5 Cmo 19/2024-98 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvoláních žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2023, č. j. 31 Cm 327/2022-76 (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaní podali dne 27. 4. 2023 odvolání proti rozsudku shora uvedenému. Poté byli vyzváni k zaplacení soudního poplatku. Usnesením ze dne 31. 7. 2023, č. j. 31 Cm 327/2022-76, nebylo žalovaným přiznáno osvobození od placení soudních poplatků za podaná odvolání. Žalovaní byli následně opětovně vyzváni k zaplacení soudních poplatků (každý ze žalovaných ve výši 76 894 Kč), přičemž poučeni byli o zastavení odvolacího řízení, pokud poplatky nebudou zaplaceny. Výzva byla žalovaným doručena dne 9. 11. 2023, ke dni vydání napadeného usnesení však poplatky za odvolání zaplaceny nebyly. Odvolací řízení byla proto zastavena s odkazem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Výrok o nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.2. Žalovaní se proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolali. Uvedli, že usnesení napadají z důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. b/, c/, d/, e/, f/ a g/ o. s. ř., a navrhli, aby usnesení bylo zrušeno.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž k projednání podaných odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodná.4. Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud podle § 9 odst. 1 ZSOP poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.5. V daném případě se žalovaní včas odvolali proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 5. 4. 2023, č. j. 31 Cm 327/2022-58, jímž byl vůči nim ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 9. 12. 2022, č. j. 31 Cm 327/2022-12, a jímž bylo rozhodnuto o jejich povinnosti zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení. Podáním odvolání vznikla žalovaným poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. b/ ve spojení s § 2 odst. 5 ZSOP. V reakci na výzvu soudu prvního stupně k zaplacení soudního poplatku požádali žalovaní podáním ze dne 21. 6. 2023 o jeho prominutí, eventuálně o jeho odklad či o povolení splátek. Usnesením ze dne 31. 7. 2023, č. j. 31 Cm 327/2022-76, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 10. 2023, č. j. 5 Cmo 106/2023-85, bylo rozhodnuto, že žalovaným se osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Soud prvního stupně poté znovu vyzval žalované k zaplacení soudních poplatků za jimi podaná odvolání, a to usneseními ze dne 31. 10. 2023, č. j. 31 Cm 327/2022-90, pokud jde o žalovanou 1., a ze dne 31. 10. 2023, č. j. 31 Cm 327/2022-91, pokud jde o žalovaného 2. Usnesení byla doručena zástupci žalovaných dne 9. 11. 2023. Lhůta k zaplacení poplatků byla žalovaným stanovena v délce patnácti dnů ode dne doručení usnesení. Součástí usnesení bylo opět poučení o tom, že v případě nezaplacení soudního poplatku budou odvolací řízení zastavena. Žalovaná 1. ani žalovaný 2. v takto stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatili.6. Pokud jde o žádost žalovaných o odklad splatnosti poplatků ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písm. c/ ZSOP, tedy o uložení povinnosti poplatky zaplatit až v souvislosti s rozhodnutím, jímž řízení bude skončeno, této správně nebylo soudem prvního stupně vyhověno (§ 9 odst. 5 ZSOP), neboť v daném případě nejde o situaci zde předpokládanou. Žalovaní totiž svou žádost odůvodňují nedostatkem prostředků k úhradě soudních poplatků, nikoli tím, že jsou připraveni je uhradit, nicméně přechodně jim v tom brání vnější okolnosti. Odvolací soud připomíná, že Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 32 Cdo 76/2015, judikoval, že smyslem ustanovení § 9 odst. 4 písm. c/ ZSOP je zohlednit situaci, ve které je poplatník ochoten a schopen soudní poplatek uhradit, ale zabránila mu v tom jiná událost, nikoli situaci, v níž poplatník tvrdí, že není schopen soudní poplatek uhradit z důvodu svých nepříznivých majetkových poměrů, a o jeho žádosti o osvobození od soudního poplatku již bylo pravomocně rozhodnuto podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. tak, že se mu osvobození nepřiznává.7. K žádosti žalovaných o povolení splátek soudních poplatků odvolací soud uvádí, že obsahově se jedná o žádost o prodloužení soudcovské lhůty k zaplacení poplatků (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. Konf 2/2014). Účelu této žádosti bylo dosaženo tím, že soud prvního stupně delší lhůtu k úhradě poplatků žalovaným poskytl, neboť k jejich zaplacení měli prostor až do uplynutí patnáctého dne ode dne doručení usnesení, jimiž byli opětovně k úhradě soudních poplatků vyzváni. Ani v této lhůtě však soudní poplatky nebyly žalovanými zaplaceny, důsledkem čehož je, že v řízení o jimi podaných odvoláních nelze pokračovat.8. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení v jeho výroku I. potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správné, a to ve znění, jak uvedeno ve výroku I. usnesení odvolacího soudu, neboť soud prvního stupně rozhodl, že se zastavuje odvolací řízení, aniž by vyjádřil, že se jedná o obě odvolací řízení, byť z textu odůvodnění je zřejmé, že rozhodováno bylo jak o zastavení řízení o odvolání žalovaného 1., tak o zastavení řízení o odvolání žalovaného 2.9. K výroku II. napadeného usnesení odvolací soud uvádí, že o nákladech odvolacího řízení mělo být rozhodnuto nikoli podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., jak soud prvního stupně v odůvodnění usnesení nesprávně uvedl, nýbrž podle ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř., neboť žalovaní nesplněním poplatkové povinnosti zavinili, že řízení o jimi podaných odvoláních proti rozsudku ve věci vydanému musela být zastavena. Podle obsahu spisu však žalobkyně žádné náklady v souvislosti s odvoláními proti rozsudku nevynaložila a tedy výrok II. napadeného usnesení je věcně správný. I v tomto výroku bylo proto usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.10. Výrok o nákladech tohoto odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Ani v tomto odvolacím řízení však žalobkyni žádné náklady nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení právo na jejich náhradu nemá.