12 Cmo 65/2024-58 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 1. 11. 2023, č. j. 39 Cm 189/2023-20 a zastavil řízení (bod I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 40 268,80 Kč (bod II. výroku) a vrátil žalobci poměrnou část zaplaceného soudního poplatku ve výši 80 267,20 Kč (bod III. výroku). Uvedl, že o žalobě bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 2 000 000 Kč s úrokem a směnečnou odměnou a náhradu nákladů řízení. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podal žalovaný námitky, v nichž namítl nedostatek pravomoci soudu k projednání věci z důvodu sjednané rozhodčí doložky, která je součástí směnky. Žalobce považoval rozhodčí doložku za neplatnou z důvodu netransparentnosti určení rozhodce. Soud vyšel z § 106 odst. 1 o. s. ř. a rozhodčí doložky, kterou podrobil výkladu podle § 555 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Uzavřel, že se jedná o rozhodčí smlouvu (doložku) dle § 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „z. r. ř.“), přičemž vůlí stran bylo přenést pravomoc rozhodovat daný spor před rozhodce. Spor o zaplacení směnečného dluhu je sporem, v němž lze uzavřít smír, a tudíž lze o něm uzavřít i platnou rozhodčí doložku. V tomto případě splňuje doložka i požadavek zákona na písemnou formu (§ 3 z. r. ř.). Doložka neodkazuje na žádný konkrétní seznam rozhodců, který není ani součástí doložky. Způsob určení rozhodců je tak neurčitý a netransparentní a v této části je doložka zdánlivá (§ 553 odst. 1 o. z.). S přihlédnutím k principu zachování platnosti právního jednání však lze tuto část doložky oddělit od její zbylé části, kterou shledal (až na způsob výběru rozhodců) za platnou. Způsob výběru rozhodců lze nahradit zákonnou úpravou § 7 odst. 2 z. r. ř. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 31 Cdo 3534/2019 a nález Ústavního soudu ze dne 8. 1. 2019, sp. zn. III. ÚS 1336/18. Nedostatek pravomoci soudů je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, proto směnečný platební rozkaz zrušil a řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a přiznal ji žalovanému, který zastavení řízení nezavinil. Podle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb. rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci.2. Žalobce napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení, případně změnu tak, že se směnečný platební rozkaz neruší a řízení se nezastavuje. Uvedl, že rozhodčí doložku vyhodnotil jako neplatnou, když určení rozhodce není transparentní, protože není blíže specifikován seznam, z něhož by měl být rozhodce vybrán. Byla-li by neplatná část ohledně výběru rozhodce oddělena od doložky, museli by být rozhodci jmenováni postupem podle rozhodčího zákona, který může být zdlouhavý. Je názoru, že neplatnou část nelze oddělit od doložky tak, aby byl zachován její původní smysl a účel. Z obsahu doložky vyplývá, že se účastníci dohodli, že věc bude rozhodovat jen jeden rozhodce. Rozhodnutí odkazovaná soudem prvního stupně řeší situaci, kdy neplatné ujednání o určení rozhodce bylo až alternativní, avšak rozhodčí nález byl vydán dle té části rozhodčí doložky, která obsahovala platné určení rozhodců. V tomto případě je třeba doložku vykládat tak, že úmyslem výstavce směnky bylo, aby v rozhodčím řízení rozhodl jediný rozhodce dle volby oprávněného ze směnky (věřitele). K jinému výkladu dojít nelze. Pokud bude neplatné ujednání o způsobu volby jednoho rozhodce, zbylá část doložky postrádá smysl a neplatná je celá. Nadto k uzavření rozhodčí doložky nedošlo, neboť s jejím zněním žalobce nevyslovil souhlas. Podle § 3 odst. 1 z. r. ř. musí být rozhodčí smlouva uzavřena písemně, jinak je neplatná. Podpis žalobce pod doložkou připojen není. I proto nemohla být platně sjednána.