12 Cmo 189/2024-103 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 22. 8. 2023, č. j. 49 Cm 129/2023-17 a v bodě II. výroku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 103 818 Kč.2. Soud rozhodl o žalobě k návrhu žalobce směnečným platebním rozkazem, proti němuž podala žalovaná včasné námitky. V nich uvedla, že žalobce je podnikatel a zabývá se poskytováním půjček, žalovaná jako spotřebitel uzavřela smlouvu o půjčce ze dne 1. 7. 2018 (dále jen „Smlouva“), na základě níž došlo k půjčce 5 000 000 Kč s úrokem 8 % ročně a jistina i úrok ve výši 2 000 000 Kč byly splatné ke dni 1. 7. 2023. Směnka je směnkou zajišťovací k této Smlouvě. Žalobce zastupoval jednatel , Anonymizováno, , který byl partnerem žalované, mají spolu nezletilé děti a po rozchodu řeší vypořádání vzájemných vztahů, součástí čehož je i uvedená Smlouva. Žalovaná zápůjčku neobdržela, nevyplývá ani z účetnictví žalobce. Ujednání potvrzující převzetí částky a uznání dluhu co do důvodu a výše lze považovat za zneužívající jednání, které zakládá významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, jelikož na ni přenáší důkazní břemeno. Tvrzená platba 5 000 000 Kč v hotovosti odporuje zákonu o omezení plateb v hotovosti. Pokud by zápůjčka poskytnuta byla, šlo by o spotřebitelský úvěr, který nelze platně zajistit směnkou, a který žalobce není oprávněn poskytnout. Smlouva i směnka jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Předžalobní výzva neobsahuje titul, z něhož má plnění vyplývat.3. Žalobce k námitkám uvedl, že mezi účastníky není spotřebitelský vztah. Směnka neslouží k zajištění smlouvy o půjčce a nesouvisí s ní.4. Při právním posouzení vyšel soud z § 175 odst. 1, 4 o. s. ř., § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen „z. s. š.“).5. Po provedeném dokazování (spornou směnkou, předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2023, smlouvou o půjčce ze dne 1. 7. 2018, výslechem žalované, kopie listiny označené “Iveta“, excelovou tabulkou, výpisem z obchodního rejstříku žalobce) soud uzavřel, že žalobce jako majitel směnky má právo na její zaplacení a není jeho povinností při vymáhání směnečného nároku tvrdit a prokazovat důvod vystavení směnky a obsah směnečné dohody. Důkazní břemeno je v námitkovém řízení na straně žalované, o čemž byla podle § 118a o. s. ř. poučena. Směnka je směnkou zajišťovací ke Smlouvě, neboť ta toto zajištění směnkou výslovně ujednává, listiny mají totožné datum vystavení a výši jistiny. Smlouva nenaplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jelikož jeho znakem je poskytnutí finančních prostředků podnikatelem spotřebiteli. Účastníci nepopírají, že hospodářskou kauzou smlouvy bylo reálně vypořádání majetkových vztahů partnerů, proto se ze strany žalobce nemohlo jednat o podnikatelskou činnost a žalovaná nemohla být v tomto vztahu spotřebitelem. Žalovaná potvrdila, že šlo o simulované právní jednání a k předání peněz nedošlo, a že předmětnou směnku podepsala, čímž jí vznikl závazek zaplatit žalobci směnečnou sumu s příslušenstvím. Nadto, podpisem smlouvy uznala existenci dluhu v téže výši vůči žalobci, byť ne z důvodu zápůjčky, ale vypořádání vzájemných vztahů. Pokud všechny listiny podepsala dobrovolně, převzala příslušné závazky, a na straně žalobce nelze shledat porušení dobrých mravů.6. S ohledem na to, že námitky žalované byly vyvráceny, byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti. Ustanovení § 142a o. s. ř. nevyžaduje, aby výzva k plnění obsahovala právní titul. Po doručení směnečného platebního rozkazu s návrhem a kopií směnky muselo být žalované zřejmé, jaké plnění je vymáháno, přesto dobrovolně neplnila. Náklady námitkového řízení tak byly přiznány ve sporu úspěšnému žalobci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).7. Žalovaná napadla rozsudek včasným odvoláním, v jehož doplnění navrhla jeho změnu tak, že se směnečný platební rozkaz zrušuje. Uvedla, že rozsudek je nepřezkoumatelný, když z odůvodnění není patrné, jak soud prvního stupně postupoval při výkladu právních jednání ve smyslu § 555 o. z. Soud prvního stupně nijak nehodnotil samotnou Smlouvu, což je nezbytné i pro úvahu o dobrých mravech. Soud prvního stupně přehlédl, že účastníky Smlouvy i směnky nejsou žalovaná a Tomáš Jirásek, ale žalovaná jako spotřebitelka a žalobce jako podnikatel. Není zřejmé, jak si měla žalovaná se žalobcem vypořádat partnerství. Nadto právo „dohodu o majetkovém vyrovnání partnerů“ nezná. I kdyby se jednalo o dohodu o majetkovém vypořádání mezi , Anonymizováno, a žalovanou, jak zřejmě uzavřel soud prvního