14 Cmo 119/2023-80 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným rozsudkem výrokem I. zamítl žalobu na určení, že žalobce , Jméno žalobce A, není společníkem žalované společnosti , Jméno žalované A, . a výrokem II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 19 093 Kč.2. Soud prvního stupně se primárně zabýval otázkou, zda má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném (negativním) určení ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a vyšel z toho, že:- žalovaný 2) byl jediným společníkem žalované 1), jeho 100% podíl byl rozdělen na tři díly -základní podíl 1A o velikosti 51 %, základní podíl 1B o velikosti 19 % a základní podíl 1C o velikosti 30 %; základní kapitál společnosti činil 10 000 Kč;- žalovaný 2) dne 21. srpna 2018 smlouvou o převodu podílu převedl na žalobce základní podíl 1B o velikosti 19 %, odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výši 1 900 Kč, za kupní cenu 2 000 000 Kč (dále jen „smlouva“); téhož dne byla smlouva předložena 1) žalované;- manželka žalobce , jméno FO, se dopisem ze dne 16. srpna 2021 dovolala relativní neplatnosti smlouvy vůči oběma žalovaným a žalobci, neboť s koupí podílu nevyslovila souhlas; tento byl doručen oběma žalovaným dne 26. srpna 2021; za žalobce zásilku převzala dne 20. srpna 2021 jeho manželka , jméno FO, ;- žalovaní námitku neplatnosti smlouvy o převodu podílu odmítli, žalobce pokládají za společníka žalované 1);- návrh žalobce na zápis změn v obchodním rejstříku (s odkazem na dovolání se relativní neplatnosti smlouvy), spočívající ve výmazu žalobce jako společníka žalované společnosti a zpětného zápisu žalovaného 2) jako společníka žalované 1), byl zamítnut (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. července 2022, sp. zn. 19 Cmo 4/2022).3. Na tomto skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném negativním určení. Žalobce zvolil negativní petit, jímž se domáhal určení, že není společníkem žalované 1), maje za to, že negativní určení lépe splní preventivní charakter žaloby; otázka, kdo je společníkem žalované společnosti, se jeho právního postavení již netýká. Soud prvního stupně zdůraznil, že určovací žaloba má plnit preventivní charakter zabraňující rozmnožování sporů a odstranit nejistotu v právním vztahu účastníků. Žalobcem navrhovaný výrok rozhodnutí by byl způsobilý odstranit nejistotu pouze na straně žalobce; neodstranil by však spornou otázku ve vztahu ke všem účastníkům, která zahrnuje i závěr soudu o tom, kdo je společníkem žalované 1). Jinak řečeno, určení, že žalobce není společníkem žalované 1), nemůže vytvořit podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky, nevypovídalo by nic o tom, zda a jaký právní vztah mezi účastníky existuje a jaká práva a povinnosti z tohoto vztahu pro ně plynou. Z navrhovaného negativního určení nerezultuje závěr, kdo je skutečným vlastníkem podílu a společníkem žalované společnosti.4. Soud prvního stupně proto podanou žalobu pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení zamítl, aniž se jí zabýval po věcné stránce.5. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Ve věci úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 19 093,80 Kč.6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby jej odvolací soud, poté kdy připustí změnu žaloby, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.7. Odvolatel se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o absenci jeho naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Má za to, že negativní určení je plně dostačující a způsobilé vytvořit pevný základ právního vztahu mezi účastníky řízení v tom rozsahu, v jakém se dotýká jeho právní sféry. Rekapituluje žalobní tvrzení, zejména poukazuje na to, že smlouva je stižena relativní neplatností, v důsledku dovolání se této vady ze strany jeho manželky (nyní již bývalé), odpadl právní titul k převodu podílu a žalobce přestal být společníkem žalované 1), která však, přestože byla s touto skutečností obeznámena, jedná s odvolatelem jako se společníkem (vede jej v seznamu společníků, zasílá mu pozvánky na valné hromady). Rovněž