7 Cmo 270/2022-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 9. 2022 se navrhovatel domáhal zápisu zástavního práva k podílu v obchodní korporaci , Jméno navrhovatele, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“) ve znění: „Rozhodnutím o zřízení zástavního práva k podílu v korporaci č. j. 4070348/22/3005-80541-713192 k zajištění neuhrazené daně daňového subjektu , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , adresa, , evidované správcem daně ke dni 13. 09. 2022 ve výši 729.724,- Kč s příslušenstvím.“ Jako společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, navrhovatel označil společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, . Specifikoval též vklad a podíl uvedeného společníka.2. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl tak, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo , Anonymizováno, se zapisuje: u společnice , právnická osoba, ., IČ: , IČO, zástavní právo s textem: Rozhodnutí o zřízení zástavního práva k podílu v korporaci č. 4070348/22/3005-80541-713192 k zajištění neuhrazené daně daňového subjektu , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , , adresa, , evidované správcem daně ke dni 13. 09. 2022 ve výši 729.724,- Kč s příslušenstvím. Datum vzniku zástavního práva: 26. září 2022. Den zápisu změny: Dnem nabytí právní moci.3. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se navrhovatel domáhal zápisu zástavního práva k obchodnímu podílu jediného společníka, které vzniklo ve smyslu ustanovení § 170 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“) v účinném znění, doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu, což je jediný společník účastnice. K návrhu je doloženo rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva a listina osvědčující doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu fikcí do datové schránky.4. Do tohoto usnesení v části zapisovaného vzniku zástavního práva podal navrhovatel včasné odvolání, ve kterém namítá, že soudu prvního stupně dne 15. 9. 2022 doručil rozhodnutí navrhovatele jako správce daně, jímž zřídil zástavní právo k podílu ve Společnosti spolu s návrhem na zápis změny údajů do obchodního rejstříku. Dle § 170 odst. 4 DŘ, který má jako lex specialis přednost před obecnou úpravou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr. Pojem „veřejný registr“ je nutné vykládat zcela nezávisle na občanském zákoníku a zároveň jej chápat šířeji, jako označení veřejné evidence majetkových hodnot. Obchodní rejstřík je formálně veřejnou evidencí osob, jsou v něm ovšem evidovány rovněž majetkové hodnoty (podíly v korporacích), které mohou být zatíženy zástavním právem. S ohledem na princip ochrany dobré víry v pravdivost a správnost zápisu ve veřejném rejstříku (§ 8 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/), a na skutečnost, že o. z. spojuje vznik zástavního práva k podílu v korporaci se zápisem do veřejného rejstříku (§ 1322 odst. 1 o. z.), jsou veřejné rejstříky právnických a fyzických osob pro účely posuzování vzniku zástavního práva považovány také za „veřejné registry“ ve smyslu ustanovení § 170 odst. 4 DŘ. Navrhovatel má tak za to, že zástavní právo vzniklo dne 15. 9. 2022 doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva soudu prvního stupně, pročež usnesení soudu prvního stupně v napadené části spočívá na nesprávném právním posouzení a navrhuje, aby odvolací soud změnil v napadené části výrok tak, že bude znít: Datum vzniku zástavního práva: 15. září 2022.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.6. Podle § 48 odst. 1. písm. f) z. v. r. do obchodního rejstříku se zapíše také zástavní právo k podílu v obchodní korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, označení zastaveného podílu v korporaci, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zástavního věřitele, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku, a údaj o zajištěném dluhu.7. Podle § 1320 odst. 1 o. z., lze-li podíl v korporaci volně převést, lze k němu zřídit i zástavní právo; lze-li podíl převést jen za určitých podmínek, vyžaduje se splnění týchž podmínek při jeho zastavení. To neplatí v případě, že zastavení podílu společenská smlouva zakáže nebo omezí.8. Podle § 1322 o. z. (1) Zástavní právo k podílu vzniká zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém je korporace zapsána. (2) Zástavce nebo zástavní věřitel oznámí korporaci vznik zástavního práva bez zbytečného odkladu; oznámení se však nevyžaduje, dal-li příslušný orgán korporace k zastavení podílu souhlas.9. Podle § 1342 o. z., zřizuje-li se zástavní právo rozhodnutím orgánu veřejné moci, vzniká zástavní právo vykonatelností rozhodnutí, ledaže je v něm stanovena doba pozdější. Je-li jinak ke vzniku zástavního práva potřebný zápis do rejstříku zástav nebo do zvláštního veřejného seznamu, zástavní právo se tam zapíše.10. Podle § 170 DŘ (1) Správce daně může zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. K ujednání dlužníka a věřitele podle občanského zákoníku, které vylučuje postoupení pohledávky jinému, se přitom nepřihlíží. (3) Správce daně může rozhodnout o zřízení zástavního práva k majetku vlastníka, odlišného od daňového subjektu, jehož nedoplatek je zajišťován, a to na základě předchozího písemného souhlasu vlastníka s úředně ověřeným podpisem. (4) Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu nebo osobě podle odstavce 3. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popřípadě tomu, kdo vede veřejný registr.11. V usnesení ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2025/2019, veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že: „[22] Z výše uvedeného je zjevné, že obchodní rejstřík není veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly společníků ve společnostech s ručením omezeným, ale veřejným rejstříkem, v němž jsou evidovány osoby vypočtené v § 42 z. v. r. V rámci zápisu společnosti s ručením omezeným nejsou „evidovány podíly“, nýbrž je zde pouze uveden údaj o výši podílu (§ 133 z. o. k.), popř. také o jeho druhu (§ 135 z. o. k.) a o vydání kmenového listu (§ 137 z. o. k.; v podrobnostech viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, Cpjn 204/2015, uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bod II.)… [26] Úmyslem zákonodárce tedy bylo upravit obchodní rejstřík jako jeden z více veřejných rejstříků osob, nikoliv (také) jako veřejných seznam věcí (podílů ve společnostech s ručením omezeným). [27] Nejvyšší soud proto uzavírá, že obchodní rejstřík je veřejným rejstříkem a nikoliv veřejným seznamem, v němž by byly evidovány podíly ve společnostech s ručením omezeným.[28] Lze dodat, že ke stejnému závěru dospívá i odborná literatura (viz např. Havel, B., Gaňo J. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2015, s. 2, či Pulkrábek, Z. in Melzer, F., Tégl, P. a kol., Občanský zákoník - velký komentář, Svazek III, § 419-654, Praha: Leges, 2014, s. 865).“12. Podle § 169 odst. 4 o. s. ř. pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.13. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.14. Za situace, kdy účastníkem rejstříkového řízení není pouze navrhovatel (zapsaná osoba) a vedle toho soud překročil návrh (§ 26 z. ř. s.), se ustanovení § 169 odst. 1 věty první o. s. ř. neuplatní a rozhodnutí rejstříkového soudu ve věci samé musí být odůvodn