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o.s.ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.4. Jak vyplývá z obsahu spisu, v řízení byl uplatněn nárok na zaplacení směnky, vystavené žalovaným v , adresa, dne 29. 11. 2019, kterou se zavázal zaplatit žalobci nejpozději k datu splatnosti 20. 11. 2022 nebo kdykoliv před tímto datem částku 2 000 000 Kč. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný včasné námitky, v nichž mimo jiné uvedl, že je dán nedostatek pravomoci soudu k projednání věci z důvodu platně sjednané rozhodčí doložky. Z „Ujednání o rozhodčí doložce“, obsaženého pod textem směnečného prohlášení, odvolací soud zjistil, že „věřitel i dlužník z této směnky se dohodli, že případné spory, které vzniknou z tohoto právního vztahu, budou rozhodnuty v rozhodčím řízení podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení některým rozhodcem vedeným v seznamu rozhodců. Výběr rozhodce přísluší věřiteli, panu , Anonymizováno, .“ Pod tímto textem je připojen podpis žalovaného jako výstavce směnky.5. Ze shora uvedených zjištění předně vyplývá, že námitka nedostatku pravomoci soudů České republiky k projednání a rozhodnutí dané věci byla žalovaným uplatněna při jeho prvním úkonu ve věci samé, jak vyžaduje ustanovení § 106 odst. 1 o.s.ř. Jde tedy o námitku včasnou.6. Rozhodčí smlouva je zvláštní dohoda, která založí pravomoc ad hoc rozhodců nebo stálého rozhodčího soudu rozhodnout majetkové spory, ohledně nichž lze uzavřít smír, namísto jinak příslušných obecných soudů, přičemž zákon vyžaduje písemnou formu. Spory o zaplacení směnky jsou spory arbitrovatelnými, neboť jde o majetkové spory, ohledně nichž lze uzavřít smír (§ 2 odst. 1, 2 z. r. ř.). Z ustanovení zákona směnečného a šekového nevyplývá omezení, které by znemožňovalo umístění rozhodčí smlouvy na směnce. Nicméně jde o smlouvu, a proto by v ní měla být projevena vůle obou smluvních stran. To znamená, že vedle podpisu výstavce směnky musí být u rozhodčí doložky (smlouvy) i podpis remitenta směnky. V poměrech posuzované věci je rozhodčí smlouva (označená jako „ujednání o rozhodčí doložce“) obsažena pod textem směnečného prohlášení. Je k ní však připojen pouze podpis žalovaného jako výstavce směnky, což k přijetí závěru, že účastníci platně uzavřeli rozhodčí smlouvu nepostačuje. Podmínka písemnosti (nezbytná pro platnost rozhodčí smlouvy) je zachována i tehdy, pokud by byl návrh rozhodčí smlouvy obsažen na jedné listině a k její akceptaci by došlo na listině jiné (§ 3 odst. 1 z. r. ř.). I kdyby projev vůle zachycený v písemné podobě na směnce, označený jako „ujednání o rozhodčí doložce“, byl posouzen jako návrh žalovaného na uzavření rozhodčí smlouvy, absentuje akceptace takového návrhu ze strany žalobce. Její existence v písemné formě nebyla žalovaným ani tvrzena, natož aby byla prokázána. Žalobce vyslovení souhlasu s rozhodčí doložkou na směnce výslovně popřel. Pokud jde o prohlášení žalobce připojené ke kopii občanského průkazu, vyplývá z něj pouze tolik, že žalobce stvrdil totožnost žalovaného jako dlužníka; akceptaci rozhodčí smlouvy dovodit nelze.7. S ohledem na závěr, že rozhodčí smlouva nebyla platně uzavřena, tj. že pravomoc soudů České republiky pro rozhodnutí předmětného sporu je dána, nebyl důvod zabývat se posouzením, zda lze sjednaný výběr rozhodce považovat za transparentní či nikoliv.8. Odvolací soud tedy odvoláním napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se směnečný platební rozkaz neruší a řízení se nezastavuje.