stupně, lze mít za to, že žalobce není aktivně legitimován a směnečný platební rozkaz musí být zrušen. Na straně žalobce totiž zcela chyběla vůle a o právní jednání se vůbec nejedná. Žalovaná se bránila tím, že částku 5 000 000 Kč neobdržela, pokud vrácení této částky zajišťuje směnka, která je předmětem řízení. Pokud by tomu tak bylo, směnka by byla neplatná, když částka nebyla poskytnuta. K prokázání neobdržení částky žalovaná navrhla řadu důkazů, které soud prvního stupně neprovedl. Důvody tohoto postupu soud prvního stupně nevysvětlil, což je dalším důvodem nepřezkoumatelnosti rozsudku. Navržení svědci (advokáti) se mohli vyjádřit k okolnostem důležitým pro výklad právního jednání. Soud prvního stupně z důkazu označeného „, Anonymizováno, “ neučinil žádná skutková zjištění s odůvodněním, že z něho není patrné, kdo a za jakým účelem jej vyhotovil. Přitom k tomu byl navržen důkaz výslechem svědků. Pokud jde o poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. neodpovídá zákonným požadavkům, neboť bylo příliš obecné a nevyplývalo z něho, k jakým skutečnostem se vztahuje.8. Odvolací soud věc projednal bez nařízení jednání podle ustanovení § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. a neshledal důvody pro potvrzení napadeného rozsudku, ani pro jeho změnu.9. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že ve věci bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, proti němuž podala žalovaná námitky. V nich mimo jiné uvedla, že předmětná směnka je zajišťovací směnkou ke Smlouvě. Dále uvedla, že s jednatelem žalobce , Anonymizováno, jsou bývalými partnery a po rozchodu řeší vypořádání vzájemných závazků, jehož součástí je i tento spor. Pan , Anonymizováno, předkládal návrhy na vypořádání, které uvedenou Smlouvu zohledňují. Na základě Smlouvy žalovaná žádné peníze neobdržela.10. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. jsou obranou proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, na základě nichž soud v námitkovém řízení rozhodne, zda směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti nebo zda bude zrušen (zcela nebo v určitém rozsahu). Proto musí být námitky odůvodněny, tj. žalovaný v nich musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Ohledně kauzálních námitek Nejvyšší soud v rozsudku v rozsudku ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 1102/2005 uvedl, že „Základem kauzální námitky je existující směnečná dohoda, tj. dohoda předcházející vystavení směnky, z níž je mezi účastníky směnečného vztahu dohodnuto, za jakým účelem má být směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita a proplacena. Obsah takové směnečné dohody musí být v námitkách vylíčen a uveden důvod, proč se podmínky uvedené ve směnečné dohodě nenaplnily, nebo proč odpadly (např. zboží, jehož zaplacení bylo směnkou zajištěno, nebylo vydáno, nebo bylo jako vadné věřiteli vráceno, směnkou zajištěný peněžitý dluh byl zcela nebo zčásti zapraven, směnkou zajištěná půjčka nebyla vůbec poskytnuta apod.).“11. Z obsahu shora citovaných včasných námitek žalované je zřejmé, že jde o námitky kauzální, když je tvrzeno, že směnka zajišťovala závazky vyplývající ze Smlouvy, na základě níž žádné peníze neobdržela. Důkazní břemeno k prokázání těchto kauzálních námitek tíží žalovanou, a to i přesto, že předmětem dokazování je negativní tvrzení (neobdržení sjednaného plnění na základě Smlouvy). Na uvedeném setrvává i judikatura Nevyššího soudu, z níž je možné poukázat např. na závěry vyplývající z rozsudku ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1650/2007. O povinnosti tuto kauzální námitku prokázat měla být žalovaná soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud jde o poučení poskytnuté soudem prvního stupně při jednání konaném dne 20. 3. 2024, není z něho s ohledem na naprostou nespecifičnost patrné, k prokázání jakých sporných tvrzení mají být žalovanou důkazy navrženy, tj. jaká konkrétní tvrzení (obsažená v námitkách) nemá soud dosud za prokázaná. Uvedený postup přitom představuje vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.12. Vyšel-li soud prvního stupně z toho, že Smlouva je simulovaným právním jednáním a že hospodářkou kauzou směnky je vypořádání majetkových vztahů partnerů, nemá takový závěr oporu ve včasných námitkách, které jediné vymezují okruh tvrzení, která budou následně prokazována. O tom, že by Smlouva byla simulovaným právním jednáním a jakým konkrétně, se v námitkách ničeho neuvádí. Žalovaná pouze uvedla, že s jednatelem žalobce jako bývalým partnerem řeší vypořádání vzájemných záva