5 Cmo 21/2023-454 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce , Jméno žalobce, ., se návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, doručeným Krajskému soudu v Plzni dne 23. 7. 2020, domáhal proti prvnímu žalovanému , Anonymizováno, a druhé žalované , Jméno žalované B, vydání směnečného platebního rozkazu ukládajícího zaplacení směnečného peníze 295 023 Kč s 6% úrokem z uvedené částky od 11. 7. 2020 do zaplacení, směnečné odměny 983 Kč a náhrady nákladů řízení 38 517 Kč. Návrh odůvodnil tím, že první žalovaný vystavil dne 7. 6. 2017 blankosměnku s doložkou bez protestu nikoli na řad žalobce, a to na základě dohody o vyplnění blankosměnky sjednané ve smlouvě o půjčce č. 3841701 ze dne 7. 6. 2017. Žalobce, který měl podle čl. II. odst. 2.5 oprávnění blankosměnku doplnit, na blankosměnce uvedl směnečnou sumu 295 023 Kč a datum splatnosti 10. 7. 2020. Druhá žalovaná blankosměnku podepsala jako směnečný rukojmí. Žalovaní nic žalobci nezaplatili, a to ani na základě předžalobních upomínek.2. Dne 5. 8. 2021 vydal Krajský soud v Plzni (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) směnečný platební rozkaz (dále též „SPR“) č. j. 41 Cm 66/2020-12, proti kterému žalovaní podali včas tyto námitky:První žalovaný uzavřel dne 3. 4. 2017 se společností , právnická osoba, (dále též „společnost ES“ či „ES“) jako jednu smlouvu „Smlouvu o budoucí smlouvě o dílo č. 384/17, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci č. 384/17, smlouvu příkazní č. 384/17“ (dále jen „smlouva č. 384/17“) a dále uzavřel dne 7. 6. 2017 s žalobcem smlouvu o půjčce č. 3841701 v , adresa, a současně ve prospěch žalobce vyplnil blankosměnku k této smlouvě. Uzavřená smlouva o půjčce je neplatná pro rozpor s dobrými mravy a právní úpravou ochrany spotřebitele (čl. 1.2, 1.3, 2.1 - záloha 170 000 Kč, 3.2 smlouvy). První žalovaný nebyl žalobcem upozorněn na nutnost disponovat vlastními finančními prostředky pro možnost získání hypotečního úvěru, naopak ES tvrdil, že toto financování zajistí a ES též tvrdil, že pokud se ES nepodaří financování zajistit, žalovaní nebudou ES nic platit. Z podkladů ke smlouvě č. 384/17 vyplývá, že nebylo možné reálně předpokládat, že by první žalovaný mohl dostat potřebný úvěr, což muselo být ES jasné. Smlouva č. 384/17 zanikla odstoupením na základě dopisu prvního žalovaného ze dne 5. 10. 2017, není proto dán důvod pro plnění společnosti ES ve výši 170 000 Kč jako zálohy na financování výstavby a zpracování projektové dokumentace stavby rodinného domu (body 2.1 a , právnická osoba, smlouvy č. 384/17), který žalovaní chtěli postavit, proto odpadl i důvod vyplnění blankosměnky. Částku 170 000 Kč si první žalovaný půjčil od žalobce. Ke zpracování projektové dokumentace došlo jen zčásti formou zadání údajů projektové dokumentace do vzoru v počítačovém programu a vytištění. Smlouva č. 384/17 je smlouvou spotřebitelskou a její podmínky byly nerovné v neprospěch prvního žalovaného jako spotřebitele. Žalobce je společností účelově vytvořenou pro potřeby společnosti ES, které byly personálně propojeny prostřednictvím osoby Davida Mencla. První žalovaný podepsal smlouvu o půjčce mimo provozovnu žalobce, v tísni a za nevýhodných podmínek. Od této smlouvy první žalovaný odstoupil dopisem datovaným dnem 5. 10. 2017 a odeslaným dne 22. 11. 2017. Existuje řada sporů vedených s , Anonymizováno, a společností ES, žalovaní v této souvislosti odkázali na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 2072/2019-281 ze dne 31. 10. 2019.3. Žalobce k námitkám žalovaných uvedl, že kauzou směnky je půjčka poskytnutá žalobcem, nikoliv plnění prvního žalovaného vůči , právnická osoba, První žalovaný se obrátil na , právnická osoba, se zájmem o výstavbu rodinného domu. Za tím účelem uzavřel první žalovaný s , právnická osoba, Smlouvu o budoucí smlouvě o dílo č. 384/17, smlouvu o dílo na projektovou dokumentaci č. 384/17, smlouvu č. 384/17 ze dne 3. 4. 2017. První žalovaný neměl finanční prostředky ke splacení zálohy 170 000 Kč budoucímu zhotoviteli , právnická osoba, , proto první žalovaný požádal žalobce o poskytnutí půjčky 170 000 Kč a pak byla dne 7. 6. 