5 Cmo 111/2024-66 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému 2. zakázal jakékoli zcizení nebo zatížení pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do pravomocného skončení řízení vedeného vůči žalovanému 2. u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Cm 194/2024 (výrok I.). Výrokem II. usnesení bylo žalobkyni uloženo zaplatit na účet České republiky – Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok II.). Soud prvního stupně takto rozhodl o návrhu žalobkyně podaném spolu se žalobou na zaplacení směnečné pohledávky vůči žalovaným , právnická osoba, . a 4. (dále jen „žalovaní“) ve výši 3 948 326 Kč s příslušenstvím a odměnou. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 102 odst. 1, § 75c odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. Uvedl, že v řízení bylo osvědčeno, že žalobkyně předžalobními výzvami ve spojení s informacemi získanými z katastru nemovitostí prokázala odůvodněnou obavu z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí. Tato obava je reálná, neboť žalovaný 2. na předžalobní upomínku, kterou byl žalobkyní vyzván k úhradě směnečného dluhu, nereagoval. Časová souvislost přitom napovídá tomu, že k převodu nemovitosti shora uvedené může docházet právě v důsledku toho, že žalovaní byli o zaplacení pohledávky ze směnky žalobkyní upomenuti. Žádný další snadno dohledatelný a hodnotný majetek žalovaných přitom zjištěn nebyl. Soud prvního stupně dále poukázal na to, že újma vzniklá žalovanému 2. v důsledku toho, že nebude moci svou nemovitost převést na další osoby se i s ohledem na výši žalované pohledávky zdá jako mnohem nižší než zájem žalobkyně na zabránění možnému zkrácení jejího případného uspokojení. Výrok o povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření je odůvodněn ustanovením § 4 odst. 1 písm. h/ zákona o soudních poplatcích.2. Žalovaný 2. podal proti výroku I. usnesení včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení. Namítl, že žalobkyní uplatněnou pohledávku popírá a neuznává, neboť žalobkyni ničeho nedluží. Odmítl zároveň, že by se žalobkyní záměrně nekomunikoval či měl záměr své pohledávky nehradit (budou-li pravomocně přiznány). K předmětnému pozemku uvedl, že tento vlastní společně s bývalou manželkou , Anonymizováno, (každý z nich id. ½). Dne 15. 8. 2024 uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě tento pozemek prodali (každý z nich svůj spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½), přičemž žalovaný 2. svůj spoluvlastnický podíl prodal za kupní cenu 1 193 682 Kč, což je obvyklá tržní cena. Podle žalovaného 2. zde těžko může být obava z toho, že (případný) výkon rozhodnutí může být ohrožen, neboť majetkové podstata žalovaného 2. se tímto právním jednáním nikterak nezmenšuje, když dochází toliko ke změně její skladby. Za situace, kdy žalovaný 2. nečiní žádné kroky, kterými by se jeho majetková podstata zmenšovala, nemůže být takto zásadně omezován v dispozici se svým majetkem. V důsledku tohoto nezákonného omezení může naopak dojít ke zmenšení majetkové podstaty žalovaného 2. z titulu odpovědnosti za škodu vůči jeho smluvním partnerům (straně kupující). Nařízené předběžné opatření nemůže proto obstát.3. Žalobkyně navrhla potvrzení odvoláním napadeného výroku I. usnesení. Uvedla, že z tvrzení žalovaného 2. v odvolání a ze samotné kupní smlouvy plyne, že žalovaný 2. nemá a neměl jakoukoli snahu svůj dluh vůči žalobkyni řešit. Zcela zásadní osvědčení toho, že je zde obava, že výkon soudního rozhodnutí by byl ohrožen, plyne ze samotné kupní smlouvy a z průběhu prodeje pozemku. Dle čl. III. odst. 2 smlouvy byla část kupní ceny ve výši 1 193 682 Kč, tedy to, co má dle tvrzení žalovaného 2. připadnout jemu, uhrazena již před podpisem kupní smlouvy. Pokud tato částka žalovanému 2. byla uhrazena, stalo se tak již v srpnu 2024 a žalobkyně má logické podezření, že uvedená částka se již v dispozici žalovaného 2. nenachází. Žalovaný 2. nikterak žalobkyni nekontaktoval s tím, že by utrženou částku chtěl použít na uhrazení svého dluhu. a zejména ji na tuto úhradu nikterak nepoužil. Výkon rozhodnutí je proto více než ohrožen, pokud by skutečně k převodu pozemku došlo. Podle žalobkyně nemůže obstát tvrzení žalovaného 2., že jeho majetková podstata se nezmenšila, když kupní cenu již údajně obdržel a nijak nedokládá, že částku jí odpovídající má stále v dispozici. Jak žalobkyně dále uvedla, není jí známo, jaká škoda by mohla žalovanému 2. předběžným opatřením vzniknout, když hodnota dotčené nemovitosti je již nyní skoro o milion korun vyšší než kupní cena sjednaná. Určitě přitom nelze očekávat pokles cen nemovitostí, spíše naopak. Žalobkyně zároveň poukázala na specifičnost celé transakce ohledně nemovitosti, jíž se nařízené předběžné opatření týká.4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném rozsahu, tedy v rozsahu jeho výroku I., a to včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru o jeho nedůvodnosti.5. