7 Cmo 159/2024-94 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pro zpětvzetí návrhu (výrok I.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu z důvodu dohody účastníků (výrok II.), dále rozhodl, že se „navrhovateli“ nevrací zaplacený soudní poplatek (výrok III.) a navrhovatelkám uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu náklady řízení ve výši 64 105,80 Kč dle § 148 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrhem ze dne 6. 4. 2021 se navrhovatelky domáhaly vyloučení účastnice 1) z funkce člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo osoby v obdobném postavení, a to na dobu tří let. Podáním ze dne 9. 2. 2024 vzaly navrhovatelky návrh zpět v celém rozsahu s tím, že s ohledem na recentní právní ujednání mezi některými z účastníků, považují práva a povinnosti zde předmětná za narovnaná.3. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 o. s. ř. z důvodu dohody účastníků.4. O nevrácení soudním poplatku bylo rozhodnuto dle § 10 odst. 3 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.5. O nákladech řízení vzniklých státu rozhodl soud prvního stupně dle § 148 odst. 1 o. s. ř., když zastavení řízení zavinily navrhovatelky a mají tak povinnost náklady státu zaplatit. Náklady státu spočívají v odměně opatrovníka účastníků 2), 3), 4), 5), 6), 7) a 8) , Jméno opatrovníka, , advokáta se sídlem , adresa, (dále jen „opatrovník“), kterou tento vyčíslil dle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když za jeden úkon právní služby náleží za každého zastoupeného účastníka 2 480 Kč, tj. celkem 17 360 Kč. Ustanovenému opatrovníkovi tak náleží odměna ve výši 52 080 Kč za 3 úkony právní služby - převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, písemné vyjádření k návrhu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 12. 2. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního, a 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšené dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % DPH ve výši 11 125,80 Kč, celkem tedy 64 105,80 Kč.6. Navrhovatelky a), b) podaly proti výroku IV. usnesení soudu prvního stupně včasné odvolání a navrhly, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku IV. zrušil.7. Odvolatelky namítaly, že částka, která byla vyčíslena na nákladech řízení vzniklých státu nebyla vynaložena účelně, a to především pokud jde o odměnu opatrovníka účastníků za úkon spočívající v účasti na jednání dne 12. 2. 2024, neboť toto jednání se nemělo vůbec konat, když odvolatelky již dne 9. 2. 2024 doručily soudu společný návrh na zastavení řízení jako reakci na dohodu o narovnání ze dne 8. 2. 2024. Navrhovatelky zdůraznily, že byly ujištěny kanceláří soudu, že se jednání dne 12. 2. 2024 konat nebude, a proto se také nedostavil ani jejich zástupce ani zástupce účastnice 1). Zjištění, že se předmětné ústní jednání konalo, bylo pro ně překvapivé, konání jednání nemělo jakýkoliv reálný vliv na výsledek řízení. Náklad za odměnu opatrovníka ohledně jeho účasti na tomto jednání tak nebyl nákladem účelným, a nelze žádat na navrhovatelkách, aby ho nesly.8. Dle odvolatelek náklady na opatrovníka nelze přenášet na neúspěšného účastníka jako náklad státu, a to obzvláště tehdy, kdy žádný z účastníků ustanovení opatrovníka nezpůsobil či nenavrhl. Odvolatelky odkázaly na ustanovení § 23 z. ř. s. a § 146 odst. 1 písm. b), odst. 2 o. s. ř., když předmětné řízení bylo možno zahájit i bez návrhu ve smyslu § 13 z. ř. s. a náhrada nákladů řízení by proto v zásadě neměla příslušet žádnému z účastníků, což si ostatně také účastníci řízení ujednali. Zastavení řízení ve věci dosáhli účastníci společným návrhem na zastavení z důvodu mimosoudní dohody a soud prvního stupně tomuto návrhu vyhověl. Odvolatelky tak zastavení řízení nezavinily, neboť o zastavení požádali všichni účastníci řízení a žádný z účastníků nebyl neúspěšný; řízení skončilo na samém počátku. Odvolatelky, citujíce výklad k § 148 o. s. ř. pro úplnost dodaly, že jestliže povinnost nahradit náklady řízení nevznikla