2017 uzavřena smlouva o půjčce č. 3841701. Tato půjčka byla účelově vázána k úhradě uvedené zálohy pro financování přípravných prací ke stavbě budoucího rodinného domu dle smlouvy č. 384/17. Půjčka byla dle smlouvy zaslána bezhotovostně , právnická osoba, Žalobce byl prvním žalovaným výslovně ubezpečen, že první žalovaný má zajištěn dostatek finančních prostředků k vrácení půjčky (bez takového ujištění by žalobce půjčku neposkytl). Obsah i forma půjčky je zcela obvyklá (splatnost, smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné půjčky v případě prodlení s placením, zajištění formou směnky). Při uzavírání smlouvy o půjčce nebyl použit prostředek komunikace na dálku, proto není použitelný § 1843 občanského zákoníku pro odstoupení od smlouvy. Žalobce dále odkázal na judikaturu soudů různých stupňů.4. Soud v bodu I. výroku rozsudku z 29. 6. 2022 ponechal SPR v platnosti. V bodu II. výroku uložil žalovaným povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 145 702,97 Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.5. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že půjčka 170 000 Kč ze smlouvy o půjčce uzavřené s žalobcem dne 7. 6. 2017 byla účelově vázána na zálohu podle smlouvy č. 384/17 uzavřené s , právnická osoba, , které jako budoucímu zhotoviteli stavby byla půjčka přímo poskytnuta. První žalovaný s tímto způsobem poskytnutí půjčky souhlasil a zavázal se žalobci splatit půjčku do 7. 8. 2017. K zajištění pohledávky z půjčky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a 2 blankosměnky, které jako směnečný rukojmí podepsala druhá žalovaná. První žalovaný prohlásil, že má zajištěny dostatečné finanční prostředky a není předlužen. Dále bylo ujednáno, že odstoupení od smlouvy uzavřené s , právnická osoba, se nevztahuje na smlouvu o půjčce. Žalobce je společností, která poskytuje půjčky klientům společnosti , právnická osoba, Jednatelem žalobce a společnosti ES je , Anonymizováno, . Společníkem žalobce je společnost ES. Společnost ES nebyla schopna zajistit financování stavby žalovaných, první žalovaný proto odstoupil od smlouvy č. 384/17 a rovněž odstoupil od smlouvy o půjčce, a to dopisem ze dne 5. 10. 2017. Důvodem odstoupení od smlouvy o půjčce byla skutečnost, že smlouva o půjčce byla uzavřena mimo provozovnu, v rozporu se zákonem a dobrými mravy, v tísni a za nevýhodných podmínek, když bylo jen na úvaze věřitele, kdy a v jaké výši bude plnit, přičemž podle čl. 3.2 měl dlužník plnit v případě neplnění ze strany společnosti ES. Žalobce zpochybnil, že by mu odstoupení od smlouvy bylo doručeno. Pro případ odstoupení od smlouvy č. 384/17 společnost ES žalovaným sdělila, že při prominutí povinnosti hradit smluvní pokutu by museli žalovaní uhradit částku 241 690 Kč poníženou o složenou zálohu ve výši 170 000 Kč, tj. částku 71 690 Kč. Soud zjistil, že vyplněnou blankosměnkou uplatnil žalobce nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky 170 000 Kč, smluvní pokuty 85 000 Kč a zákonného úroku z prodlení 40 023 Kč se splatností 10. 7. 2020. Soud odkázal na další sporná řízení vedená mezi společností ES a jejími klienty.6. Soud dospěl k závěru, že blankosměnka byla vyplněna v souladu s dohodou o vyplňovacím právu uvedenou ve smlouvě o půjčce ve smyslu čl. I § 77 odst. 2, § 48 a § 10 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSŠ). Smlouvu o půjčce soud zhodnotil jako smlouvu nepojmenovanou a spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Soud neshledal, že by smlouva o půjčce byla uzavřena v rozporu se zásadami ochrany spotřebitele a to ani co do lhůty určené k vrácení půjčky ani že by smlouva o půjčce měla znaky lichevní smlouvy, když první žalovaný netvrdil okolnosti uzavření smlouvy o půjčce, které by svědčily o jeho tísni. K nárůstu dlužné částky došlo v důsledku prodlení prvního žalovaného s úhradou půjčky. V řízení nebyla prokázána vědomost žalobce o nemožnosti prvního žalovaného získat hypoteční úvěr, v důsledku čehož by jediným efektem smluvního jednání byla povinnost prvního žalovaného vrátit půjčené finanční prostředky ve výši 170 000 Kč s příslušenstvím a smluvními pokutami. Soud neměl za důvodné námitky žalovaných z vlastních vztahů ke společnosti ES (viz rozsudky Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 Cmo 178/2019, sp. zn. 12 Cmo 209/2019), tj. ani námitky, že nebyly splněny podmínky smlouvy č. 384/17. Majetkové a personální propojení (osoba jednatele) mezi žalobcem a společností ES nezakládá právo k uplatnění námitek ze vztahů k uvedené společnosti vůči žalobci a nezprošťuje povinnosti zaplatit směnku (viz rozsudky Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 Cmo 58/2020, č. j. 12 Cmo 261/2019-171 ze dne 4. 12. 2019). Žalovaní neprokázali, že by půjčku 170 000 Kč neobdrželi. Soud neměl za relevantní obranu žalovaných spočívající v námitce řady soudních řízení vedených vůči , Anonymizováno, ani šetření Policie ČR bez souvislosti s daným sporem.7. Soud neshledal prokázanou argumentaci žalovaných, že , A