a (ii) namítají porušení práva na zákonného soudce ve věci 80 Cm 32/2022. Návrh na ustanovení procesního opatrovníka odůvodňují jednak tím, že osoby zatupující Společnost v řízení porušují, resp. hrozí porušením povinnosti zachovávat bankovní tajemství, přičemž tak činí s vědomím, že za porušení povinnosti zachovávat bankovní tajemství hrozí Společnosti pokuta až 50 milionů Kč a uložení pokuty je v rozporu se zájmy Společnosti a jednak tím, že Společnost je „jaksi ve vleku jedné osoby – , tituly před jménem, , Jméno, . Je tedy dán důvod k ustanovení opatrovníka podle § 21 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 29 odst. 2 o. s. ř. Ohledně porušení práva na zákonného soudce navrhovatelky namítají, že návrh ve věci 80 Cm 32/2022 nebyl přidělen jinému (dalšímu v pořadí) senátu příslušného soudu, namítají tedy rozpor s rozvrhem práce (tzv. kolečkem).8. Podle § 88 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), s řízením o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby je spojeno každé další řízení o neplatnosti téhož rozhodnutí.9. „Není-li stanoveno jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, spojuje se s věcí ke společnému řízení věc, o níž bylo řízení zahájeno později. Ke společnému řízení je dána příslušnost senátu nebo samosoudce (§ 36 odst. 2), který má podle rozvrhu práce projednat a rozhodnout věc (z dosud samostatně projednávaných věcí), o níž bylo řízení zahájeno nejdříve.“ (srov. Občanský soudní řád I, II, 1. vydání, 2009, s. 764-766: J. Doležílek).10. Podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.11. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.12. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.13. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.14. Podle § 167 odst. 2 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.15. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou, že návrh ve věci B byl přidělen nezákonnému soudci z důvodů tvrzených odvolatelkami. Námitku však důvodnou neshledal. Podle citovaného ustanovení § 88 odst. 2 z. ř. s. ke spojení věcí do společného řízení dochází ze zákona podáním dalšího návrhu požadujícího totéž, co je již předmětem dříve zahájeného řízení, spojení věcí tedy není na volné úvaze soudu a soud o něm nerozhoduje samostatným usnesením (a contrario spojení věcí podle § 112 o. s. ř.). Další navrhovatelé se stávají bez dalšího účastníky dříve zahájeného řízení. Též v daném řízení ke spojení věcí došlo podáním pozdějšího návrhu, tj. návrhu B. Samosoudce, kterému byla přidělena věc ohledně návrhu A, se tak stal zákonným soudcem k projednání a rozhodnutí i věci ohledně návrhu B a obě věci by měly být nadále vedeny pouze pod sp. zn 80 Cm 2/2022.16. Námitku nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení však odvolací soud důvodnou shledal. Předně soud prvního stupně při posuzování otázky, kdo je oprávněn jednat za Společnost v řízení, vycházel pouze z údajů zapsaných v obchodním rejstříku, tj. z hmotněprávní úpravy, přestože ustanovení § 21 o. s. ř. je právní úpravou speciální. Dle komentářové literatury, se kterou se odvolací soud ztotožňuje, „Oprávnění jednat za právnickou osobu je v § 21 stanoveno sice v návaznosti na hmotné právo upravující jednání jejím jménem (srov. např. § 20 ObčZ, § 125 až 140 ObchZ), ale zcela samostatným způsobem, na hmotném právu jinak nezávislým. Hmotněprávní úpravu jednání jménem (v zastoupení) právnické osoby proto při zkoumání procesněprávního oprávnění jednat za právnickou osobu před soudem nelze použít, ledaže by její aplikace přímo vyplývala ze znění § 21, popřípadě z dikce zvláštních právních předpisů.“ (Občanský soudní řád I, II, 1. vydání, 2009, s. 117 - 126: J. Doležílek).17. Vedle toho závěr soudu o nedůvodnosti návrhu na ustanovení procesního opatrovníka Společnosti nemá oporu v žádných skutkových zjištěních a úvahách soudu k této otázce (§ 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.).18. Z vyložených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud opětovně posoudí, zda jsou zde důvody pro jmenování procesního opatrovníka Společnosti dle návrhu navrhovatelek a rozhodnutí řádně zdůvodní.19. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).