nesplnila svou zákonnou povinnost podle § 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“). Odvolatel je proto nadále zapsán v obchodním rejstříku jako společník žalované 1), přestože má nepochybný právní zájem na svém výmazu, přičemž jeho návrh na zápis příslušných změn byl zamítnut s tím, že v rámci rejstříkového řízení soudu nepřísluší řešit sporné otázky. Bez požadovaného určení tudíž nedosáhne výmazu své osoby z obchodního rejstříku, jeho postavení bude nejisté. Právní zájem odvolatele na určení pro účely výmazu jeho osobních údajů z obchodního rejstříku nelze ztotožňovat s právním zájmem žalované společnosti na určení jejích společníků. Pro práva nebo postavení odvolatele je zcela irelevantní, kdo je aktuálně společníkem společnosti.8. Pozitivní určení, že žalovaný 2) je společníkem žalované 1) s podílem o velikosti „X“, není pro postavení odvolatele ani pro jeho výmaz z obchodního rejstříku jako společníka žalované 1) potřebné, ani vhodné. Hodlá podat návrh na výmaz své osoby jako společníka žalované společnosti z obchodního rejstříku, za tím účelem potřebuje rejstříkovému soudu jednoznačně prokázat, že jeho účast zanikla, provedení pozitivního zápisu není v zájmu odvolatele, ale pouze žalované 1), s níž odvolatele nepojí jakýkoliv poměr.9. Odvolatel zdůrazňuje, že obchodní rejstřík není veřejným seznamem (jak nesprávně uvedl soud prvního stupně), ale jedná se o rejstřík dle § 1 odst. 1 z. v. r. Zápis společníka do obchodního rejstříku je deklaratorní. Tudíž požadované rozhodnutí o negativním určení může být a bude podkladem pro zápis změn do obchodního rejstříku - výmaz odvolatele jako společníka žalované 1); v daném případě má proto naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Na základě určovacího rozhodnutí bude následně možné dosáhnout faktického výmazu údaje o odvolateli jako společníkovi žalované 1) z obchodního rejstříku, pro odvolatele je rozhodné potvrdit, že není společníkem žalované 1). Negativní určení je zcela vyčerpávající pro určení právních poměrů mezi odvolatelem a žalovanou 1), jakož i žalovaným 2). Určení, že odvolatel není společníkem žalované 1) eliminuje stav nejistoty a vytváří právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů.10. Primárním cílem odvolatele je postavit najisto, že již není společníkem žalované 1) a dosáhnout rovněž svého výmazu z obchodního rejstříku jako společníka. Pokud je tohoto cíle dle názoru soudů v nalézacím řízení možné dosáhnout jen i se současným pozitivním určením, odvolatel (i přes výše popsanou argumentaci), navrhl dle § 95 o. s. ř. nad rámec negativního určení rozšíření žalobního petitu o určení pozitivní ve znění: „Určuje se, že , Jméno žalované B, , nar. , Datum narození žalované B, , č. p. , adresa, , je společníkem společnosti , Jméno žalované A, ., IČO: , IČO, , se sídlem , Adresa žalované A, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 381119, s podílem o velikosti 70 %, na nějž připadá vklad do základního kapitálu ve výši 7 000 Kč.“11. Žalovaná 1) a žalovaný 2) se k podanému odvolání nevyjádřili.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a odvolání shledal důvodným.13. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.14. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2288/2021, usnesení ze dne 22. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2960/2011, usnesení ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či usnesení ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. na internetových stránkách www.nsoud.cz). Se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení se však neztotožňuje.15. Prvořadným předpokladem pro závěr, aby žaloba mohla být posouzena jako důvodná, je zjištění naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, na což také odvolatel případně poukazuje.16. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu § 80 o. s. ř. se (mimo jiné) podává, že:- je nutné rozlišovat mezi věcnou legitimací účastníků řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, a naléhavým právním zájmem na požadovaném určení. Věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sp