žádnému z účastníků s ohledem na výsledek sporu, rozdělí se náklady státu mezi účastníky rovnoměrně. V nesporných řízení nebo řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, nelze hovořit o úspěchu, a je třeba vážit všechny okolnosti. Žádný z účastníků přitom ustanovení opatrovníka nenavrhoval a také opatrovník předmětné řízení nikterak neovlivnil.9. Účastníci 2) až 8) ve vyjádření k odvolání navrhovatelek navrhli, aby odvolací soud změnil napadený výrok tak, že navrhovatelky a), b) a účastnice 1) jsou společně a nerozdílně povinny zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze náklady státu ve výši 64 105,80 Kč.10. K argumentaci odvolatelek uvedli, že zastavení řízení v této věci zavinili navrhovatelky a), b) a účastnice 1), které uzavřely dohodu o narovnání, jejímiž smluvními stranami účastníci 2), 3), 4), 5), 6), 7) a 8) nejsou. Pokud jde o účast opatrovníka u jednání soudu dne 12. 2. 2024, pak okolnosti popisované odvolatelkami, nejsou účastníkům 2) až 8) známy, opatrovník nebyl vyrozuměn soudem ani navrhovatelkami o uzavření dohody o narovnání ani o zpětvzetí návrhu.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku IV. a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro potvrzení ani změnu rozhodnutí.12. Z obsahu předloženého spisu se podává:- řízení ve věci bylo zahájeno dne 6. 4. 2021,- usnesením ze dne 22. 4. 2021, č. j. 80 Cm 46/2021-10, byli do řízení přibráni účastníci 2), 3), 4), 5), 6), 7) a 8) a usnesením ze dne 5. 4. 2022, č. j. 80 Cm 46/2021-37, které nabylo právní moci dne 5. 5. 2022, jim byl ustanoven z důvodu kolize zájmů s účastnicí 1) procesní opatrovník,- usnesením ze dne 27. 2. 2024, č. j. 80 Cm 46/2021-80, byla opatrovníku přiznána odměna ve výši 64 105,80 Kč a dne 27. 3. 2024 byl dle tohoto usnesení dán pokyn k proplacení částky opatrovníkovi ze státních prostředků; usnesení o přiznání odměny opatrovníka bylo doručeno pouze opatrovníkovi,- ústní jednání bylo v dané věci nařízeno na 12. 2. 20024 v 11.00 hodin (referát č. l 60 ze dne 24. 1. 2024),- podáním ze dne 8. 2. 2024 vzaly navrhovatelky a), a b) zpět návrh na zahájení řízení s odůvodněním, že v návaznosti na recentní právní jednání uskutečněné mezi některými z nich považují vzájemná práva a povinnosti za narovnaná, pročež důvod vedení tohoto řízení odpadl.; účastnice 1) [zastoupená , Jméno advokáta C, ] se zpětvzetím návrhu souhlasila (souhlas byl součástí zpětvzetí návrhu),- dle referátu obsaženého na č. l. 70 p. v. ze dne 12. 2. 2024 bylo jednání odročeno na neurčito, pokyn k vyrozumění účastníků o odročením jednání absentuje,- dle protokolu o jednání ze dne 12. 2. 2024 jednání začalo v 11.10 hodin, dostavil se opatrovník účastnic 2) až 8), jednání se nekonalo, opatrovník byl seznámen se zpětvzetím návrhu.13. Dle § 140 odst. 1 o. s. ř. každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně.14. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.15. Podle § 168 odst. 2 o. s. ř. usnesení doručí soud účastníkům, je-li proti němu odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost.16. Soud prvního stupně své usnesení ze dne 27. 2. 2024, č. j. 80 Cm 46/2021-80, kterým byla opatrovníku přiznána odměna doručil výhradně opatrovníku účastníků 2) až 8), nikoli již účastníkům řízení. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1748/2015, dle něhož odměna opatrovníka je jedním z nákladů řízení. Proti usnesení soudu o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného advokáta je oprávněn podat odvolání jak ustanovený advokát, (jenž je osobou, o jejichž právech je předmětným usnesením rozhodováno), tak účastníci řízení, kteří jsou potencionálně povinni nahradit náklady řízení spočívající v odměně advokáta placené státem. Právě odvolání proti takovému rozhodnutí slouží účastníkům k účinné ochraně jejich práv, byť proti následnému rozhodnutí soudu o povinnosti účastníka nahradit náklady placené státem (podle § 148 odst. 1 o. s. ř.) je přípustné odvolání, soud již nemůže přezkoumávat výši odměny přiznané pravomocn