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně navrhla podáním ze dne 27. 8. 2024 nařízení předběžného opatření vůči žalovanému 2. v rámci řízení o žalobě, kterou se proti žalovaným domáhá zaplacení směnečné pohledávky ve výši 3 948 326 Kč s příslušenstvím a odměnou. Jedná se tedy o předběžné opatření navržené podle ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř., které může soud nařídit v případě, že po zahájení řízení je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Podmínky nařízení předběžného opatření podle citovaného ustanovení jsou přitom v zásadě totožné s podmínkami, které zákon stanoví pro nařízení předběžného opatření před zahájením řízení (§ 74 až 77 o. s. ř.). Předpokladem pro nařízení předběžného opatření je jednak osvědčení nároku, který žalobce uplatňuje ve věci samé, a dále obava, že by výkon budoucího soudního rozhodnutí mohl být ohrožen. Tato obava musí vždy existovat objektivně, nepostačuje jen obava subjektivně pociťovaná. Předběžné opatření lze tedy nařídit v těch případech, kdy nastala určitá situace osvědčující reálnost takové obavy.6. Z prvopisu směnky předloženého žalobkyní lze mít za osvědčené její tvrzení o existenci směnečné pohledávky ve výši 3 948 326 Kč s příslušenstvím a odměnou vůči žalovanému 2. coby směnečnému rukojmímu za závazek žalované 1., která je na směnce v pozici jejího výstavce. Nárok ve věci samé je tedy pro potřeby předběžného opatření osvědčen, neboť se jeví pravděpodobným. V této souvislosti je třeba připomenout, že při rozhodování o předběžném opatření není soud povinen provádět dokazování a že vychází výlučně ze skutečností prokázaných či osvědčených navrhovatelem. Nelze proto v tomto stadiu řízení vést dokazování ke skutečnostem, jimiž strana žalovaná nárok proti ní v soudním řízení uplatněný případně zpochybňuje, a na základě výsledků takového dokazování hodnotit, zda obrana proti tomuto nároku uplatněná je či není důvodná.7. Pokud jde o druhý předpoklad pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, tedy osvědčení důvodnosti obavy žalobkyně z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného, i tento považuje odvolací soud za splněný, neboť žalobkyní předloženým výpisem z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , bylo osvědčeno, že žalovaný 2. je společně s , Anonymizováno, , vlastníkem nemovitosti konkretizované v návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 27. 8. 2024 a že údaje výpisu byly dotčeny změnou právních vztahů evidovanou pod č. , Anonymizováno, . Z informace o průběhu řízení vedeného pod tímto číslem lze mít za osvědčeno, že se týkalo předmětné nemovitosti a že účastníky tohoto řízení byli žalovaný 2. a , Anonymizováno, jako převodci a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jako nabyvatelé s tím, že řízení bylo založeno 21. 8. 2024 a jako typ předmětu řízení bylo v informaci uvedeno „vklad“.8. Vzhledem k tomu, že z listin shora uvedených lze mít dispozici s předmětnou nemovitostí ve vlastnictví žalovaného 2. za zcela nepochybnou, je namístě přijmout závěr, že žalovaný 2. v době před nařízením předběžného opatření činil kroky evidentně způsobilé ohrozit výkon budoucího soudního rozhodnutí, neboť tyto směřovaly k omezení dobytnosti pohledávky, kterou žalobkyně vůči němu v soudním řízení uplatňuje. Obava žalobkyně z ohrožení případného výkonu budoucího soudního rozhodnutí tak byla v době podání návrhu na nařízení předběžného opatření a rovněž v době vydání napadeného usnesení zcela oprávněná, neboť na směnku, z níž žalobkyně právo v soudním řízení uplatňuje, nebylo žalobkyni dosud ničeho zaplaceno, byť její splatnost nastala již dne 2. 5. 2024. Že žalovaný 2. na směnku plnit nehodlá, je přitom zřejmé a nepoc