9 Cmo 11/2024-74 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem ze dne 11. 2. 2022 se navrhovatelé /a) , Jméno navrhovatele, , b) , Anonymizováno, / domáhali, aby soud změnil a nahradil rozhodnutí účastníka přijaté mimo zasedání shromáždění (per rollam) dne 19. 11. 2021 v usneseních č. 5 a č. 6. tak, že Společenství vlastníků jednotek domu Bryksova 761/42A schvaluje vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovému prostoru č. 801, a tak, že , adresa, schvaluje vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovému prostoru č. 101, 201, 301. Navrhovatelé coby členové účastníka uvedli, že byli přehlasováni v návrhu usnesení č. 5 a č. 6, uvedených v dokumentu označeném „oznámení o rozhodnutí mimo zasedání shromáždění (per rollam) konané dne 27. 10. 2021 - 16. 11. 2021“. Navrhovaná usnesení nebyla vlastníky schválena, navrhovatelé se stali přehlasovanými vlastníky dle § 1209 o. z. Tím bylo navrhovatelům znemožněno vybudování požadovaných přípojek.2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení se v části, v níž se navrhovatel a/ domáhal, aby soud změnil a nahradil rozhodnutí účastníka přijaté mimo zasedání shromáždění (per rollam) dne 19. 11. 2021, a to usnesení č. 6 tak, že , adresa, schvaluje vybudování přípojky elektriky k nebytovým prostorům č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , zastavuje.“ (výrok I.), „Návrh, aby soud změnil a nahradil rozhodnutí účastníka přijaté mimo zasedání shromáždění (per rollam) dne 19. 11. 2021, a to usnesení č. 5 a usnesení č. 6 tak, že , adresa, schvaluje vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovému prostoru č. 801, a že , adresa, schvaluje vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovým prostorům č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , se zamítá.“ (výrok II.), „Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok III.).3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Navrhovatelé jsou členy účastníka. Ve dnech 27. 10. 2021 - 16. 11. 2021 proběhlo zasedání shromáždění účastníka mimo zasedání (per rollam) a nepřijalo usnesení č. 5 o vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovému prostoru č. 801 a dále nepřijalo usnesení č. 6 o vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovým prostorům č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Navrhovatelé jsou přehlasovanými vlastníky. Po zjištění skutkového stavu dospěl soud po citaci §§ 258, 259 a 1209 o. z. k právnímu závěru, že návrhy nejsou důvodné, jelikož napadená usnesení nebyla přijata. Usnesením č. 5 neschválilo shromáždění vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovému prostoru č. , Anonymizováno, a usnesením č. 6 neschválilo vybudování přípojky vodovodu, kanalizace a elektriky k nebytovým prostorům č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ustanovení § 1209 o. z. neumožňuje soudu, aby nahradil svým rozhodnutím usnesení usnášeníschopného shromáždění, které nebylo přijato pro nedosažení potřebné většiny. Zákon dává soudu možnost rozhodnout o záležitosti, která byla shromáždění předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro neusnášení schopnost (§ 1209 odst. 3 o. z.). Z § 1209 odst. 1 a 2 o. z. vyplývá, že hmotněprávní podmínkou uplatnění nároku na uspořádání poměrů vlastníků je existence přijatého usnesení shromáždění. Navrhovatelé netvrdili, že by napadená usnesení byla přijata neusnášeníschopným shromážděním, naopak nesporné mezi účastníky bylo, že napadená usnesení byla přijata řádnou většinou, v souladu se zákonem i stanovami účastníka. Právní úprava umožňuje soudu zasahovat do vnitřních poměrů společenství jen výjimečně, důvodem je minimalizace zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů. Pro právnické osoby platí obecně zásada, že jsou nadány vnitřní autonomií, a proto jsou soudy oprávněny zasahovat do jejich vnitřních věcí jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 29 Odo 442/2004, nebo z 2. