14 Cmo 243/2023-79 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že žalobkyně je „jediným stoprocentním vlastníkem podílu“ (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 12 342 Kč (výrok II.).2. Po provedeném dokazování soud prvního stupně vyšel ze závěru o skutkovém stavu, podle něhož žalobkyně byla od 23. 7. 2019 do 3. 11. 2020 zapsána v obchodním rejstříku jako jediný společník společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“). Od 3. 11. 2020 do 22. 10. 2021 byla jako jediný společník společnosti v obchodním rejstříku zapsána , jméno FO, , narozená 25. 11. 1975, bytem , adresa, (dále jen „J. H.“). Od 22. 10. 2021 je jako jediný společník společnosti zapsána žalovaná. Smlouvou o převodu podílu ze dne 13. 2. 2019 převedla žalobkyně 100% podíl ve společnosti na J. H. (podle odvolacího soudu jde patrně o zřejmou nesprávnost v konstatování, neboť touto smlouvou naopak J. H. převedla podíl na žalobkyni; dále jen „smlouva 2019“) a smlouvou o převodu podílu ze dne 15. 10. 2020 převedla J. H. 100% podíl ve společnosti na žalovanou.3. Následně soud prvního stupně s odkazem na v odůvodnění specifikovanou judikaturu Nejvyššího soudu dovodil, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ke svému naléhavému právním zájmu na požadovaném určení dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). K jednání soudu dne 15. 9. 2023 se žalobkyně nedostavila, čímž se vyloučila z možnosti poskytnutí odpovídajícího poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud prvního stupně uzavřel, že „poněvadž žalobkyně nedoplnila svá skutková tvrzení o tom, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. neboli neprokázala, že žaloba v soudu předložené podobě je zárukou odvrácení budoucích sporů, nezbylo mu, než žalobu zamítnout“.4. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud prvního stupně odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a na příslušná ustanovení vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), úspěchem žalované v řízení. Té náleží ve vztahu k žalobkyni náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 3 100 Kč, náhrada 3 režijních paušálů po 300 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 2 142 Kč; celkem 12 342 Kč.5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně porušil její právo na spravedlivý proces. Jejího právního zástupce těsně před prvním jednáním, na kterém byl vyhlášen rozsudek, postihla akutní žaludeční a střevní nevolnost. Zdravotní stav mu nedovoloval se omluvit okamžitě. Jeho stav se následně zlepšil, pokoušel se na soud dovolat těsně po 15 hod., ale již bylo po úředních hodinách. V nejbližší pracovní den - v pondělí 18. 9. 2023 - poslal soudu omluvu s „neschopenkou“ od lékaře, která je založena ve spisu. Soud tak rozhodl ve věci bez účasti žalobkyně, která se neúčastnila z omluvitelných důvodů.7. K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení odvolatelka cituje bod 8 žaloby a bod 16 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 7 Cmo 366/2021. Naléhavý právní zájem žalobkyně je tímto zřejmý bez dalšího. Odkazuje též na argumentaci k právnímu zájmu na změně nebo výmazu zápisu v obchodním rejstříku v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016. Argumentaci odvolatelky o naléhavém právním zájmu soud prvního stupně v řízení nijak nezpochybňoval. Proč ji soud nakonec shledal nedostatečnou a proč se v tomto směru odchýlil od judikatury odvolacího i dovolacího soudu, se z odůvodnění napadeného rozsudku nepodává. V tomto je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný.8. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. Z předloženého spisu se podává odvolatelkou uváděná omluva jejího právního zástupce z pondělí 18. 9. 2023 (č. l. 46 spisu), přičemž uváděným důvodem jsou akutní žaludeční a střevní potíže. Ovšem odvolatelka pomíjí, že přiložené informativní oznámení ČSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti dne 15. 9. 2023 žádným způsobem nedokládá tvrzenou neschopnost právního zástupce žalobkyně učinit včasnou omluvu z jednání s případnou žádostí o jeho odročení. Proto odvolací soud neshledal tuto část odvolací argumentace důvodnou.11. Nicméně odvolací argumentaci je třeba přisvědčit co do nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně stran klíčového závěru o nedotvrzeném a neprokázaném nedostatku naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř.12. Je tomu tak už jen proto, že absence tvrzení žalobkyně o jejím naléhavém právním zájmu na požadovaném určení se z obsahu předloženého spisu nepodává. Naopak, žalobkyně výslovně v bodu 8 žaloby dovozuje svůj právní zájem z toho, že rozhodnutí soudu bude podkladem pro změnu zápisu v obchodním rejstříku, kde má být správně zapsána namísto žalované jako jediný společník společnosti. Odkazuje přitom na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 7 Cmo 366/2021, jímž byla ohledně argumentace o neplatnosti odstoupení od smlouvy 2019 a vlastnictví podílu odkázána na nalézací řízení. Soud prvního stupně se s touto argumentací žádným způsobem nevypořádává, zcela jí pomíjí. Přesto dospívá k překvapivému závěru, že „žalobkyně nedoplnila svá skutková tvrzení o tom, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. neboli neprokázala, že žaloba v soudu předložené podobě je zárukou odvrácení budoucích sporů“.13. S ohledem na shora uvedený důvod odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. b/, § 221 odst. 1 písm. a/ a § 214 odst. 1 písm. d/o. s. ř.).14. V dalším řízení se soud prvního stupně bude řádně zabývat argumentací žalobkyně (mimo jiné) k naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení. Znovu ve věci rozhodne a rozhodnutí odůvodní v souladu s § 157 odst. 1 a 2 o. s. ř.15. Pro další průběh řízení odvolací soud rovněž připomíná, že osoba ve funkci statutárního orgánu účastníka řízení nemůže tohoto účastníka zastupovat jako advokát, ale jedná za danou právnickou osobu přímo (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 29 Odo 560/2004). Nechť soud prvního stupně v poměrech projednávané věci ověří, zda je , Jméno advokáta, (nadále) statutárním orgánem žalobkyně a postupuje podle zjištění.16. Právním názorem odvolacího soudu je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).