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1510/2021). Zákon výslovně nedává soudu možnost nahradit svým rozhodnutím usnesení, které usnášeníschopné shromáždění nepřijalo pro nedosažení potřebné většiny. V daném případě potřebná většina vyslovila vůli nepřijmout napadená usnesení. Z uvedených důvodů soud návrhy ve výroku II. napadeného usnesení zamítl.4. Proti usnesení soudu prvního stupně stran výroků II. a III. podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:1) Z ustanovení § 1209 odst. 2 o. z. vyplývá, že soud může na základě návrhu přehlasovaného vlastníka uspořádat právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit, uskutečnit bez výhrad, s výhradami, nebo zda se uskutečnit nemá. Je sice pravdou, že občanský zákoník možnost soudu nahradit rozhodnutí shromáždění výslovně neupravuje, nicméně užité příslovce „zejména“ značí, že výčet možností, jak může soud o návrhu rozhodnout, není taxativní, nýbrž demonstrativní. Soud mohl návrhu vyhovět, neboť mu právní řád umožňuje, aby rozhodnutí shromáždění nahradil. I kdyby byl závěr soudu o nemožnosti změnit rozhodnutí shromáždění pravdivý, měl soud možnost vyzvat navrhovatele k úpravě návrhu.2) Zamítnutím návrhu bez rozhodnutí o meritu věci se soud dopustil závažného pochybení, v jehož důsledku byl navrhovatel zkrácen na svých právech. Ve skutečnosti, že navrhovatel nebyl soudem vyzván k úpravě návrhu, odvolatel spatřuje vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.3) Usnesení Městského soudu je dále v jednotlivých výrocích poněkud matoucí, neboť ve výroku I. je uvedeno, že řízení se v části vybudování přípojky elektriky k nebytovým prostorům č. 201 a 301 zastavuje, zatímco v té stejné části (vybudování přípojky elektriky k nebytovým prostorům č. 201 a 301) byl návrh výrokem II. zamítnut. O té stejné části řízení tedy bylo rozhodnuto dvakrát, pokaždé jiným způsobem.4) Další procesní nesrovnalost spočívá ve skutečnosti, že ve věci samé bylo rozhodnuto usnesením, nikoliv rozsudkem. Dle § 152 odst. 1 o. s. ř. rozhoduje soud o věci samé rozsudkem. Zamítnutí návrhu zcela jistě představuje rozhodnutí ve věci samé. Navrhovatel si je vědom usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3524/2012, ze kterého vyplývá, že „to, že soud rozhodl jinou - kvalitativně vyšší, leč v rozporu s procesním předpisem zvolenou - formou rozhodnutí, je vadou řízení, která nemohla mít vliv na správnost rozhodnutí.“ Přestože nevhodně zvolená, v tomto případně kvalitativně nižší forma rozhodnutí, nemusí mít sama o sobě vliv na správnost rozhodnutí, je toto pochybení pouze jedním z celé řady pochybení a procesních nepřesností, které ve své souvislosti na správnost rozhodnutí mohou mít vliv.5) Soud na základě výkladu ustanovení občanského zákoníku dospěl k závěru, že dle § 1209 odst. 2 a odst. 3 o. z. nemá oprávnění zasahovat do rozhodnutí shromáždění požadovaným způsobem. Dle závěru Městského soudu v Praze může soud rozhodnout pouze o takové záležitosti, o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilosti shromáždění usnášet se. Soud však nesprávně interpretoval dotčená ustanovení. Zatímco § 1209 odst. 3 občanského zákoníku dopadá na ta rozhodnutí shromáždění, o kterých nebylo rozhodnuto z důvodu nezpůsobilosti shromáždění usnášet se, ustanovení § 1209 odst. 1 ve spojení s odst. 2 občanského zákoníku míří na situace, kdy o záležitosti bylo řádně rozhodnuto, avšak přehlasovaný vlastník s přijatým rozhodnutím nesouhlasí a domáhá se u soudu ochrany svého (vlastnického) práva. Soud se dopustil nesprávného výkladu dotčeného ustanovení tím, že podmínky uvedené v jednotlivých odstavcích § 1209 považoval za podmínky kumulativní, přičemž zcela odhlédl od toho, že jednotlivé odstavce zmíněného ustanovení upravují odlišné situace.6) Pod „uspořádání poměrů vlastníků jednotek podle slušného uvážení“ spadá rovněž rozhodnutí o změně či nahrazení rozhodnutí shromáždění, a tedy že právní řád přiznává soudu možnost rozhodnutí shromáždění změnit.7) Z komentářové literatury se navíc podává, že formulace „soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá,“ byla do § 1209 o. z. zakomponována z důvodu, aby právní úprava překonala rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, v němž Nejvyšší soud dovodil, že v poměrech (tehdy stávající) právní úpravy mohl soud pouze vyslovit neplatnost napadeného rozhodnutí, návrh odmítnout nebo zamítnout (Kabelková, Eva, § 1209 Právo obrátit se na soud in Petrov, Jan, Výtisk, Michal, Beran, Vladimír a kol. Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace) Praha.C.H.Beck, 2023, marg. č. 22).